Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Finálový soutěžní příspěvek

Ročník: 2016, Kolo: finále, Téma: TV seriál

Koupání v životě.

Ester Lewy, věk: 37 let

81
x přečten

Sára byla obyčejná ženská. Usměvavá optimistická, všemi milovaná, ta nejlepší kamarádka, dcera, matka a milenka. V okresním městě měla malou kavárnu a do toho ještě učila na místní univerzitě italštinu. Takže neustále pobíhala sem a tam. Buď byla v kavárně, a nebo na univerzitě. Milovali ji její studenti, s jedním dokonce nedávno měla poměr, no co už.....Milovali ji také návštěvníci její kavárny, dokonce i ten sedmdesátník, se kterým jednou zažila asi ten nejlepší sex ve svém životě. 

Námět na seriál

 

Koupání v životě.
Sára byla obyčejná ženská. Usměvavá optimistická, všemi milovaná, ta nejlepší kamarádka, dcera, matka a milenka. V okresním městě měla malou kavárnu a do toho ještě učila na místní univerzitě italštinu. Takže neustále pobíhala sem a tam. Buď byla v kavárně, a nebo na univerzitě. Milovali ji její studenti, s jedním dokonce nedávno měla poměr, no co už.....Milovali ji také návštěvníci její kavárny, dokonce i ten sedmdesátník, se kterým jednou zažila asi ten nejlepší sex ve svém životě. Když o tom vykládala kamarádce Agátě ta jen utrousila: Jsi úchylná.
Proč? Odvětila Sára. Chlap jako chlap. A mně sex prostě chybí.
Sára vždy byla krásně oblečená. Nepotrpěla si na značky, ale měla svůj osobitý styl, který jí mnoho žen závidělo. Její kamarádka Běta jí vždy říkala: Prostě máš šarm. Jsi jako ty Francouzky, co utrácí za oblečení málo, ale prostě mají styl a jsou šik. Sára to vždy brala jako prvoplánové lichocení a za každou lichotku své přítelkyn dala nějaký malý dárek. Tu nějaký šátek, tu rtěnku a jednou dokonce šaty ze sekáče od Givenchy.
Sára bydlela v krásném designovém domě, který pro ni a její dceru postavil Petr, její manžel, respektive dnes již bývalý manžel. A joooo, že to byl kdysi dokonalý manžel. Říkávaly její kamarádky i celá její rodina. Jenže ona jeho „dokonalost" několik let neviděla. Zmizela. Vypařila se jako pára nad hrncem stejně jako jejich láska. A tak Sára několik let žila s někým a vlastně s nikým. A proto se nakonec rozvedla. Petr byl úžasný otec jejich dceři Julii. Tu bezmezně miloval. Sáru nenáviděl. Pokořila totiž jeho mužskou ješitnost tím, že od něj odešla. Čest však jeho památce. Při rozvodu se zachoval jako „kabrňák" a nechal jim ten designový dům s mnoha milujícími sousedy, kteří se Sárou rádi povídali, klábosili, vyměňovali si recepty, to zejména paní Horáčková, která milovala a sledovala všechny kuchařské pořady.
Ten dům byla trochu taková zlatá klec, ale byla v ní zvyklá žít Sára i její dcera Julie. A občas i Sářini milenci. Ti ten dům milovali, možná mnohem více než samotnou Sáru.
Vždycky, když měla Sára splín, tak to zabralo. Zapálila vonné svíčky. Napustila vanu plnou vody, do které přidala sůl na očistu těla, mysli, esenciální oleje na regeneraci pleti. Do nádherné křišťálové sklenice po prababičce nalila Shiraz. Ano, ten co se dá „kousat", dovezený přímo ze slunné Austrálie. Pravidelně jí jej posílal DHL její otec. Věděl, že depky poslední dobou mívala často a tak ji zásoboval pravidelně. Vždycky však říkal: holka, holka, v tom Shirazu se klidně i koupej, ale hlavně se neutop ve svých slzách. Měl pravdu. Brečet nechtěla. Avšak poslední dobou se jí to stávalo často. Proč? Těžko říct. Možná rodinná dispozice, geny, souhra náhod, života běh.
Ten večer si k lahodnému Shirazu nakrájela sýry z Francie. Vychutnávala si to pravé „joie de vivreé! Tedy umění žít, užívat. Po troškách usrkávala lahodné víno. Představovala si, jak dozrávalo na rozhlehlých vinicích, před očima se jí míhal obraz jeho sklizně, zpracování a potom let až k ní domů. Možná by to vydalo na zajímavý příběh. Příběh jednoho vína. K tomu navíc ten sýr. Tentokrát s modrou plísní. Slast. Božská mana. A v tom jí došlo: sýry s modrou plísní těhotné nesmí. Crrrrrrrr, zazvonil zvonec a pohádky byl konec. Rychle se zvedla, osušila, vyskočila z vany a......najednou byla v realitě.
Ano, zjistila, že je těhotná. Včera jí to oznámili. Vysoký muž v bílém plášti.
Jen tiše řekl: Jste těhotná. Seděla tam. Na růžové gynekologické židli, která nebyla vůbec pohodlná. Zírala do stropu. Měla se radovat. Měly by jí z očí tryskat slzy štěstí. Místo toho ji však svíral strach. Sevřelo se jí srdce. Těžko se jí dýchalo. Zdálo se, jako by se propadala hloub a hloub. Letěla dlouhým tunelem do černé díry, která byla tak nekonečně hluboká. Dopadla. A plácala se v bahně. Topila se. A najednou výkřik. Je to jen bahno! Křičela. Probuzení. Doktor s ní třásl. Děje se něco? Co je vám?
Podívala se mu do očí. Měl nádherně modré, pomněnkové oči. Vstřícné. Plné pochopení.
Co je? Znovu se zeptal?
Brečela. Hlesla: Nic.
Vy nejste šťastná. Dítě je dar.
Ano, vím,
No, a?
To byste nepochopil.
Nechápala to ani ona.
Byla jakoby mimo sebe.
Slezla z té designové gynekologické židle. Oblékla si sukni. Obula boty. Vzala těhotenský průkaz.
Kdy přijdete na kontrolu?
Nevím.
Takže 13.4.?
Hm, je mi to jedno?
Dojdete?
Dojdu.
Ok.
Tiše opustila ordinaci. Kráčela temnou chodbou. Všude cítila dezinfekci. Chtělo se jí zvracet. Brečet. Křičet. Zoufat si. Ale co by tím vším dokázala?
Hlavou se jí honilo tisíce myšlenek. Jaká je míra lidského utrpení? Jakou podobu může mít? Rozhodla jsem se pro lásku a dostalo se mi dítěte, s mužem, který o ni nestál. Respektive stál, ale k naplnění jejich lásky nemohlo dojít. On byl totiž ženatý. Miloval svoji dceru a tu by nikdy neopustil. To Sára věděla. A navíc ani ona sama nechtěla někomu bořit rodinu. Ale teď? Byla to náhoda? Hříčka osudu? Jak by to mělo být dál? OK, řekla si. Tak tedy. S Kryštofem nás pojila láska taková, kterou zažijete jen jednou za život, kdy máte pocit, že jste spřízněné duše, ano tělem i duší. Pak tady byl občasný sex, který nebyl nikterak častý, ale o to vzácnější, vroucnější a krásnější. A nyní. Dítě, které měla Sára v břiše. Shluk dvou buněk, které nakonec tvoří jeden dokonalý celek. Přemýšlela nad tím. Co je to za zkouška? Co mi „vyšší síla" chce sdělit? Co je smyslem tohoto „omylu" přírody? Nebo to nebyl omyl? Možná se jen měla dozvědět něco víc......

 

 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing