Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Finálový soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: finále, Téma: TV seriál

Medailon

Alexandra Soldánová, věk: 25 let

441
x přečten

Děj se odehrává v Praze v současnosti. Sára je kurátorka výstavy fotografií pořízených během druhé světové války. Její prababička zahynula v koncentračním táboře. Jediné co po ní zbylo, je zlatý medailon se zčernalou fotografií uvnitř bohatě zdobeného uzavíratelného pouzdra, jež je osazeno čtyřmi broušenými smaragdy


Námět na seriál

Děj se odehrává v Praze v současnosti. Sára je kurátorka výstavy fotografií pořízených během druhé světové války. Její prababička zahynula v koncentračním táboře. Jediné co po ní zbylo, je zlatý medailon se zčernalou fotografií uvnitř bohatě zdobeného uzavíratelného pouzdra, jež je osazeno čtyřmi broušenými smaragdy. Tento šperk Sára nedávno dostala od své babičky Rebeky Schmidtové, když umírala na rakovinu. Od toho dne ho nesundala z krku.
Když na vernisáž nečekaně dorazí její expřítel Michal Pokorný, je natolik zaujatá jeho přítomností, že nevěnuje přílišnou pozornost jeho nevlastní babičce, která se překotně vyptává na její medailon. O to větší je její překvapení, když jí o pár týdnů později přijde do schránky předvolání k soudu ve věci podání vysvětlení ohledně nabití movité věci-medailonu.
Sára zjišťuje, že ona starší žena se jmenuje Elena Marxová (68). Elena je přesvědčena, že Sářina prababička Anke tento medailon ukradla, než Eleninu matku Ruth Silbersternovou poslali z koncentračního tábora Plazsów do Osvětimi. Sára odmítá uvěřit, že by její prababička patřila k SS, a pouští se do pátrání na vlastní pěst.
Elenu bude během celého procesu zastupovat právě Sářin bývalý přítel Michal, který Sáře stále není lhostejný. Bohužel stejně jako před lety ani dnes jejich vztahu hvězdy příliš nepřejí. Elena je rozhodnutá získat šperk zpět a žene celou záležitost až k restitučnímu soudu.
Sára v touze získat důkaz o prababiččině nevinně odjíždí do Polska. Zjistí, že žena, jež její matku vychovala, byla skutečně milenkou vysoce postaveného německého důstojníka jménem Amon Göth . A na jaře roku 1944 se Anke beze stopy ztratila, když se odstěhovala do Čech. Jenže nikdo se nezmiňuje o tom, že by Anke Schmidtová byla vdaná nebo měla děti. Přitom její babičce Rebece by dnes bylo už bezmála 81 let. V roce 1944 jí tedy muselo být deset. Je možné, že by ji Anke tak dobře schovávala před světem?
Sára se během svého pátrání nahodile setkává s právníkem Eleny Michalem Pokorným, který v Polsku hledá totéž. Důkazy. Oba cítí, že je k sobě cosi přitahuje, ale situace jim nedovoluje se znovu skutečně sblížit, přesto, ale k několika nečekaně blízkým setkáním dojde. Nakonec je to Michal, kdo si jako první uvědomí, jak moc je mu Sára blízká.
Děj bude prokládán „časovými návraty" kdy se divák octne zpátky v letech 1934-1946 a blíže se seznamuje nejen s Anke Schmidtovou a Ruth Silbersternovou, ale také s jejím manželem Davidem Silbersternem a jejich životem před válkou a těsně po ní. Mezi dvěma hlavními postavami Sárou a Michalem to po celou dobu hmatatelně jiskří a tak je jasné, že k jejich sblížení musí dřív nebo později dojít. I tady se však během děje musíme vrátit o několik let zpět, aby divák věděl, proč se vlastně ti dva rozešli a mohl si udělat obrázek o tom, co kromě soudního sporu jim brání být spolu.


Díl první
 

Sára nervózně svírá v dlaních předvolání k soudu. Není jí ani trochu jasné, proč a komu by měla vysvětlovat, kde přišla ke starému rodinnému šperku, který od babiččiny smrti nesundala z krku. Když ji policista v uniformě vyzve, aby vstala, otevře jí dveře do malé jednací síně a ona spatří Michala s jeho babičkou, zalapá po dechu a zoufale se snaží nedat na sobě znát jak moc je rozzuřená. Rychle přejde uličkou k místu, kam jí vede policista a posadí se na místo. Sklopí oči a počítá do deseti, přitom si vybaví chvíli, kdy se se svým expřítelem setkala na posledy. Právě ten den zahajovala výstavu fotografií z druhé světové války, kterou připravovala dlouhé měsíce.
„Sáro! Jsi to ty?" slyší za sebou známý hlas a kolena se jí instinktivně rozklepou, jakoby byla z rosolu.
„Michale?" hlesne překvapeně a zírá do jeho jasně modrých panenek, v kterých se už tolikrát málem utopila. Bezděčně přejede pohledem jeho vysokou postavu. Vypadá dobře. Až příliš. Na prázdno polkne a doširoka se usměje. Nenech se rozhodit! Přikazuje si v duchu.
„Vidím, že sis splnila sen." Vydechne on a ukazuje jí dokonalé bílé zuby mezi ještě dokonalejšími rty.
Proti své vůli si vybaví, jak sladce chutnaly. A upřeně na ně zírá.
„Sáro! Jsi tu?" zamává jí dlaní před očima. Sára zamrká a prudce potřese hlavou.
„Já...omlouvám se. Zamyslela jsem se." Vydrmolí a cítí, jak rudne. „ Moc jsem toho v poslední době nenaspala. Moc práce."
„S tímhle?" mávne on rukou.
„Hm." Odkašle si. „ No ano. S tímhle. Kde se tady bereš?" Který čert tě sem donesl?
„Vlastně jsem tu s babičkou." Otáčí se ke starší ženě po svém boku. Sára si jí doteď nevšimla. Měla příliš mnoho práce s tím vstřebat jeho přítomnost. Usměje se na tmavovlasou elegantní dámu, která ji z nějakého důvodu doslova propichuje tmavýma očima.
To by možná vysvětlovalo, proč mi ji za celé dva roky našeho společného soužití nepředstavil, pomyslí si Sára. Nemá mě ráda.
„Velmi mě těší, paní Marxová. Líbí se vám výstava?" Měla by, stála mě spoustu práce.
Elena Marxová jí úsměv neoplatí a vlažně jí stiskne dlaň. „ Máte krásný náhrdelník."
Sára se instinktivně dotkne medailonu na svém krku. „ Ach, děkuji. Byl to dárek."
„Od koho, smím-li vědět."
Tón, kterým s ní Elena mluví se Sáře ani trochu nelíbí, ale nechce být nepříjemná.
„Od mojí babičky. Dala mi ho, když umírala. Je to rodinný šperk." Ne, že by ti do toho něco bylo.
„Rodinný šperk, říkáte? Musí být velmi starý."
O co jí jde? Pomyslí si Sára v duchu a snaží se nevnímat Michalův upřený pohled.
„Asi je. Ona ho měla od své matky, je tam i fotografie, bohužel dnes už není vidět, kdo na ní byl."
Elena Marxová se ušklíbne. „To vás dozajista mrzí. Jdu se tu ještě porozhlédnout. Půjdeš se mnou nebo se ještě se slečnou-" odmlčí se a vyzývavě se podívá na Sáru. „Schmidtovou." Doplní ji ona.
„Schmidtovou" zopakuje Elena lakonicky „ zdržíš?"
„Ještě bych se zdržel, když dovolíš, babičko. Jen běž. Já si tě potom najdu."
Žena se zhluboka nadechne, změří si Sáru od hlavy k patě a odchází.
No, teď už je mi její zájem docela jasný. Vzdychne Sára v duchu, když se znovu octne v jednací síni. Zvedne hlavu, vyčítavě se podívá Michalovi do očí a vysílá k němu němou výčitku.
Proč mi musíš pořád ničit život?



 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing