Finálový soutěžní příspěvek
Ročník: 2014, Kolo: finále, Téma: TV seriál
Hořkosladké galeje
Veronika Moreira, věk: 34 let
Seriál se odehrává v současnosti na malém městě a vypráví životní osudy tří kamarádek – matek na mateřské dovolené. Zavede nás humornou i vážnou formou do prostředí tří docela obyčejných domácností, ložnic i dětských pokojů, ale také do manželských poraden, dětských ordinací, mateřských center a všude tam, kde se naše hrdinky budou samy i společně snažit užívat si a hlavně přežít své životní role matek.
Název: Hořkosladké galeje
Seriál se odehrává v současnosti na malém městě a vypráví životní osudy tří kamarádek – matek na mateřské dovolené. Zavede nás humornou i vážnou formou do prostředí tří docela obyčejných domácností, ložnic i dětských pokojů, ale také do manželských poraden, dětských ordinací, mateřských center a všude tam, kde se naše hrdinky budou samy i společně snažit užívat si a hlavně přežít své životní role matek.
První z nich, Betty, budoucí svobodná matka, právě čeká své první dítě a potýká se s předsudky a nevybíravým jednáním rodiny i přátel, protože si není tak docela jistá, kdo je otcem. Kandidátem je její bývalý, dlouholetý přítel, sobecký Max, ale zároveň jeho kamarád Eda, který ji bezhlavě miluje, ale pro ni byl jen zpestřením na jednu noc. Je vůbec možné najít v takové situaci pochopení? A zvládne Betty překonat svou hrdost a dopřát dítěti úplnou rodinu?
Naopak její kamarádka z dětství, Helena, prožívá zdánlivě šťastné a idylické manželství, korunované už třetím potomkem a třetí mateřskou dovolenou. Její manžel slušně vydělává, ale doma se zdrží málokdy a Helena, ta po téměř deseti letech v domácnosti pomalu zapomíná, jaký je život “tam venku“, jaké to je nosit lodičky, vstávat do práce a nastupovat do autobusu bez nutnosti zvedat kočár. Nechce si připustit manželskou krizi ani vlastní vyčerpání, jako matka a manželka nehodlá zklamat. Jak dlouho vydrží ničit se ve jménu rodinného štěstí a co jí donutí prozřít?
A do třetice je tu Klára, čerstvě rozvedená, mladá advokátka, která zůstala sama na dvouleté dítě i na své deprese a touhu po kariéře, která se zdá být v důsledku mateřství a ztráty partnera nenávratně v troskách. Zmítá se mezi touhou vrátit se do práce a být zároveň dobrá máma, udržuje nestabilní vztah s problémovým Dannym a odolává milostným návrhům ambiciózního kolegy Jeřábka.
V jednotlivých epizodách seriálu se mnohé z nás bezpochyby poznají. Různé situace, radosti, zklamání, starosti i vzplanutí vykreslují život ženy, jak jej dokáže změnit a poznamenat mateřství a co vlastně tento životní mezník pro nás znamená.
Vedlejší postavy – Max, bývalý přítel Betty, její ctitel Eda, její rodiče, její bratr Karel a jeho žena Sára, mladší sestra Lea, sousedka Hrušková, spolužák Vaněk.
- Milan, Helenin manžel, její děti: Eva, Samuel, Kristina, její bývalý kolega Kamil a jeho žena Jitka, Irenka - slečna na hlídání, pediatr Dr. Kloubek, manželský poradce Vilímek, Karásková – paní na úklid.
- Robert, Klářin bývalý manžel, její malá dcera Simona, její milenec Danny, bývalý kolega Jeřábek, její šéfová Gábina, její sestra Ema.
1 DÍL
“Stejně tam budu muset Sári, tak proč to odkládat.“ Vzala jí z ruky tašku a proklouzla za rozestavěný plot. Už se neohlédla. Nechtěla se už koukat na ten vyčítavý výraz. Na švagrovou, která ji možná chce pomoct, ale v duchu ji odsuzuje jako všichni ostatní. Pomůže si sama. Sama se postará.
Dveře do domu jsou dokořán a zevnitř je slyšet otce, jak se dohaduje s nějakým řemeslníkem. Betty sbírá odvahu a ztěžka zdolává poslední schod, když se za ní ozve vyděšený hlas. Máma. S tou to bude nejhorší. Nemá argumenty ani pochopení. Dokáže jen hodiny a hodiny srdceryvně brečet. “Bettynko!“ zalapá po dechu a musí se přidržet zábradlí. Když se k ní dcera otočí a nestydatě ukáže své vzedmuté břicho, už se jí nedokáže podívat do očí. Zírá na to nadělení pod fialovým svetrem a mluví k němu.“Kde se tu bereš? Táta se tuhle zlobil, že ani nezavoláš. Měla jsi dát vědět, nemám ani uvařeno. Snad jsi s tím outěžkem nejela takhle sama?“ Než mohla odpovědět, z domu vyběhl muž celý od malty a v montérkách. Táta. Slyšel mámin štěbetavý hlas, který se nedá přeslechnout a vytušil návrat černé ovce rodiny. Mlčel a jeho výraz byl příšerný. Pak beze slova vběhl zpátky do útrob toho staveniště, zřejmě aby něčím ostřejším zapil své brzké povýšení na dědečka. Kdyby mohl, asi by práskl dveřmi, ale nebyly tam. Betty se za ním dívala s tichým ohromením. Jakou spoušť může udělat rekonstrukce z klidného domova. A jakou teprve udělá v rodině jedno neplánované těhotenství!
Helena právě odvezla dvě starší děti do školy a vrací se pro malou Kristinu, aby jí vzala na hřiště. Milan se tu stavil pro nějaké podklady a hned zase vybíhá z domu. Ve dveřích ji vlepí pusu na čelo a beze slova mizí.
“To je dost, že jste zpátky! Ta malá mi nedá pokoj, musím tu ještě vyluxovat a zrovna vylila jogurt v kuchyni. Nemám jenom vás a takhle to nemůžu stihnout!“ ječí z obýváku uklízečka Karásková, aby překřičela vysavač.
Helena se zastaví v předsíni a mlčky zírá na svůj odraz v dlouhém zrcadle. To co vidí, není zrovna povzbuzující. Odrůstající melír, kruhy pod očima, o postavě nemluvě. Během posledních několika let se změnila v utahanou matrónu s věčným flíčkem od ublinknutí na rameni. Kdy se vlastně naposledy viděla v nažehlené halence a v botách na podpatku? A kdy byli s Milanem naposledy v kině nebo na večeři?
Z kuchyně se ozvalo ohlušující zařinčení. Chvíle ticha a po ní to typické, nenapodobitelné a nezpochybnitelné dětské citoslovce vzteku, hanby a bolesti zároveň. Vyrvalo Helenu ze zamyšlení a vztekle mrštilo o zeď zárodkem touhy po jakékoli změně, který se jí právě nesměle uhnízdil v té bojovnější části mozku. Vtrhla do kuchyně a vidí řvoucí batole svíjející se v náručí uklízečky, která jej pracně zvedá ze sesunuté hromady špinavého nádobí. Běžný začátek běžného dne.
Dveře soudní síně se otevřely a všichni zúčastnění se vypotáceli jako po středověkém klání, které nemohlo dopadnout hůř.
Perfektní kostýmky a nažehlené obleky kýčovitě zářily v hloupém a groteskním kontrastu k unaveným, šedivým a zamyšleným tvářím svých majitelů. Přede dveřmi se všichni rozutekli k automatům na kávu a na toalety.
Klára zůstala chvíli stát. Tak takhle začíná nový život. Nový život sebejisté, nezávislé, právě rozvedené ženy. Té, která si po studiích tak dokonale narýsovala budoucnost. Bez škrtanců. Té, která se teď vrátí do poloprázdného bytu, kde její nesnesitelně optimistická sestřička, mimochodem tvor bez sebemenší ambice, nepřetržitě žvatlá ke své malé neteři a plete jí hlavu nesmysly o světě na konci duhy a o tom, že jí tatínek přece nikdy nepřestane mít rád. Ani maminku. A nezapomene zmínit společné Vánoce. Ach jo.
Klára vychází z budovy soudu a zhluboka se nadechne prvního jarního dne. Pak zaloví v kabelce a vytahuje mobil. Je načase zavolat holkám. Domluvit kafe, nebo spíš lahvinku červeného a probrat strategii toho, čemu se říká život po třicítce. Po třicítce a na mateřské, po které si každá z nás chce zachovat nejen postavu a zaměstnání, ale taky důstojnost a aspoň trochu toho sebevědomí.
Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% -
20% -
30% -
40% -
50% -
60% -
70% -
80% -
90% -
100%
