Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Soutěžní příspěvek

Téma: Móda, nákupy, záliby

Od zítřka nežeru!

Lenka Pohlová, věk: 40 let

475
x přečten

Tady je asi zbytečné cokoliv vysvětlovat. Ty šťastnější z nás, které problémy s váhou neřeší, budou stejně jen nevěřícně kroutit hlavou. Ty ostatní pochopí i beze slov – prostě, holky, od zítřka nežeru!

Ruku na srdce, milé dámy - kolikrát už jste si řekly tuhle větu? Cože? Ani jednou? No, všeho do času, děvčátka. To přijde! A přísahám, že škodolibý podtón v mém hlase si jen namlouváte. Prostě už jen vím.
Nakonec to není až tak dávno, co si můj, teď už, manžel vedl k oltáři mých ladných dvaačtyřicet kilo. Teda vlastně sedmačtyřicet - pět kilo vážily nazdobené šatičky, které jsem statečně vláčela na svých bedrech. Dodnes si zasněně prohlížím fotky s „pahýlky" trčícími z onoho bílého monstra.
„Tys ale byla vychrtlá," konstatuje vždycky můj muž.
„Že," vzdychám se spokojeným úsměvem.
„Ale, prosím tě," pokračuje, protože je mu jasné, co se mi honí hlavou, „teď jsi teprve nádherná ženská."
Je to prostě drahoušek a já jeho slova v žádném případě nehodlám zpochybňovat. Naopak si od něj s chutí vezmu buchtu, kterou jsem ráno upekla, a on si jako obvykle nabral plný talíř. (Prý je pro manželství velice důležité, aby oba partneři měli alespoň jeden společný zájem. A to my teda opravdu máme! Myslím, že se společným nacpáváním se vydržíme minimálně do důchodu.)
Jenže pak přijde ráno, které je skutečně moudřejší večera. Kdybych totiž večer tušila, že ráno nedopnu sukni, určitě bych si od něj tu pitomou buchtu nevzala.
„Ale s tím je konec! Od zítřka nežeru!"
No a je to tady zase - ta zoufalá chvilka plná předsevzetí. Jenže znáte to, než se jeden rozkouká, začne sněžit, krátké sukně skončí na dně skříně, napeče se cukroví a špeky na břiše citlivě zakryje volný svetr.
Naposled jsem tohle prohlašovala, když jsem pomocí mýdla rvala z ruky snubní prsten, jelikož mi podezřele začal natékat prst.
„Proč jsi ho sundala?" všiml si manžel kupodivu téměř okamžitě.
Upřímně, hluboká zarudlá rýha v mém prstu se jen tak přehlédnout nedala.
„Manželství s tebou mi očividně nedělá dobře," pronesla jsem významně a třela si bolavý prst. „Asi si z toho prstenu radši nechám udělat zuby, nebo tak něco."
„To je dobrý nápad," uculil se, „třeba ty dva přední, až zjistím, proč ho nechceš nosit."
Zřejmě si připadá vtipný. Ha, ha, ha. Fakt nechápu, od koho se tyhle průpovídky naučil.
Ovšem nemyslete si, že sundáním prstýnku to skončilo. Vyrazila jsem na hodiny zumby a poctivě tam poskakovala, až ze mne cákal pot. Dvakrát. No já vím, no. Jenže pak napadl ten sníh, jak už jsem zmínila, nehorázně mrzlo,... Prostě se mi z vyhřátého bytečku nechtělo.
Ale zato se věnuji zimním sportům, aby vás snad nenapadlo, že se jen válím za pecí. Zrovna minulou neděli jsem se synem vyrazila na lyže. Ano, chápete to správně, jen my dva. Manžel statečně simuloval vodu v koleni, či co. Moc jsem ho neposlouchala. K ledničce došel bez větších problémů, takže o nic vážného nešlo.
„Hlavně se na té sjezdovce nedomlať," prohodil, když jsem se začala oblékat.
„Hlavně se nedomlať," volal po chvíli znovu, už s plnou pusou z kuchyně.
„Hlavně se nedomlať," zašeptal starostlivě i při polibku ve dveřích, „To je hrozná představa, že bys zase skončila v nemocnici."
No není to nádherné, jak se o mě bojí? Chudáček pořád nemůže zapomenout, jak jsem se jednou zranila. I tenkrát o mě tak dojemně pečoval.
„Neboj," pohladila jsem ho po tváři.
„Musím. To by byla vážně hrozná," opakoval tvrdošíjně a lehce mou ruku políbil, „ hrozná ostuda, kdyby v nemocnici viděli, že nedopneš kalhoty a máš je na gumičku."
Mizera jeden! Stejně je to všechno jen kvůli němu, kvůli němu peču tuny různých moučníků, vařím nezdravě,... Ale já mu ukážu. Ještě se bude divit. Do léta mě vůbec nepozná.
„Od zítřka nežeru!"
Byla jsem opravdu rozhodnutá. Jenže sotva jsem v pondělí dorazila do práce, začala kolem mne kolegyně Jana poletovat s tácy plnými chlebíčků a zákusků. Odporný zvyk. Každý, kdo má narozeniny, připraví pro všechny nějaké pohoštění.
„Díky, ale já nebudu. Držím dietu," řekla jsem téměř lítostivě, když přede mne postavila talíř plný dobrot.
„Tak to vem domů synovi," reagovala s úsměvem.
„Mladej má jarní prázdniny, ráno jel k babičce," pokračovala jsem rozhodně a s velkým sebezapřením odsunula talíř stranou.
„No tak to dáš manželovi," trvala na svém i Jana. „Já to zpátky neponesu."
Vydržela jsem hodinu! Ale pak mi došlo, že se trápím úplně zbytečně. Ten chlebíček je přeci šunkový, čili dietní. A ta trocha salátu ještě nikoho nezabila. Dám si jeden jako svačinku.
Anebo sním oba a nepůjdu na oběd... Jasně, dám si chlebíčky, stejně by do odpoledne oschly, a manželovi vezmu sladké.
No ale ten zákusek - to je nějaká novinka. Jenom do něj tak trošičku ďobnu, na ochutnání.
„Teda ten krém je skvělý," rozplývám se a ďobu ještě jednou.
„Víš co?" otočím se na Janu, která s chichotáním pozoruje, jak se láduju posledním zákuskem. „Nic mu nevezmu! Schválně! Za ty blbý řeči, co měl včera."
Ale od zítřka...fakt jo... holky, věřte mi!

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám fejeton líbil? Kolik % fejetonu udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.10. až 31.12.

Téma: Móda, nákupy, záliby, 13x přečten

Náš zákazník, náš pán u chudého neplatí

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Kde jsou ty časy, kdy si obchodníci vážili každého zákazníka, byť by do jejich obchůdku přišel jen za "deseťák" pro kvasnice do knedlíku....

Téma: Móda, nákupy, záliby, 18x přečten

Přijdu hned aneb krást se nemá

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý na vzkaz "Přijdu hned" reagujeme jinak, záleží na mnoha faktorech. Málokdy nás ale nadchne. Ovšemže jsou horší chvíle, například...

Téma: Zaměstnání, 35x přečten

Cestovatelská story aneb Já nechci spát v Předměřicích

Marta Furchová, věk: 63 let

Přečíst

Údělem lidí z malého města e dojíždět za prací do města většího. V mém případě krajského, vzdáleného od nás...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing