Soutěžní příspěvek
Téma: Rodina
Křtiny
Martina Peřestá, věk: 32 let
Někdy nám život nadělí spoustu neočekávaných nebo i "očekávaných" situací. Někdy se jim dá zasmát, ale někdy jsou spíše k pláči. Aneta je čerstvě rozvedená, ale bohužel ne zrovna v dobrém. Má dvě děti ve střídavé péči a musí bojovat s neustálými útoky a to i psychickými, ze strany svého bývalého manžela. Nejhorší je čekat na to, co zase bude... jako teď, při křtinách.
Křtiny
Ani nevím, proč jsem syna nedala pokřtít, když byl ještě malinký.
Nyní už navštěvuje třetí třídu a blíží se nám první svaté přijímání, na které se řádně společně připravujeme. Jednou z příprav jsou také křtiny.
S otcem mých dětí už přes rok nežiju a soud nám nabytí právní moci odklepnul právě na Nový rok. Úžasný vstup, že? Bohužel ze strany ex čelím neustálým vulgárním a psychickým útokům, jenže si tohle nedokáže odpustit ani před dětmi.
I přes to, že se odmítal podílet na všem, co se týkalo příprav na Davčův den D, nevyhnula jsem se tomu, aby byl ex přítomen i v kostele.
S Davčou a mým otcem, který mu šel zároveň za kmotra jsem si sedla dopředu. Do lavice za námi si sedla taťkova přítelkyně a moje dcera Natálie.
Davídek byl hrozně nervózní, jednak z očekávání, jak to bude probíhat, ale i z přítomnosti svého otce. Ucítila jsem stín, který prochází kolem mě, zvedla jsem hlavu šel zrovna ex, který se na mě podíval s výrazem vraha, čeho si museli všimnout všichni sedící za námi, tedy, celý kostel. Zamumlala jsem si pod nos „proboha proč se na mě tak hnusně díváš"? Nijak se nesnažil skrývat svůj odpor ke mně a zcela hlasitě mi odpověděl: „Máš snad nějaké blbé připomínky"?! Málem jsem se sunula pod lavici a řada za mnou si něco mumlala a možná se i smála, neměla jsem odvahu se ani otočit a přála si, aby co nejdříve vypadnul z mojí blízkosti, nebo potom „Bože chraň".
Naštěstí pro něj, přišel jen něco říct Davčovi a odešel zpět do zadních řad.
Čekala jsem, co bude dál a modlila se, ať už je to za mnou. Netušila jsem, že to snad může mít ještě další pokračování a už vůbec ne, že se na tom bude podílet „ač nevědomky" farář, který je v tom vlastně zcela nevinně.
Může za to ale jeho přímluva na mši. Přímluva byla vlastně o ženě, která hřešila a byla přistižena při cizoložství. Ježíš ji měl soudit a ostatní navrhovali její ukamenování. Ve skutečnosti však ta žena měla být pouze návnada, aby mohli obvinit samotného Ježíše z rouhání. Jenže jeho rozsudek zněl takto: „Kdo z Vás je bez hříchu, ať po ní hodí kamenem". Všichni, kteří trest navrhovali se nakonec otočili a odešli pryč. Moc hezký příběh, říkám si v duchu. Ani ve snu by mě však nenapadlo....
V ten moment jsem viděla taťku, jak si nervózně podupává a říkám si co mu je? Určitě přemýšlí, kde má malému zapálit tu svíčku a nebo... se mu chce jen na WC.
Mše skončila, Davídek zvládnul křest na jedničku a byl hrozně šťastný. Úsměvné bylo, když mu děda ještě v kostele říká: „Tak a teď mě budeš muset poslouchat" a Davča odpoví: „No sakra."
Když vycházíme z kostela, na parkovišti sedí v autě ex. Čeká celou dobu na to, zda z kostela vyjde i můj přítel, protože ho k smrti nenávidí a byl zásadně proti, aby tam byl. Odjíždí teprve, až když nasedáme všichni do auta. Taťka mi potom v autě říká: „No já sem jenom čekal, kdy toho v..a napadne něco zařvat přes celý kostel na tebe".
V ten moment mi to došlo ... celé auto vybuchlo v nekontrolovatelný smích. Vůbec jsem si nedávala nějakou spojitost s tím příběhem v kostele, nemám k tomu přece sebemenší důvod. Odešla jsem od něj po dlouhodobém psychickém nátlaku, chování k mojí dceři a jeho neuváženém podnikání. Jenže někdo jiný, si mě opravdu do té spojitosti dal, bývalý, zhrzený a neskutečně mstivý ex. Jaké bylo překvapení, když mi večer přišel email: CELÉ KÁZÁNÍ BYLO VLASTNĚ O TOBĚ. DOBŘE TO FARÁŘ ODHADL, HLAVNĚ ŽE TI ODPUSTIL, UKAMENOVAT TĚ MĚLI...
Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám fejeton líbil? Kolik % fejetonu udělíte?
10% -
20% -
30% -
40% -
50% -
60% -
70% -
80% -
90% -
100%
