Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Soutěžní příspěvek

Téma: Rodina

Protože jsem lékař

Marcela Havlíčková, věk: 25 let

563
x přečten

Ve svém fejetonu se zamýšlím nad novodobým fenoménem, kterému se v laických kruzích říká "porodnické násilí" a snažím se o drobnou sondu do myšlení žen, které podléhají nejmodernějším trendům v oblasti zdravého životního stylu a přístupu k mateřství. Nejsem hnána touhou tyto ženy jakkoli zesměšňovat či dehonestovat, spíše se snažím nastavit jejich pohledu na věc zrcadlo v podobě názoru mladé a zatím bezdětné ženy, která tyto trendy vnímá jako nezdravé, naivní a snahy radikálních biomatek shledává pošetilými a zdraví ohrožujícími. Zároveň chci složit poklonu lékařům a dalšímu zdravotnickému personálu za jejich neutuchající odhodlání léčit naše rány a jizvy, navzdory pohrdání a znevažování, kterých se jim od pacientů nezřídka dostává.

Protože jsem lékař…

…tak se jmenuje bajka spisovatelky Daniely Fischerové, která velmi sugestivně líčí moudrost i trpkou pachuť doktorského údělu. Mnoho lidí by mohlo namítnout, že felčařinu jako povolání si každý jedinec může svobodně zvolit, ovšem to tíhu lékařského břemena nikterak neumenšuje. Ne, nebudu adorovat doktory jako malé „pánbíčky“ v bílých pláštích, které tak nápadně připomínají andělskou řízu, nehodlám žehrat nad výší jejich platu, ani nad útrapami, které jim toto povolání dennodenně přináší. 

Co mě tedy vede k touze zamýšlet se právě nad strastmi této profese? Nebudu vás déle napínat a prozradím vám to. V pošetilé snaze ukrátit si líná nedělní odpoledne, navštívila jsem již několikrát weby tematicky zaměřené na mateřství. Tato role mě pravděpodobně v budoucnosti čeká, i řekla jsem si, že se vzdělám a nahlédnu trochu do všednodennosti těch žen, které se s tímto úkolem již vypořádávají. A tehdy jsem se poprvé setkala s odrůdou ženštin, jimž se dnes (a mnohdy to mívá jaksi pejorativní podtext) říká BIOMÁMY. Rozšířila jsem si tak slovní zásobu nejen o roztomilé novotvary jako „manža“, „těhu“, „otěhu“, „ovulka“ a podobné, ale seznámila jsem se též s pro mě dosud neznámým pojmem „porodnické násilí“. 

Musím se přiznat, že jsem byla nejdříve poněkud v rozpacích, když jsem četla hrůzyplné komentáře spílající doktorům, kteří vystavují nevinné ženy tortuře, proti níž je španělská inkvizice jen slaboučkým odvarem z kontryhele. Banální vyšetření se v komentářích těchto žen stává téměř znásilněním, neb pro vilného lékaře není většího potěšení, než ponížit ženskou důstojnost stěrem z děložního hrdla. Aby si toto sadistické řádění odůvodnil, zaštiťuje se sociopatický ranhojič jakousi cytologií a zaklíná se směšnými termíny jako je například prevence. Pokud se žena rozhodne postoupit na vyšší level a stát se ze „snažilky“ „těhulkou“ nastává pro ni další hořké dilema. Rodit v porodnici či doma? Jistěže doma. V porodnici přece rodí jen ty slabošky, které rodit vlastně neumí. Které na to nemají. Které si potřebují nechat poradit od nějakého trubce-doktora, jenž přece (šestiletému studiu medicíny a letité praxi navzdory) nemůže mít o porodu, natožpak o PŘIROZENÉM porodu, ani páru, protože je to CHLAP a ti, jak známo, přece nerodí. To dá rozum. Názor „manži“ jde v tuto chvíli stranou, neboť nejdůležitější osobou se od nynějška stává v rodině žena třímající žezlo mateřství. Současné porodní domy v líčení těchto žen evokují mučírny, po nichž se prochází nevrlé zdravotní sestry, jejichž zevnějšek plně koresponduje s Erbenovým popisem polednice. Kde doktoři hnáni zvrácenými chtíči provádějí ženám epiziotomie proti jejich vůli, ačkoliv přirozeně protržená hráz se přece hojí daleko lépe, rychleji, radostněji. Psala to přece dula Růžena na svém webu. A taky se tam zmiňuje, že při PŘIROZENÉM porodu můžete dokonce prožít extatickou rozkoš, což je samozřejmě ve sterilním prostředí nemocnice s komisním personálem za zády zcela vyloučeno. 

Když vytoužený mimísek konečně přijde na svět všem těmto zvěrstvům navzdory, pustí se biomáma do boje se systémem. Nemůže za žádnou cenu dopustit, aby její dítě podstoupilo něco takového, jako je očkování. Ve slovníku moderních matek sprosté slovo. Že díky očkování došlo k úspěšné eradikaci mnoha dříve smrtelných chorob? To jsou jen žvásty, které vypouští nenasytná farmaceutická lobby! Tyto nemoci se vymýtily samy od sebe, PŘIROZENĚ, jak ve své studii potvrzuje japonský profesor Onose Samose. A navíc očkování způsobuje autismus. Psali to na internetu. A Tyrpeklovic Bláža dostala z očkování teplůtku a osypky…Takže je to jasné, přátelé.

Co říci závěrem? Obdivuji entuziasmus současných lékařů, kteří rovnají kosti, dbají na všechna vyšetření, perou se denně za lidský život a zdraví, snaží se nalézat cestu k uzdravení, nebo alespoň ke zkvalitnění života pro své nemocné. Samozřejmě mluvím o těch dobrých lékařích, kteří jsou tohoto titulu hodni. Proč je obdivuji? Zejména proto, že mají chuť a sílu vykonávat dále svoji profesi i přes to, že jsou dnes vláčeni bahnem a denně popliváváni ve stovkách komentářů na sociálních sítích a webech pro snažilky a těhulky…

Text Daniely Fischerové končí těmito slovy: „Proč ses vrátil?“ ptali se ho lidé. „Protože jsem lékař,“ řekl a v těch slovech byla všechna moudrost jeho údělu.“ Naučení si v tomto kratičkém díle musí najít každý sám…

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám fejeton líbil? Kolik % fejetonu udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.4. až 30.6.

Téma: Muži, 54x přečten

Utajené nákupy

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý trpíme nějakou tou úchylkou. Ovšem možná díky těm úchylkám je náš život pestřejší a dokonce může upevňovat...

Téma: Rodina, 34x přečten

Babka šetřilka

Dana Beňaková, věk: 59 let

Přečíst

Šetrnost je jistě vlastnost víc než chvályhodná. Ale chtít druhým vnucovat věci, které už mají své dávno odslouženo, byť...

Téma: Rodina, 45x přečten

Prostě mu najdeš jiného tátu

Vladimíra Čechová, věk: 39 let

Přečíst

Dá se zapomenout na slova vyřčená v hádce? Je lepší vědět nebo zapomenout? Kdy ještě stojí za to bojovat a kdy je lepší se otočit...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing