Finálový soutěžní příspěvek
Ročník: 2014, Kolo: finále, Téma: TV seriál
Mezi šamany
Dana Daňková, věk: 53 let
Tento dobrodružný příběh, plný nečekaných zvratů, se odehrává na bývalém venkovském mlýně, nacházejícím se v malebném prostředí panenské Šumavy. Právě zde se na týden sejde parta lidí. Jejich osudy jsou velmi rozdílné, avšak něco je uprostřed venkovské samoty spojuje, nebo alespoň pro tzačátku loňského léta v ento týden
Televizní seriál: Mezi šamany
Tento dobrodružný příběh, plný nečekaných zvratů, se odehrává na začátku loňského léta v bývalém venkovském mlýně, nacházejícím se v malebném prostředí panenské Šumavy. Právě zde se na týden sejde parta lidí. Jejich osudy jsou velmi rozdílné, avšak něco je uprostřed venkovské samoty spojuje, nebo alespoň pro tento týden... Spojuje je zvědavost, touha po poznání, touha po pochopení, touha po vlastním klidu a pocitu, že zde mezi těmito lidmi naleznou možná konečně to, co celý život pracně hledali a netušili, že se dívají své pravdě přímo do očí... Každý den zažívají nové a nové úkoly, aby se večer sešli a povídali si o svých zážitcích a pocitech. Hra na šamany. Naučit se žít a přežít...
V blízkosti mlýna se rozprostírá rozsáhlý rybník, který se třpytí v jasu letního slunce a v němž se odráží strmé skály. Nad skálami se tyčí mohutné listnaté stromy. Tam někde uprostřed lesa se schovává rozbořený hrad… K mlýnu vede cestička od hráze, kterou lemují divoké ostružinové keře. Ještě je čas na jejich zralé černě kyselé plody, zatím ke sluníčku natáčí jen své bělavé kvítky. Posekaným trávníkem mezi stodolami přijdeme k bleděmodrému zápraží s modrými okenicemi, připomínající jižní země. Mlýn prošel mnohými úpravami a nyní voní po novém dubovém obložení. Ozdobou mlýna je kamenná kuchyňka s původní kachlovou pecí a sušícími se bylinkami. Za kuchyní se nachází útulná jídelna s krbem. Celou budovou prochází dřevěné schody, které praskají pod bosýma nohama. Jakoby vyprávěly příběhy, které se zde odehrály…
Skupina lidí se skládá z Erika, majitele venkovského mlýna, který pořádá kurzy sebevzdělávání. Z účastníka Artura, charismatického majitele firmy, který netrpí nedostatkem peněz. Jeho touhou je zde najít odpověď, proč se mu nedaří najít lásku... Opakem Artura je Pavel. Tichý a neprůbojný úředník, vykládající karty, se zde snaží najít odvahu k ukončení nefunkčního vztahu... Účastník Dominik, hyperaktivní student, který stále rozhazuje rukama a nedokáže stát chvilku v klidu. Pro jeho nespoutanou povahu si vyslouží přezdívku Spiderman. Dominik přijel s cílem naleznout v sobě klid... Kovboj Jára, s tetováním na pravé paži, který výlet na Šumavu pojal jako dobrodružství a nyní se podivuje nad chováním své nezkrotné přítelkyně Leny, která při tanci v trávě prožívá orgasmus... Tmavovláska Bára s modrýma očima, hrající loutkové divadlo, toužící po záři reflektorů a prknech jenž znamenají svět. Zatím zkoušící své malé role na všech přítomných. Hledá zde útěk před svým poznamenaným životem... Sebevědomě působící Nina, s touhou nejraději někoho ulovit. Ve skutečnosti i ona pod svoji zdánlivě tvrdou skořápkou ukrývá malé dítě, zamykané ve sklepě, když zlobilo... Iva, starší paní, které není zatěžko spávat pod širákem. Její touhy a cíle jsou však velmi zmatené... Přímo éterická bytost Nikola s průhlednou pletí a nepřítomným pohledem. Maminka dvou holčiček, která hledá odpověď sama v sobě, zda se stát potřetí matkou... Překladatelka angličtiny Katy. Právě se rozešla se svojí velkou láskou, hudebním skladatelem. Přišla mezi tuto partu lidí utišit svoje bolavé srdce... Marie, dáma každým coulem. Zkušená žena s dolíčky ve tváři, vzbuzující důvěru. Něco jako matka a opora všech zúčastněných... A konečně já... Ingrid, vypravěčka tohoto příběhu. Byla jsem sem pozvaná Arturem, abych zde prožila úžasný týden mezi podobně naladěnými lidmi. Odjela jsem v touze sblížit se s Arturem a pochopit jeho svět, do kterého utíká. Netušila jsem, že na konci příběhu bude všechno naprosto jinak a budu to právě já, kdo nalezne to nejcennější...
Osnova:
1 díl. Pozvání, rozhodování. Tichá a zdánlivě neprůbojná Ingrid, píšící pro svoje potěšení příběhy, je pozvaná na prázdniny mezi partu lidí. Zprvu se velmi těší, jak se však blíží datum odjezdu, začne si uvědomovat, že se mezi ní a Arturem může pokazit jejich přátelství. Se svými obavami se svěří dceři. Nakonec sbalí kufr a vydává se sama na cestu.
2 díl. Seznámení se. Skupina dostane první úkol, seznámit se s okolím a pak vyprávět, co každého nejvíce zaujalo. Ingrid začne pochybovat, zda její rozhodnutí bylo správné. Většina lidí na ni pohlíží, jako na člověka, který nic neví a nezná. Nemá totiž tantrické zkušenosti jako oni, nebyla ještě mezi šamany. I Artur je k ní velmi odtažitý. Ingrid celé odpoledne zvrací. Erik ji vyhledá a chce jí poskytnout pomoc. Ingrid se nedokáže uvolnit a opřít se o něj. V tu chvíli si Ingrid uvědomí, že neměla ve svém životě muže, o kterého by se mohla opřít.
3 díl. Ranní rituál v trávě. Tanec prozrazuje vlastnosti každého účastníka. Zraněná Katy vytancovává svoji bolest, Nikola svoji nepřítomnost, Nina svoji smyslnost a Lena svůj orgasmus. Seznámení se s živly světových stran. Začínají se tvořit skupinky lidí, které spolu rozebírají svoje osobní problémy. Křehká Bára odhaluje svůj život. Vyplouvají na povrch její křivdy a bolesti. Jako nezletilou ji znásilnil její vlastní strýc. Matka, které se svěřila, jí vysvětlila, aby o této situaci mlčela. Ingrid přijímá svůj pobyt a stává se pozorovatelem celé skupiny.
4 díl. Stavění potní chýše. Součásti pobytu je i nošení kamenů, čistění lesa, vystavění potní chýše, jak se mezi šamany říká sauně. Pomalu se začínají odkrývat intriky některých lidí, strhnout na sebe pozornost. Prožití večerního rituálu. Ingrid si uvědomuje, že i ona má svá bolavá místa v podobě krokodýla. Nina svádí Artura.
5 díl. Rozuzlení. Výuka dalších čtyř světových stran odhaluje tajemství lidských duší. Podvědomí se probouzí a konfrontuje každého s tvrdou realitou. Lena si uvědomuje svoje dětství, kdy byla rodiči zamykaná ve sklepě. Dominik, který nesplnil slib a nestihl se vrátit, nyní znovu zažívá svůj nekonečný běh. Artur, toužící po lásce, nedokáže dojít do svého vlastního srdce a Ingrid v sobě nosí na rukou malé dítě. To dítě je však mrtvé...
6 díl. Chtít přežít. Skupinu lidí, která si uvědomila svá traumata, čeká poslední zkouška. Přežít uprostřed přírody sám se sebou. Se svými myšlenkami a pocity. A tak se ráno vrací, mnozí nevyspaní, či uplakaní. Jsou opravdu jiní? Vyprávění v kruhu, co každý z nich právě tuto noc prožil, poodhalí hloubku, kterou jednotliví členové skupiny zažili.
Seriál může poskytovat další témata a zaměřit se na každého účastníka zvlášť.
Cílem seriálu je zamyslet se nad chováním lidí a uvědomit si, jaké může mít toto chování následky. Jak mnohokrát ubližujeme svým dětem, aby až dorostou, byly poznamenaní naším chováním...
1 díl: Pozvání
Vcházím do příjemné westernové hospůdky s příhodným názvem: „U Bufalo Billa.“ Po celodenní práci přijde malé občerstvení vhod. Usedám na dřevěnou dubovou lavici a rozhlížím se. Na zdech visí černobílé obrázky indiánů. „Jako bych ani nebyla v mé milované Paříži,“ napadne mě myšlenka, když kloužu očima po obrázcích. Ano, někde tam o pár kilometrů dál se tyčí monstrózní kovová věž, ke které mám silné pouto a neřeknu jí jinak než „Eifíí.“ „Nebudeš se na mě zlobit, že jsem na tebe nečekal s jídlem?“ Usměje se Artur. Dobře ví, že maso, které je specialitou této hospůdky už delší dobu nejím. Vlastně od minulého léta, kdy jsem zkoušela, žít z prány, už toho celkově moc nejím. Nepřipadám si však nikterak ochuzená. Ba naopak. A tak mu neslušně uždibuji z talíře zelené fazolové lusky a on, protože je kavalír, moji neslušnost přehlíží.
„O čem budeš psát dál?“ Zeptá se, když dojí poslední sousto a labužnicky jej zapije pivem. Vyprávím o komůrce v srdci, příběhu, který jsem právě dopsala. „Je vyhlášená soutěž na téma: „Chudoba,“ krátce se odmlčím a zapřemýšlím. „Vlastně ani nevím, jestli o ní budu psát, je to dost velké a těžké téma. Možná spíš na reportáž než na povídku.“ „Cink, cink,“ ozve se od sousedního stolu, kde pan vrchní účtuje. Artur se spokojeně protáhne. I já jsem spokojená. Miluji chvilky ukradené ve shonu služební cesty, filozofování nad čajem či kávou. Nyní mám sice před sebou sklenici oroseného piva, ale to nikterak nebrání tomu, aby se nerozvinula debata na téma: „Chudoba.“
„Ano, to je opravdu těžké téma,“ přikývne Artur. „Když si vezmeš, někdo má postavený dům za miliony, ale neznamená to, že má bohatou duši. Jiný si postavil dům svépomoci, z toho co mu příroda poskytla. Oba mají dům. Ten, co vlastní luxusní vilu, se může dívat na příbytek postavený tím druhým, jako na něco velmi chudého. Jenže ten druhý je bohatší o zážitek a poznání, že to dokázal.“ „Takže druhá strana mince chudoby je, jak se člověk cítí? Chudobu si většinou spojujeme s majetkem, ale...,“ porozhlédnu se opět po zdech hospůdky a zahledím se na fotky na zdech: „Oni žili jen ve stanech, a přesto si troufnu říct, že byli šťastní. Takže člověk může být obohacený svými zážitky. Jsou lidi, co žijí stereotypně: práce, najíst, televize, spánek a zítra zas to samé...,“ snažím se rozvinout debatu dalším směrem.
„To ano, z tvého pohledu člověka, který je často na cestách a miluje změny, se může jednat o stereotyp, ale oni by s tebou nemuseli souhlasit. Nemyslí si, že jsou chudí na zážitky, tento stereotyp berou jako jistotu.“ Pousměje se Artur a já vím, že svým způsobem má pravdu. „Když chci plánovat dovolenou, nikdy dopředu nevím, kde budu za měsíc, natož za půl roku. Mám sice bohaté zážitky a dobrodružství z cest, ale možná mi chybí právě to zázemí, ta jistota. Ano, každý má nastavenou jinou hranici svého bohatství zážitků, jsou lidé, co nikdy neopustili rodnou zemi a přesto netouží po zážitku vycestovat,“ v duchu přemítám a hledám další téma pro chudobu.
„Takže máme jasný majetek, zážitky, a co teprve chudoba duše?“ Napadá mě další téma chudoby. Uvědomuji si, že pokud mince má dvě strany, tak chudobu k minci přirovnat rozhodně nemůžu. Je totiž jako chobotnice.
„To by bylo na dlouho,“ povzdechne Artur, který si stejně jako já začal uvědomovat, že rozmlouvat nad chudobou je téma ne na jeden večer, ale možná na celý život. „Člověk, který se ještě neprobudil a nehledá duši, protože neví, že nějakou má, se necítí chudý, nechybí mu. Stejně jako láska...“ Povzdychne a upije ze sklenice, která během našeho povídání už není orosená. Možná, kdyby mohla sklenice přemýšlet, orosila by se potem, protože by začala zvažovat, jak je na tom s chudobou právě ona. A protože naše sklenice jsou velmi uvědomělé, zjistily by velmi brzy, že jsou vlastně bohaté, protože zahání naši žízeň pivem, které je v nich načepované, a také jsou součásti pozoruhodné diskuse. Jsou tedy za daných okolností velmi bohaté.
„Když někdo nemá partnera, neznamená to, že by měl být ochuzený o lásku. Je mnoho lidí, co lásku tělesně neprožívají, ale mají ji. Uvnitř každého z nás je láska.“ Špitnu a znovu se zadívám na fotografie na zdi. Mhouřím oči a snažím se navnímat jejich příběh. „Líbí se ti ty fotky?“ Pousměje se Artur. „V létě pojedu na Šumavu, mezi takovou partu lidí, kteří smýšlí podobně. Myslím, že by se ti tam mohlo líbit, nechceš jet také? Vlastně mě na tu myšlenku přivedlo tvoje pokukování po obrázcích,“ pokrčí rameny Artur a pootočí hlavu směrem k fotografiím na stěnách. „Ten pobyt je totiž mezi šamany...“
Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% -
20% -
30% -
40% -
50% -
60% -
70% -
80% -
90% -
100%
