Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Finálový soutěžní příspěvek

Ročník: 2014, Kolo: finále, Téma: TV seriál

Něco jako život

Vendula Mládencová, věk: 23 let

152569
x přečten

Seriál vypraví o jedné blaznivé rodince žijící na malé vesnici. Žádné výmysly, scénáře ani fantazie. Skutečné osudy, skutečných lidí.  Jednotlivé díly se skládají z různých příhod ze života každého z členů této rodiny. 

Něco jako  život. 

 Seriál vypraví o jedné blaznivé rodince žijící na malé vesnici. Žádné výmysly, scénáře ani fantazie. Skutečné osudy, skutečných lidí.  Jednotlivé díly se skládají z různých příhod ze života každého 

z členů této rodiny. Čas od času se v některém z dílů objeví upovídaná kamarádka Jarka, akční babička, hádavá sousedka, školková láska Péťa, jednonohý křeček Leo, nebo zákeřný švagr Honza. 

 Je rok 2012 a Vendy, mladá maminka dvouleté holčičky, stojí před životním rozhodnutím. Žije v malém jednopokojovém bytě uprostřed maloměstského sídliště.  Poslední rok je v manželství s Michalem velmi nešťastná. Z lásky jako trám zbyla jen nenávist a hádky. Slíbil, že ji bude milovat, chránit a že nikomu nedovolí, aby jí ublížil. Byl to však právě on, kdo Vendy způsobil tu největší bolest v životě. 

Oba byli velmi mladí a do všeho skočili po hlavě. Společné bydlení, dítě, svatba. Vendy vyrůstala bez otce, a tak často snila o veliké rodině. Maminka jí sice zahrnovala láskou a péčí, ale otce nahradit nemohla.  Proto Vendy snila o rodině, po domě s velkým dubovým stolem, kde se všichni sejdou a společně povečeří. Vinou častého stěhování a neustálých změn prostředí měla pocit, že nikam nepatří. Toužila se mít kam vracet, cítit teplo domova. To vše měl nyní do jejího života vnést Michal. Usměvavý kluk z o pár kilometrů vzdálené vesnice jménem Božičany.  

Tenkrát ještě neměla ani tušení, že se její sen závratnou rychlostí rozplyne.  Pár měsíců po svatbě se Michal začal chovat divně. Často nebyl doma, schovával si telefon, zavíral se v koupelně. Díval se na ni a ona cítila, že už ji nemiluje. Jeho oči jakoby říkaly: „Jseš mi ukradená.“  . Když promluvil, každé jeho slovo jako by jí bodlo nůž do srdce. „Jsi tlustá, podívej se na sebe ty celulitidová princezno, kdo by Tě chtěl. Jsi dobrá akorát jako hadr na podlahu.“  Vendy vnitřně umírala. Po nocích křičela do polštáře a přes den skrývala slzy před svou malou dcerkou.  Michal přestal chodit do práce, nic ho nezajímalo a pohádka se začala měnit v noční můru. Sužovala ji neskutečná bolest. Přišli o bydlení a málem skončili na ulici. Později zjistila, že důvodem jeho chování byla náklonnost k jedné velmi mladé slečně. Cítila velké zklamání.  Chtěla odejít, ale nebylo kam. Sama s malou holčičkou, bez peněz a možností. 

Rozhodla se však za svůj vztah bojovat. Našla Michalovi práci, odstěhovali se z dosahu jeho milenky a vše se zdálo být na dobré cestě.  Bohužel lidé se nemění a za nějakou dobu se jejich život vrátil do starých kolejí. Michal opět chodil pozdě z práce, vymýšlel si různé důvody, proč se opozdil a telefon měl stále vypnutý. Volaný účastník je nedostupný, prosím zavolejte později. Věta, která v sobě skrývala zradu. Vendy věděla, že takhle žít nechce. Že už to nikdy nebude jako dřív. Postupem času se naučila ho nevnímat. Už neprosila a neklečela před ním na kolenou. Hledala únik a doufala v lepší budoucnost. 

Vrátila se do školy, kde poznala Roberta. Třídního fešáka a vtipálka. Sblížili se, ale ona okamžitě poznala, že on nebude pro ni a pro její dceru tím pravým. Princ, o kterém snila, se objevil nečekaně. Byl celou tu dobu blízko a přitom tak daleko. 

Jednoho letního večera pracovala na školním projektu. Zjistila, že nemá v počítači nainstalovaný program, pomocí kterého by prezentaci vytvořila.  Ale na koho se teď obrátit? Jediný, o kom věděla, že to umí, byl Jakub. Kamarád jejího manžela. Setkali se jen párkrát, ale nevěnovali si zvláštní pozornost. Jakub byl sympatický samotář s tajemným pohledem a složitou minulostí.  Bydlel ve staré dřevěné chatě, kam ho po jedné z mnoha hádek vyhodil jeho otec. Vytočila číslo a zavolala mu. Ještě ten den přijel. Vyprávěla mu o svém trápení a on trpělivě naslouchal. Najednou, jako by se zastavil čas. Zčista jasna přišel polibek. Polibek, který jim změnil život. Ten den spustil lavinu, která zničila i tu poslední naději v záchranu manželství. Vendy se zamilovala.  Nechtěla žít mezi dvěma muži a musela se rozhodnout. Stále hledala nové výmluvy, jak se vyhnout sexu s Michalem. Nechtěla, aby se jí dotýkal, aby ji líbal. Každá její myšlenka patřila Jakubovi. Chtěla usínat v jeho náručí. Přesto měla stále pochybnosti o budoucnosti jejich vztahu.

Celé dny i noci přemýšlela, až se nakonec rozhodla. Sbalila věci, vzala dcerku do náruče a odešla. Michalovi nechala jen krátký vzkaz na lednici: „ Už nikdy to nebude jako dřív. Mrzí mě to.“ Na poslední chvíli nastoupila do autobusu, který měl znamenat nový začátek. S taškou a plyšovým sobem, kterého malá Natali pevně tiskla v dlaních. 

Jakub byl šťastný, že se konečně rozhodla. Přivítal je s neskrývanou radostí  a otevřenou náručí . Vše teď mělo být jednoduché, ale opak byl pravdou. Po pár dnech propadala v úzkostný pláč, stýskalo se jí.  Vzpomínala na vše, co s Michalem zažili, cítila vinu. Michal jí celé dny volal, psal sms, prosil, sliboval, klečel pod okny s květinami. Až nakonec podlehla a opět se k němu vrátila. Přece mu musí dát šanci, Natálka potřebuje svého tátu.  Ale za necelý týden se vše opakovalo. Michal opět selhal. Vendy se tak  během dvou měsíců vrátila k manželovi ještě několikrát. Byla zmatená a neuměla se rozhodnout.  Jakubovi tím ubližovala a on přísahal, že už ji zpět nevezme. Připravil domov jí i její dceři, miloval je, od základu změnil svůj život a ona ho neustále opouštěla.  Stále znovu odcházela , opět se k němu vracela a pokaždé slibíla, že zůstane. Nakonec  v sobě ale našla sílu opustit manžela navždy. Michal se stal minulostí a Jakub budoucností.  Brzy nato neplánovaně otěhotněla, vzali se a očekávali narození jejich společného syna. 

A tak čirá náhoda, dala vzniknout nové rodině. Rodině, která není vůbec nudná,i když se to může zdát. Společně zažívají  vtipné okamžiky, dramatické životní události i spoustu zábavných situací. Seriál o obyčejném životě neobyčejných lidí. 

První díl nese název- Vzteklý chameleon a odstartuje vlnu nových osudů této povedené rodinky. 


1.díl- Vzteklý chameleon

 

Je 22.00. Vendy pochoduje po bytě a hlasitě odfukuje. Ufff, uffff, uffff. Právě dnes má termín porodu a už druhý den cítí stále se stupňující bolesti. Jakub leží v hlubokém bezvědomí na gauči a podřimuje. Je unavený z péče o svou těhotnou hrošici. Několik měsíců ji masíroval záda, oblékal plachtu na kamiony (kabát), zavazoval tkaničky, vyhlašoval pátrání po nezvěstných kotnících, četl knihy o těhotenství  a  dokola se díval na videa porodů. Věděl toho tolik, že si mohl otevřít gynekologickou praxi. Ne každý muž ví, jak má být dlouhý čípek a co je Hamiltonův hmat.  Když se stupeň  bolesti přiblíží k číslu 7- pádu z třetího patra činžovního domu- vzbudí Vendy svého muže jemným zatřesením. Jakub pomalu rozlepí oči a otočí se na druhý bok. „Hele, já rodím! Musíme jet!“ „ Ty už rodíš 14 dní. Dej si tatranku a běž spát. Vzbuď mě, až bude vidět hlavička.“ Sám sobě se zasměje, jak je vtipný a opět usne. 

Vendy připraví tašku ke dveřím a znovu zatřese. „Jestli okamžitě nevstaneš, tak porodím tady v posteli a ty to budeš muset vše uklidit.“ „ Ježíš, už jdu, ty jsi otravná víc než Jehovisti. Ale jestli jedeme zase zbytečně, tak si příště jeď třeba na kole,“ odfrkne a oblékne si bundu. Cesta do porodnice se zdá delší než jindy. Vendy si v myšlenkách  přehrává scénář porodu a nemůže se dočkat.  Přijede, dvakrát zatlačí a usměvavý chlapeček bude na světě. Bez komplikací a bolesti. Kvůli tomu přeci jedla lněné semínko i s tím odporným slizem. Doufala, že miminko vyklouzne jako banán ze slupky. Božka od vedle to taky snídala a porod trval méně než 15 minut. Tak to musí být pravda. Zazvonili na zvonek s cedulkou „Příjem rodiček“ a za chvíli se ve dveřích objevila zívající rozespalá  sestra. „Co potřebujete?“ Co asi potřebuje těhotná o půlnoci v porodnici. „Ucházím se o místo údržbáře,“ sykla Vendy. Sestra bohužel neměla smysl pro humor a tak jen vytvořila otrávený škleb ala Halina Pavlovská na setkání vegetariánů. „Tak pojďte, maminko, natočíme vás.“  

Vendy leží  bez hnutí na lehátku, ale pokaždé, když se otevřou dveře ordinace,  vidí manžela, jak skáče a mává na ni jako šílenej. „Ten je tu s Vámi?“zeptá se zvědavě druhá sestra.“  „Ano, to je manžel.“ „ Aha, tak to je v pořádku. Myslela jsem, že je to nějaký magor ze zdola z psychiatrie. Občas se k nám nějaký zatoulá,“  suše odpoví sestřička. Kontrakce jsou slabé a tak ještě pošlou Jakuba domů. Ten jde do auta, aby byl nablízku. Zabalí se do kousavé deky, kterou si pro všechny případy vzal s sebou.  Starý zelený Renault poslouží lépe než pěti hvězdičkový hotel. Po hrozné, probdělé noci mu Vendy zavolá, že snad už bude rodit.

Jakub dostává nemocniční oblečení a jeho první slova co řekne, když vejde do pokoje, zní:

“ Sluší mi to, co?“ „Děláš si ze mě prdel? Já rodím, jestli sis nevšimnul,“ řekne Vendy rozčíleně a zakousne se do stolku. „Jo, jo, promiň lásko, já myslel, že trénuješ na olympiádu,“následuje výbuch smíchu nad výborným vtipem, který vymyslel.

 Monitor hlásí velmi slabé kontrakce.  Po dvou hodinách přijde sestra s kapačkou oxytocinu. Bolesti se zhoršují a Vendy má chuť vyskočit z okna. Nebo si aspoň rozbít hlavu o topení. Každou kontrakci prozvrací, a když klečí na čtyřech, dostane Jakub opět skvělý nápad. „Lásko, vyfotíš mě?“  Usměje se a zapózuje. V tu chvíli by nejradši vzala skleněnou konvici na čaj a přetáhla ho. „ Nevyfotím, zbláznil ses? Já tady umírám.“ „ Ale prosím tě, jen rodíš. Nebuď taková citlivka. Já jsem měl zaražený prdy a to je teprve bolest,“ zhodnotí Jakub situaci a sedne si na rozvrzané křeslo. Kontrakce zesilují a Vendy prosí: „Masírovat, rychle. Ne tam, dole. Néé hladit, masírovat. Sakra přitlač! Takový šolíchání mi nepomůže.“ Jakub je rudý jako zadnice paviána, zpocený až na obočí a rozlámaný z noci strávené v autě. Přesto udělá vše, o co ho jeho žena žádá. „Zavolej sestru, že už to nevydržím.“ „ Ale vydržíš.“ „Rodím já nebo ty?“ „ Nepřijde  lásko, říkala ať si hopsáš.“ „ Ty si hopsej, blbečku.“ Při další kontrole se nic nezmění. Ve chvíli, kdy Vendy seskočí z kozy, jde kolem primář. Upocená, vzteklá, nervní, rozcuchaná a s šíleným výrazem ve tváři se na něj vrhne jako na poslední záchranu před jistou smrtí. „Dejte mi prosím epidurál.“ Primář se důležitě zamračí a jako by nic řekne: „Bohužel.“ „ Cože? Proč?“„ „Zastavilo by to porod, je mi líto,“ odpoví a odejde směrem k porodnímu sálu. Ten zákeřný šedivý mužík v bílém plášti.  Vyhasla poslední naděje a Vendy už se připravuje na skok z okna.

 Mezitím 100 kilometrů daleko sedí ve vlaku Jakubova matka. Přemýšlí nad tím, jestli své snaše někdy odpustí trápení, které jejímu synovi celou dobu působila. Doufá, že narození vnoučka jim pomůže k sobě najít cestu. Stále k ní cítí velkou nedůvěru a jakoby někde hluboko v duši stále čeká, že se Vendy zase vrátí k Michalovi a zlomí jejímu synovi srdce. V porodnici se zatím scházejí příbuzní. Hujerovi s ovocem a litry kojícího čaje. Vendy už sotva stojí na nohou. Sprcha nepomáhá. Každá kapka se jí vrývá pod kůži. Konečně je to tady. Vyskočí na kozu a porodní asistentka jí udílí instrukce: „ Dýchat, odpočinek, tlačte.“ Tlačí, jak jen to jde, ale při další kontrakci zapomene zavřít oči. „Ježiš ,zlato, zavři je! Vypadáš jak vzteklej chameleon,“  vyhrkne zděšeně Jakub. Vendy totálně vyčerpaná po dvou dnech bolestí sebere poslední zbytky síly a zatlačí. Jakub volá své matce a hlásí aktuální stav. V 15:31 vykoukne Kubíček. Nádherný, fialový chlapeček s blond vlásky a ďolíčkem ve tváři. Oba prožívají absolutní pocit štěstí. Vše čím museli projít, spělo k tomuto okamžiku. Jakub políbí svou osudovou lásku a vezme prvorozeného syna do náruče. „Ale stálo to za to,“ pošeptá a spokojeně se usměje…

 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing