Home Fejetony
2018
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2018
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2018
Archív fejetonů
2013 - 2018

Finálový soutěžní příspěvek

Ročník: 2017, Kolo: finále, Téma: TV seriál

Nemocniční pokoj

Blanka Vykydalová, věk: 58 let

141
x přečten

Rodinný seriál ze současnosti je situován do jednoho nemocničního pokoje na oddělení ortopedie v okresní nemocnici na Moravě. I když se seriál odehrává převážně v jednom nemocničním pokoji, bude rozehrán velmi pestře a poutavě.


Námět na scénář televizního seriálu -NEMOCNIČNÍ POKOJ
Rodinný seriál ze současnosti je situován do jednoho nemocničního pokoje na oddělení ortopedie v okresní nemocnici na Moravě. I když se seriál odehrává převážně v jednom nemocničním pokoji, bude rozehrán velmi pestře a poutavě. Projde jím mnoho zajímavých postav, které se budou v průběhu děje vyvíjet, a diváci se snimi mohou ztotožňovat. Odhalíme prostředí čtyřlůžkového pokoje, chodeb, pokoje lékařů, sesterny i jídelny.
Z pohledu pacientek se podíváme, jak se sžívají se svými zdravotními peripetiemi, ale také, jak se dokáží vzájemně povzbuzovat, chápat, pomáhat si. Projeví se zde koktejl povah jak ze strany pacientek, personálu tak i příbuzných. Kupodivu i v nelehkých časech se pacientky pobaví a zasmějí.
Charakterizace postav
Markéta Hladíková je šestatřicetiletá žena, maminka tří dětí. Byla přivezena sanitkou s vážným a velmi bolestivým poraněním lokte po pádu na kolečkových bruslích. Čeká ji okamžitá operace, je otřesena.
Magda Volejníková, přezdívaná Almara, je velká statná jednapadesátiletá žena. Ani v těžkých situacích neztrácí humor a pro sprosté slovo nejde daleko. Při mytí oken sklouzla, vykloubila si rameno a potrhala vazy. Nic jí neunikne a po svých výpravách oddělením přináší nové informace.
Primář Oto Borovec je muž v nejlepších letech budící autoritu. Vzpřímený, s přísným výrazem, málomluvný. Čiší z něj ovšem lidskost a jako šafránu sem tam použije suchého humoru. Personál oddělení si ho velmi váží a sestry k němu vzhlíží s obdivem. Publikuje a vyučuje mediky. Je letitým sběratelem a pěstitelem kaktusů.
Lukáš Zelený alias Modroočko. Mladý, velmi pohledný modrooký lékař. Tváří se velmi zkušeně, ale kolegové lékaři na jeho práci pečlivě dohlížejí. Je si vědom, že se pacientkám líbí a s předstíranou plachostí odráží jejich všetečné poznámky a průpovídky. Hraje ochotnicky divadlo a dobře zpívá.
Zuzana Stránská je vrchní sestra, přísná, autoritativní. Zkušená organizátorka znalá poměrů na oddělení, kde pracuje dvacet pět let. Pro lékaře nepostradatelná. Nijak zvlášť oblíbená, ale sestrami akceptovaná pro svou odbornost a spravedlivost. Budí dojem, že v nemocnici žije a nikdy neodchází. Ale odchází, je vášnivou členkou turistického klubu.
Jiřina Vicherková přezdívaná pacientkami Vichřice. Ta zvládne všechno a v tempu. Ranní buzení pacientek i prudké otvírání dveří je pro pacientky každodenním šokem. Ale mají ji rády, protože Vichřice si najde chvilku se zastavit a prohodit několik vlídných slov. Je jediná, která seřve, ale i pohladí.
Tlustá Dolly je paní Dolejšková, která špatně našlápla na chodník a složila svých sto dvacet kilo na svoje koleno a kotník. Věkově neodhadnutelná. Neustále kňourá a fňuká. Má hlad a nechápe, žepřed odpolední operací jídlo nedostane. Vyžaduje, aby ji operoval primář. Nikdo a nic jí není vhod.
Marek Stavárek, čtyřicetiletý saniťák. Při převážení pacientek na sál slibuje s úsměvem „Na rukách bych vás nosil, kdyby mi to moje žena dovolila." Cestou vypráví košilaté vtipy, aby odpoutal pozornost a obavy pacientek.
Cílem seriálu je vhled do lidských povah a uvědomit si, co potřebují lidé, kteří se nedobrovolně ocitli v těžkých situacích. Odhadnout, kdy je potřeba pouze soucítit, nebo kdy povzbudit a podpořit. Potřebují to lidé na obou březích. Pečovatelé i opečovávaní.

1. díl -POKOJ Č. 6

Probudily je otvírající se široké dveře a sanitář vmanévrovává do pokoje č.6 postel na kolečkách. Leží na ní bezvládné tělo pacientky, kterou přiváží z operačního sálu. Jakmile je Markéta Hladíková na svém lůžku, přijde sestra, mluví na ni a snaží se ji probrat k úplnému vědomí.
„Paní Hladíková, už to máte za sebou, teď už vám bude lépe." Měří jí krevní tlak, odmotává z nohou pružná obinadla a opatrně ji přikrývá. Markéta tichounce zasténá bolestí a hledá polohu, ve které by si trochu ulevila.
Nyní je na řadě Magda Volejníková, zvaná Almara. Sestra ji připravuje koperaci, povídají si. Almara nevykazuje obavy, je hovorná. Jen občas sykne bolestí a levou rukou si drží tu pravou, aby vykloubenému ramenu trochu odlehčila. Za několik minut je odvážena na operační sál a při loučení se spolupacientkami ještě s úsměvem zašveholí:
„Holky, věřím, že mě po operaci přivezou zase sem, slyšela jsem, že na patologii mají obsazeno."
Třetí v pořadí je připravována k operaci Barbora, kterou čeká menší operační zákrok, artroskopie kolene. Po mnohaletém sportování už toho má její koleno dost a brání se bolestí, která už nedovoluje další běhání. Je trochu nervózní, ale srší dobrou náladou a optimizmem.
Když jsou v pozdním odpoledni všechny pacientky po operacích a již probuzené, začínají si sdělovat své dojmy.
„To teda měli dneska řezničinu", konstatovala Almara, když obhlédla celý lazaret. V tu chvíli se otevřou dveře pokoje a vejdeLukáš Zelený, ošetřující lékař. Prochází od jedné pacientky ke druhé a kontroluje jejich stav.
„Děvčata, v šest hodin už dostanete večeři.", zahlaholí Vichřice.
Za půl hodiny se z chodby ozve burácivé VEČEŘÉÉÉ! Kvarteto pacientek se lekne a všechny, ještěvelmi bolavé, čekají, až jim sestra večeři roznese. Na chodbě je čilý ruch, volání, cinkání hrnků i lžiček, ale do jejich pokoje nikdo
nepřišel. Uplynulo snad deset minut, když se prudce otevřely dveře a nasupená Vichřice zahulákala:
„Tak jak dlouho na vás budu čekat?!"
„My jsme všechny dneska po operaci", osmělila se potichu Barbora.
„No a?" vykvikla a vypařila se.
„Já tam zajdu", nabídla se Markéta. Přinesla talíře, na kterých okorávaly dva krajíce chleba, krabička sardinek a tvrdé, načervenalé rajče. Když to uviděla Tlustá Dolly, zaúpěla zoufalstvím a probořila se ještě hlouběji do lůžkovin. Celý den se těšila na jídlo a teď, v bolestech, taková zrada. Barbora se nabídla, že sardinky otevře. Markéta zašla pro otvírák a podala ho Báře.
„Holky, mám otvíratvšechny sardinky? Sníte je celé?", zeptala se.
„Já ne, já taky ne", odpověděly ostatní. Jen Dolly mlčela.
„Tak já otevřu jen dvoje, i tak tady bude šílenýho smradu", zasmála se.
Tlustá Dolly přemýšlela, jestli sní sardinky celé, ale když je Barbora otevřela a podávala jí je z postele do postele, plechovka sklouzla z talířku a rozcákla svůj obsah na podlahu i do Dollyiných pantoflí.
„To mi udělala schválně, mrcha jedna!", pomyslela si Dolly a šlehla po Báře vytřeštěným pohledem. Nabízené nové sardinky na truc odmítla.
„Ty krávo, sardinky v papučích!", hýkala Almara.
„To jsem tedy zvědavá, jak na té mastné podlaze budete vy dvě poskakovat. To ani Savo nepřerazí a neodmastí." Brblala uklízečka.
V pokoji č. 6 se nedalo dýchat, proto si ženy došly pro trochuvzduchu na chodbu. Bára opatrně obskákala po jedné noze mastný flek. Pytlík, který jí visel u kolene a do kterého drenem odkapávala krvavá tekutina z rány, nesla sebou. Almara se také opatrně vyšourala. Jenomže Dolly byla nepohyblivá a proto zůstala na lůžku.
Večer ženy dostaly tabletku proti bolesti. V noci, kdy všechny usnuly, se najednou ozvala Dolly. Ani dvě dávky analgetik jí nepomohly a ona zoufale plakala. Almara zazvonila na sestru.
„Copak, paní Dolejšková, to to tak bolí?" Dolly neodpověděla, jenpřikývla hlavou a hlasitě se rozeštkala. Sestra zavolala sloužícího lékaře, a po krátké tiché debatě Tlustou Dolly odvezli z pokoje. Překvapené ženy netušily, co se stalo. Ale ráno to určitě zjistí.

 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing