Home Fejetony
2018
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2018
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2018
Archív fejetonů
2013 - 2018

Soutěžní příspěvek

Téma: Kamarádky

Zlatá česká klasika

Lenka Staníčková, věk: 27 let

21
x přečten

O tom jak může vypadat klasická česká dovolená s přáteli na kolech. Šumava projetá křížem krážem, ušlapané nožičky a otlačený zadek od kola. Neplánovaná dovolená může taky dopadnou dobře a všelijak nás překvapit.

Zlatá česká klasika
Letos jsme plánovaní dovolené věnovali intenzivně hodně času hned na jaře, proto abychom nenechávali plánování na poslední chvíli. Rozhodli jsme se pro turistiku v Norsku. Je to sice dál a je to jedna z nejdražších zemí Evropy, ale také má velice rozmanitou přírodu od moře až k horám. Po zakoupení cestovního průvodců Lonely planet jsme začali vybírat místa, které bychom rádi navštívili. Vzhledem k tomu, že se jedná o velice rozměrnou zemi, tak jsme navrhli termín dovolené alespoň na 10 dní. Po dohadování, kdy přesně pojedeme a s čím, jsme nakonec rezignovali a začali pracovat na plánu B.
Plán B spočíval ve skromnosti. Proto jsme se rozhodli, že nebudeme blbnout a zůstane v Čechách a pojedeme prozkoumat Šumavu křížem krážem. Z původních dvou cestujících jsme se rázem rozmnožili na čtyři. Z původního plánu o turistice jsme se nakonec rozhodli pro levný cestovní prostředek a to kolo. Neměli jsme absolutně žádnou představu, kam přesně pojedeme a kolik km ujedeme a všechno se vlastně plánovalo za pochodu. Zakotvili jsme nakonec u Modravy v Autocampu Antýgl. První den jsme se rozhodli pro Poledník - cestou jsme navštívili Tříjezerní slať (udělali jsme si tam fakt pěkný fotky), bývalou Javoří pilu (tam nic nebylo) a nakonec Poledník. Po zaplacení vstupného a vystoupání na rozhlednu jsme až nahoře zjistili, že rozhledna je zamořena létajícím hmyzem a proto jsme si výhled moc neužili. Naopak jsme se cestou dolů vzájemně oklepávali od agresivních mravenců. Celkem rychle jsme trasu zvládli, tak jsme se rozhodli navštívit ještě Prášilské jezero, kde bylo asi tak stovka lidí na malém plácku. Z Prášilského jezera jsme pokračovali do Prášil, kde jsme se občerstvili v místní restauraci a zakoupili upomínkové předměty. Cestou zpátky jsem si ještě vzpomněla na doporučovanou Hauswaldskou kapli, za kterou mě pak všichni proklínali, neboť byla samozřejmě do kopce. Nakonec nás, ale všechny mile překvapila a všichni jsme se shodli na tom, že nás zaujala nejvíc z celého cyklovýletu.
Druhý den mě přemluvili k dalšímu cyklovýletu pouze na Modravu a Březník. Někteří z nás po předchozím dni sotva seděli na sedle a zbytek bolely svaly. Cesta na Modravu i na Březník byla do opravdu mírného kopce, ale přesto jsem zůstávala stále vzadu a kochala se přírodou, která byla opravdu kouzelná a nezapomenutelná podél modravského potoku. Po vystoupání na Březník jsme se rozhodli vrátit podobnou cestou zpět, pouze jsme si chtěli trochu zajet na vyhlídku nad pramenem Vltavy. Bohužel nás čekal opravdu brutální, ale fakt brutální a táhlý kopec, kde jsem všechny proklínala a část jsem prostě vzdala a vyšlapala po svých. Vyhlídka, ale za to stála. Při sjíždění z kopce jsem si všimla opravdu vtipné cedule, na které cyklista padá z kola (pozitivní informace, kterou nenapsali dole pod kopcem). Při tryskoletu dolů jsme se vydali Černohorskou nádrž (nebyla vidět), kolem Lovčí skály (nebyla vidět) a všude nás provázely cedule se zákazem vstupu na kole nebo s cedulí vstup na vlastní nebezpečí - padající stromy. Zdárně jsme dorazili na Filipovu Huť, kde jsme už dojížděli z poslední sil a vyčerpaní (nebo alespoň já) a pokračovali jsme po hlavní silnici do Modravy, kde jsme se konečně občerstvili. Z Modravy jsme se vraceli do kempu přes Rechle a vyčerpaní jsme ulehli na spací podložky a opalovali se. Abychom trochu rozhýbali ztvrdlé a křečovité svaly na nohou rozhodli jsme se pro mírnou procházku po stezce Povydří kolem řeky Vydry až k Turnerově chatě. Vřele doporučuji, ale předem si zjistěte, do kolika hodin mají otevřeno. My jsme se bohužel rozhodli pozdě a dorazili jsme po zavíračce, takže jsme místo občerstvení nalezli pouze jednoho velkého a mlsného kocoura a zase jsme si to zpátky šlapali nahoru.
Třetí den jsem už prosila na kolenou, ať už proboha nejedeme nikam na kole, neboť jsem sotva mohla udělat krok. Rozhodli jsme se proto o oddychový den bez kol. Navštívili jsme Vlčí výběh u Srní, kde jsme ani nečekali, že vlky uvidíme, ale podařilo se. Dokonce se nám jeden předváděl na vrcholu a z kamene se nastavoval jako modelka, aby se lépe vyjímal na fotkách. Fakt šikula. Pokračovali jsme dále do Srní, kde jsme pěšky pokračovali na Klostrmannovu vyhlídku a vodní zámek! Z Vodního zámku se vyklubala stavba, která slouží k regulaci přítoku vody do vodní elektrárny Vydra. Cestou jsme potkali mrtvou zmiji (ano ověřovali jsme si vzhled na Google). Cestou jsme díky geocachingu narazili na Klostermannovou chalupu, kde se natáčely filmy s Tomášem Holým. Bohužel pro veřejnost je uzavřena, proto jsme si chalupu prohlédly z povzdáli. Vzhledem k tropickému týdnu jsme se rozhodli absolvovat cestu do Sušice a následně vyhledat místní koupaliště, kde se uvelebíme. Předtím jsme se, ale chtěli nechat občerstvit v Sušici, kde byly všechny restaurace nacpané k prasknutí do posledního místečka. V restauraci bylo pár menších problému, ale vzhledem k tropickému počasí jsme se tomu ani nedivili. V místním koupališti byla hlava na hlavě a o koupání nemohla být řeč. Připadala jsem si jako na těch fotkách z koupališť v Číně. Takže jsme praktikovali rychle do vody, držet se u sebe a nějakým způsobem se udržet a plavat v okruhu 2 m a zase rychle zpátky na ručník.
Čtvrtý den jsme se opět rozhodli pro kolo s trasou k Jezerní slati. Bohužel cesta „zkratka" byla pro pěší, na což nás velice nepřátelsky upozornil pravděpodobně místní postarší pán. Proto jsme se rozhodli kola tlačit pěšky, ale nelitovali jsme. Byla to velice příjemná procházka a člověk měl čas se pořádně kochat místní přírodou. Někde v lese jsme trochu zabloudili, ale nakonec jsme vyjeli správně mezi Horskou Kvildou a Kvildou a navštívili Jezerní slať s vyhlídkou. Tento nápad mělo dalších xlidí a proto jsme pokračovali rychle dál. Cestou jsme se zastavili podívat se na jeleny a rysy v Jelení náučné stezce. Jeleny jsme viděli z velice krátké vzdálenosti, ale rysy bohužel. Pokračovali jsme dále do kopců přes Kvildu až na Modravu, kde jsme se občerstvili a s radostí a bolavým zadkem jsme se vrátili unavení do kempu. Po návratu jsme se sbalili a vyrazili radostně domů. Stejně neplánované věci jsou nejlepší 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám fejeton líbil? Kolik % fejetonu udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2018, 1.10. až 31.12.

Téma: Erotika, 19x přečten

Erotické prádlo aneb přece nebudeš TAKOVÁ

Lucie Jeřábková, věk: 48 let

Přečíst

Každá z nás někdy touží po erotickém prádle, chceme překvapit svého partnera a zvednout si vlastní sebevědomí. Někdy se nám to povede,...

Téma: Zaměstnání, 19x přečten

Vždy perfektně upravená

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

Šaty dělaj člověka. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená. O tom, co se Vám může přihodit v práci a jak se některé věci můžou...

Téma: Zaměstnání, 6x přečten

ČAS

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Čas se dotýká nás všech. Do jisté míry ho můžeme třeba i ignorovat a dělat si podle svého, jenom...jenom do toho zaměstnání musíme...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing