Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Soutěžní příspěvek

Téma: Muži

Kamera... klapka... romantika!

Kateřina Mudruňková, věk: 25 let

580
x přečten

Každá žena by se jednou za čas chtěla proměnit v hrdinku romantického filmu. Když se jí to však skutečně podaří a připravuje romantické gesto hodné hollywoodského trháku, zjistí, že realita může být poněkud odlišná. Skoro to vypadá, jako by pro romantiku a spontánnost nebyl v reálném světě prostor… nebo je to nakonec ještě trochu jinak?


Pokud nahlédnete do jakéhokoliv ženského časopisu, internetové diskuze nebo se podíváte na romantický film, narazíte na celou řadu zaručených rad, jak udržet a okořenit váš vztah s partnerem. Pokud váš vztah trvá už několik desetiletí, asi vám všechny návody budou připadat naivní a hloupé. V případě, že jste však jako já potkala svého drahého před necelým rokem, můžete se snažit být jakkoliv odolná, ale nakonec tyto rady stejně nasáváte jako houba a dychtíte po každé další, která vám zcela jistě zaručí cestu až k oltáři. Na jednu stranu se sice snažíte brát vše s klidem, ale jednou za čas se neubráníte a přivstanete si jen proto, abyste si nanesla trochu zdravíčka nebo si vyčistila zuby ještě dříve, než se vaše drahá polovička probudí a složí vám kompliment, jak je možné, že i takhle ráno vypadáte skvěle. Proto není divu, že i přes mou upřímnou snahu přeskakovat s perfektně předstíranou lhostejností veškeré články popisující zaručený návod na šťastný vztah a sarkasticky zlehčovat hollywoodské romantické scény, jsem nakonec i já podlehla mediálnímu nátlaku a rozhodla se ve jménu šťastného vztahu stát se „romantickou a spontánní“.

Můj pokus kráčet ve stopách Julie Roberts, Gwyneth Paltrow nebo Jennifer Aniston se odehrál jednoho podzimního večera, kdy můj milý musel zůstat v práci přesčas a já se rozhodla prověřit pořekadlo „láska prochází žaludkem". Zabalila jsem proto bábovku a zbytek svíčkové – samozřejmě od mé maminky, abych naši lásku posílila, ne přiotrávila - a vydala se na cestu na druhý konec Prahy. Moje prvotní nadšení z tohoto nečekaného výletu s vidinou šťastného shledání bylo postupně stále více nahlodáno pochybnostmi. Není to příliš riskantní, objevit se u něj v práci jen tak bez ohlášení s večeří v ruce? Nebudou se mu kolegové smát a nebude nám oběma nakonec spíš trapně? Objevily se i praktické otázky jako „pamatuju si vůbec, kde přesně leží kancelářská budova, ve které pracuje?“ a „jak se dostanu dovnitř - budu muset nahlásit na recepci, že jsem přišla za svým přítelem s večeří, protože jsem romantická a spontánní?“ Takové problémy Julia Roberts určitě neřešila!

Najednou mi ty dvě plastové dózy se svíčkovou a mramorovou bábovkou, které jsem dosud nesla jako dokonalá hospodyňka pyšně v ruce, přišly hrozně hloupé, trapné a do očí bijící. Celý vagón jako by mě pozoroval a v duchu si říkal „to je ale husa, ona veze nějakému chlapovi večeři“. Moje bujná fantazie mě navíc zásobovala obrazy na míle vzdálenými od filmového happy endu. Naopak jsem ve svých představách seděla na mrazu před kancelářskou budovou s bábovkou v ruce, zatímco z budovy vycházel můj přítel ruku v ruce se svou kolegyní, a když mě míjel, jen chladně prohodil: „Mělas mi zavolat dopředu, že přijdeš.“

„A mohla by sis za to sama,“ četla jsem z pohledu paní ve středních letech, která v metru seděla naproti mně a měla s muži jistě bohatší zkušenosti než já. „Copak si myslíš, že jsi nějaká Julia Roberts nebo co?" Skoro mi až vhrkly slzy do očí, jak jsem se vžila do své utrápené role.

Co vám mám povídat - na další zastávce jsem vystoupila a zamířila zpátky domů, kde obě plastové dózy putovaly zpět do lednice a já si nadosmrti zakázala dívat se na romantické filmy a zejména pak je napodobovat. Ve chvíli mého největšího rozhořčení mi zavolal můj přepracovaný přítel, který zřejmě právě vycházel (sám) z práce.

„Co děláš? Sice jsme se dneska neměli vidět, ale tak mě napadlo... co kdybych za tebou teď přijel?" navrhnul mi. „To je ale spontánní a romantické" zašeptala jsem tak potichu, aby to neslyšel.

„Cože?“

„Jen že tu pro tebe mám svíčkovou a bábovku!“

„No teda ty jsi úžasná,“ pochvaloval si můj drahý a naskočil na autobus, aby se jako Richard Gere mohl zjevit před mými dveřmi. Protože nejspíš i muži se občas podívají na romantický film nebo si prolistují dámský časopis a nechají se přemluvit, že trocha té romantiky a spontánnosti do vztahu prostě patří. Protože přece pokud se jejich milá má cítit jako Julia Roberts, musí se i on na chvíli proměnit v Richarda Gera. 

 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám fejeton líbil? Kolik % fejetonu udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Téma: Muži, 37x přečten

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži, 30x přečten

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání, 15x přečten

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing