Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Soutěžní příspěvek

Téma: Kamarádky

Kytice od Karla Jaromíra aneb dárky nedárky

Marta Furchová, věk: 63 let

343
x přečten

Jistě se vám to už někdy stalo. Dostanete dárek. Dárce si ale s vybíráním dárku moc hlavu nedělá nebo má prostě jiný vkus. A vybírá to, co se líbí jemu...

Kytice od Karla Jaromíra aneb
Dárky nedárky
Jistě se vám to už někdy stalo. Dostanete dárek. Dárce si s vybíráním moc hlavu nedělá nebo má prostě jiný vkus. A vybírá to, co se líbí jemu. A tak mu sice ze zdvořilosti poděkujete, ale radost z toho nemáte. Jste-li dobrý herec, tak si jistě neodpustíte i nějakou povzbudivou poznámku, jako např. Jéé, to jsem už dlouho sháněla! A milý dárek nedárek putuje do skříně, šuplíku či poličky. Po nějaké době si vzpomenete, že vaše kamarádka, babička či tchýně má vlastně dneska svátek ! A vy pro ni zrovna nic nemáte! A to ještě musíte zařídit to nebo ono, nakoupit a vyzvednout dítě z kroužku! Prostě nestíháte nic koupit. Vzpomenete si na svou skrýš ve skříni, či šuplíku a dárek je na světě! To se bude babičce určitě líbit! Tak krásnou růžovou noční košili ještě nemá! Tchýně tuhle knížku zaručeně ještě nečetla! A darujete již jednou darované. A máte pocit, že jste udělala dobře. A což teprve tehdy, když se to tchýni či babičce opravdu líbí nebo hodí!
Někdy se těch nechtěných dárků sejde trochu více najednou. To hlavně o Dni učitelů, jste-li učitelka. Lahví a bonboniér přibývá ve skříni geometrickou řadou v případě, jste-li lékař ortopéd nebo když operujete žlučníky. Co potom s takovými dárky, když ještě navíc nerad sladké a jste zapřisáhlý abstinent ? A tak bonboniéry putují k vnoučatům a baterie lahví do tomboly při plese zdravotníků nebo hasičů v nejbližší obci.
Když mi bylo asi osm let, přečetla jsem vše, na co jsem narazila. Noviny a časopisy všeho druhu a knihy! Všechny, které se mi dostaly do ruky. Až na jednu, kterou jsem nerozdýchala...
Jednoho sychravého podzimního odpoledne jsem si šla do matčina prádelníku pro kapesník. /Papírové ještě nebyly./ Hmátla jsem někam dozadu a vylovila něco pevného. Vytáhla jsem to na světlo Boží a co nevidím? Nějaká knížka. Kde se tam vzala? Pomyslela jsem si a dala se do čtení. Kytice, název se mi zalíbil, ale ten obsah! Otočila jsem někam doprostřed a text, který jsem tam uviděla ve mně vyvolal hrůzu a děs! Snad jsem nalistovala Zlatý kolovrat, snad Svatební košili nebo Záhořovo lože, už nevím. Fakt je ten, že jsem hodila knihu zpět na místo a nechtěla jsem s ní mít nic společného ! Jak se pak ukázalo, koupila ji moje máma trochu dopředu, protože bývala ve škole povinnou četbou. A knihy se tehdy dost špatně sháněly. Chtěla mi ji dát o něco později, až ji budeme ve škole potřebovat.
Jenomže mně kniha děsila a doma jsem ji mít nechtěla. Když jsme si před vánocemi na školním večírku předávaly dárky, Kytici jsem zabalila a darovala ji jedné z kamarádek. Jak se na to tvářila ona, to jsem nezkoumala. Asi byla srdnatější a knihu jí nijak nevadila.
Uplynuly asi dva roky. V páté či šesté třídě oznámila paní učitelka, že budeme číst Kytici. Dělat z jejich básní obsah. A máme se naučit Polednici. Nastal problém. Šla jsem do knihovny u nás doma, poté i v blízkém městě, ale nikde nebyla Kytice k zapůjčení. Tedy ne, že by ji neměli ve svém knihovním fondu. Měli, a dokonce i více exemplářů! Jenomže všechny byly vypůjčené! Tehdy jsem si vzpomněla na svou kamarádku. Ta má přece tu knihu ode mne! Vypůjčila jsem si ji na víkend domů a udělala potřebné úkoly z literatury . Kamarádce a nejen jí jsem své výpisky a obsahy půjčovala ještě několik let poté, kdykoli je ve škole potřebovala. I Polednici jsem se naučila perfektně. Natolik, že jsem ji nezapomněla dodnes.
Když mi bylo asi 16, zamilovala jsem si četbu básní. V té době jsem už postoj k dílu K.J.Erbena dávno přehodnotila. Kytici jsem viděla kdesi za výlohou a tak jsem si ji koupila. V mé knihovně zaujala tato kniha čestné místo a to trvá dodnes.
Před několika lety si u nás v knihovně knihy všimla moje praneteř. Přestože už dnes asi povinnou školní četbou není, Nika se o ni velmi zajímala. Učarovala jí tak, že se naučila celé pasáže zpaměti a recitovala je u nás na chatě až do pozdní noci. Nejvíce ji zaujaly ty, kterých jsem se jako malá holka tolik děsila. Asi je dnes jiná doba. Nebo jiné děti. Protože Nika s básněmi Polednice, Zlatý kolovrat a Svatební košile ještě mnohokrát slavila úspěchy mezi svými vrstevníky na dětském táboře...

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám fejeton líbil? Kolik % fejetonu udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.10. až 31.12.

Téma: Móda, nákupy, záliby, 14x přečten

Náš zákazník, náš pán u chudého neplatí

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Kde jsou ty časy, kdy si obchodníci vážili každého zákazníka, byť by do jejich obchůdku přišel jen za "deseťák" pro kvasnice do knedlíku....

Téma: Móda, nákupy, záliby, 18x přečten

Přijdu hned aneb krást se nemá

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý na vzkaz "Přijdu hned" reagujeme jinak, záleží na mnoha faktorech. Málokdy nás ale nadchne. Ovšemže jsou horší chvíle, například...

Téma: Zaměstnání, 42x přečten

Cestovatelská story aneb Já nechci spát v Předměřicích

Marta Furchová, věk: 63 let

Přečíst

Údělem lidí z malého města e dojíždět za prací do města většího. V mém případě krajského, vzdáleného od nás...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing