Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Finálový soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: finále, Téma: TV seriál

Hotel Pod strání

Slávka Frančíková, věk: 37 let

576
x přečten

Elena se vrací po šesti letech zpátky domů. Do své vlasti, rodného městečka, k lidem, kteří ji doopravdy milují. Touží zapomenout a začít znovu žít. Nepřežívat, ale žít naplno.

Námět na seriál


Elena se vrací po šesti letech zpátky domů. Do své vlasti, rodného městečka, k lidem, kteří ji doopravdy milují. Touží zapomenout a začít znovu žít. Nepřežívat, ale žít naplno. Přesně s takovou představou odlétala před lety za svým vysněným cílem. Po studiu na univerzitě si přála roztáhnout křídla a letět. Hodně vysoko a dost daleko. Pěti leté znalosti nabité v posluchárně a zpečetěné vysokoškolským diplomem se rozhodla doplnit o nové zkušenosti v oboru, který dostudovala s vynikajícími výsledky. Ty jí také zaručily stáž v zahraničí, v luxusním pětihvězdičkovém hotelu na jedné z nejkrásnějších pláží světa. Vstupenka do ráje přinesla Eleně nejen post marketingové manažerky golfového rezortu, ale i pozici tajné přítelkyně, milenky a společnice generálního ředitele hotelového řetězce. Zprvu nevinný flirt přešel v oboustrannou lásku. Leč s nastavenou hranicí, kterou se Eleně nepodařilo za celou dobu posunout dál, než za utajovaný vztah, natož ji zbořit a zlegalizovat. Celých dlouhých pět let vydržela hrát roli spokojené milenky, věčně čekající na přízeň svého rytíře. Role hodná nominace na filmového Oskara. Ač jí Steaven sliboval rozvod se svou manželkou a romantickou svatbu v Karibiku, nikdy nebyl natolik silný, aby své plány uskutečnil. Rozhodnutí opustit ráj věčného slunce, horkých dní a láskou prosycených nocí, bylo těžké, deprimující a plné soužení. Zato skálopevné a utvrzené. Posledních pár týdnů hledala uplatnění v několika dalších resortech na pobřeží, když jí náhle stanula v hlavě myšlenka a především touha po návratu domů. Ano, jedině tam dokáže zapomenout na Steavena a začít nový život. Zdejší kraj nabízel daleko větší uplatnění za lepších podmínek, ovšem za cenu neustálých vzpomínek a blízkosti její lásky, která Eleně vlastně nikdy nepatřila. Jako dar z nebes anebo osudová přitažlivost jí do života přišla nabídka práce v hotelu blízko domova. Hotel „Pod strání“ znala velmi dobře. Během studia si zde přivydělávala jako recepční, pomocná kuchařka a servírka. Neváhala a okamžitě zareagovala na zveřejněný inzerát na webových stránkách. Po půlhodinovém telefonním rozhovoru s ředitelem, kdy se představila a sdělila své motivační důvody, proč by ráda pracovala právě u nich, byla přijata. Rozhodnuto. Dojednáno. Spolu s nenaplněným vztahem opustí nejen africké pobřeží, které si tolik zamilovala, ale i za ta léta vybudovaná přátelství. Cena za lásku byla vysoká, leč osvobozující. Vzala telefon a zavolala své babičce. Ženě, která jí nejen že vychovala, ale byla Eleně přítelkyní, rádkyní a tou nejbližší osobou na celém světě. Oznámila, že se vrací domů. Ne na pouhou návštěvu, ale natrvalo. S těžkým srdcem a očima plnýma slz opouštěla všechno a všechny, co tu měla ráda. Jen on nepřišel. Nerozloučil se. Ani za poslední sbohem mu Elena nestála. Až tak ji začal za její úmysl jej opustit nenávidět?

Po dlouhých devíti hodinách letu přistála na rodné půdě. Ohromená, unavená a natěšená se vydala v doprovodu Karla domů. Předem se dohodla s vedením svého nového působiště, zda by pro ni někdo nepřijel na letiště. Nabídl se sám pan ředitel, který cestu pojal jako dobrý seznamovací rituál a Elenu lépe poznal. Byl jí nadšený. Právě ona je tou pravou posilou jejich týmu. Elena dokáže vnést svěží vítr, nové nápady, náměty a intuice do provozu, který díky ekonomické krizi probíhající nejen v hotelovém průmyslu, pokulhává a ztrácí na zisku. Mladá, sebevědomá, inteligentní a ctižádostivá síla, do které Karel vložil veškeré svoje naděje a sny o záchraně před krachem.

Uvítání s babičkou bylo silné a plné překvapení. Když Baruška zjistila, že se jí vrací vnučka domů a nastálo, nechala kompletně zrenovovat celý Elenin pokoj. Moc si přála, aby její drahá Elenka měla pocit, že se vrací do ráje na zemi. Měly na sebe týden. Celých dlouhých sedm dní, kdy si vyprávěly zážitky, zármutky a události uplynulých šesti let, kdy se neviděly, ale jen slýchaly po „bezdrátu“. Mezitím se Elena snažila co nejvíce zjistit o situaci na zdejším trhu s hotelovými službami a jak si na tom stojí sám hotel „Pod strání“. Věděla, že ji čeká dlouhá cesta plná nástrah, ale také nových přátelství a příležitostí. Změna, pro kterou se rozhodla, není jen ve výměně prostředí. Nýbrž o kompletním životním stylu, podnebí, možnostech, které místní region nabízí. Není tu moře a věčné sluníčko, které je samo o sobě prodejním artiklem a marketingovým nástrojem zcela zadarmo. Noví lidé, kolegové a partneři, s nimiž se bude muset naučit spolupracovat a sžít. Čeká ji mnoho výzev, ale také plno nástrah a častých nedorozumění. Nepochopení a závist dovedou Elenu k zamyšlení, zda setrvat anebo se vzdát. Uspěje Elena v českém konkurenčním prostředí, v boji s podřízeným personálem a ustojí novou lásku? Byla tohle ta pravá cesta vášně? Jak dopadne a uspěje se svým novým nápadem vytvořit lázeňské zařízení se zaměřením na léčbu dýchacích obtíží? Bude projekt úspěšný a podaří se jí zajistit smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které budou pomocí lékařů posílat pacienty k nim do zařízení? Stane se hotel „Pod strání“ Eleniným druhým domovem či jen přestupní stanicí k další kariéře?

Časové ukotvení: současnost, období let 2014 až 2016. Hotelový průmysl je stejně jako další odvětví hospodářství v ekonomickém útlumu. Hotel „Pod strání“ nutně potřebuje vdechnout novou energii a svěží nápady, jinak svými stále klesajícími zisky upadne do krachu. Elena se jeví jako vhodná kandidátka s bohatými zkušenostmi ze zahraničí a svou mladou a překypující silou by mohla celý provoz zachránit. Pro Karla, ředitele hotelu, je velkou a také poslední nadějí.

Charakteristika prostředí: z afrického pobřeží se děj přesouvá na Šumavu, do městečka s pěti sty obyvateli, kteří si tu žijí své spokojené životy a participovat či se jinak aktivně podílet na zvelebování okolí se jim dvakrát moc nechce. Přesvědčí je mladá Elena o přínosu jejich práce nejen pro nově přijíždějící turisty, ale i pro ně samotné? Zvládne rekultivaci prostředí s jejich pomocí, anebo si nakonec bude muset pomoci sama?

Charakteristika postav:

Elena: mladá, krásná, inteligentní a pracovitá dívka, dáma, žena a především obchodní manažerka, která utekla před svou minulostí a vrhla se s vervou do práce, která má za cíl pomoci Eleně zapomenout na nenaplněnou lásku. Zpočátku plná energie a elánu zjišťuje, jak opravdu špatně na tom provoz hotelu je a že záleží opravdu jen na ní, zda se podaří zachránit hotel před úpadkem a tím i pracovní místa svých kolegů. Když už se domnívá, že je na úplném dně, nejen ona sama, ale i celý hotel, zrodí se nový nápad, o jehož úspěšnosti či nezdaru budou rozhodovat následující týdny. Do života ji vstoupí nový muž, v němž najde oporu, přátelství a pocit štěstí. Když se rozhodne kývnout na jeho nabídku k sňatku, objeví se Steaven. Zmatená Elena neví jak dál. Rozhodne rozum anebo láska?

Babička Baruška: představitelka moudra, dobra, domácího bezpečí a vždy nastavené pomocné ruky. Elena v ní má velkou oporu a podporu. Nachází u své babičky vždycky pochopení, radu a pocit bezpečí. Pro svou vnučku žije a je připravená stát při ní za každé příležitosti. Vnukne Eleně nápad vytvořit útulné lázeňské zařízení, které by mohlo přilákat nové klienty, snad i s pomocí zdravotních pojišťoven. Ať se její Elena rozhodne tak či onak, Baruška se vždy postaví na její stranu. I když aktivně užívá důchodu, bude to nakonec ona, která dokáže všechny ty lenivé snílky postavit na Eleninu stranu a vyburcovat je do akce k záchraně jejich místní chlouby, kterou hotel „Pod strání“ beze sporu je.

Karel: čerstvý čtyřicátník, ředitel hotelu „Pod strání“, jemuž belgičtí majitelé svěřili celé vedení provozu s nulovou podporou. Po deseti letech se cítí vyčerpaný, profesně zaslepený a úplně vyhořelý. Už si říkal, že hotel opustí a začne jinde a od začátku, když se ozvala Elena. Udělala na něj obrovský dojem už při prvním telefonickém rozhovoru a při osobním setkání se jen utvrdil, že jeho volba byla šťastná a plná naděje. Dá Eleně šanci ukázat, co v ní je a dovolit ji zachránit to, co jemu se posledních pár let nedařilo. Elena byla jeho vstupenkou na dostih, kde v sedle nejrychlejšího koně bude nakonec on sám. Udržuje poměr s provozní hotelu, která jej využívá ve svůj prospěch a pracovní morálka se začíná vytrácet. Karel zkrátka ztrácí kontrolu nad vším. Nad provozem hotelu, nad svým vztahem s vdanou kolegyní i nad svým životem, jež začínal ztrácet smysl. 

Provozní Marta: kdysi úspěšná podnikatelka vyměnila svůj osobní krach za teplé místečko provozní hotelu. Nedávno oslavila čtyřicítku. A také dvacet let manželského soužití. Nudu a stereotyp zahání v náručí Karla, jehož si omotala kolem prstu a náplň své práce vesele přehazuje na něj. Za chvilky něhy holt se musí platit. Zatímco odpočinutá Marta užívá života plnými doušky, Karel chřadne pod náporem práce a stresu. Marta využívá svých předností, láká ho do svých sítí a úspěšně z Karla tahá poslední peníze, které mu ještě zbývají. Zaslepená sobeckostí a lhostejností si ani nevšímá, že se jí manžel vzdaluje. Když si to uvědomí, začíná bojovat. A nejen o Petra, ale i o Karla, protože v jeho zorném poli se objevila nejen Elena, ale i krásná terapeutka Linda. Zvládne Marta boj se sokyní, která je o deset let mladší? Přijme její nabízené přátelství anebo Eleně ukáže palec dolu a pokusí se jí z arény vyhnat? Dovolí Lindě přílišnou blízkost s jejím ochráncem? 

Jana: recepční hotelu. Třicetiletá žena, matka dvou malých děvčátek se stane Eleninou přítelkyní. Nejen jejich věk je rozhodujícím faktorem pro uzavření přátelství, ale i touha a přání zachránit hotel před ekonomickou krizí a čelit tak nesnadnému získávání a udržení klientely. Právě ona bude nadšeně souhlasit a Elenu v projektu vytvoření lázeňského centra s nasazením všech sil a prostředků podporovat.

Karla: druhá recepční střídající mladičkou Janu. Karle bude padesát a od života už žádné velké změny nečeká. Ani co se týká přátel a už vůbec ne novinek v práci. Nechce se jí učit nic nového a pro Elenin nápad nadšená není. Jak nakonec dopadne Karlin osud na pozici? Zůstane a přijme novou roli či nakonec podá výpověď a zvolí tak pohodlnější život jako uchazečka o nové zaměstnání na úřadu práce?

Linda: terapeutka a nadšená milovnice koní. Ve svém volném čase trénuje a závodně jezdí parkury. Lindě je dvacet pět let. Je svobodná, bezdětná a ve vztazích spíš plave. Potajmu pokukuje po Karlovi, neboť jí od puberty přitahují muži v letech. Jenže Karel má nikam nevedoucí poměr s Martou a Lindu bere jako svou podřízenou. Moc touží po tom, aby si jí Karel všiml. Jediná cesta k němu vede přes Elenu. S nápadem, jak zachránit hotel, je nadšená a ochotně se přihlásí na odborné školení ohledně vedení terapií pro lázeňský provoz. U Karla zaboduje. Vše je tedy na dobré cestě.

Zuzana: manažerka sportovních aktivit. Rozvedená pětatřicátnice, která netouží po žádném novém románku, ale po skvěle vypracovaném těle a kariérním růstu. Nápad na léčebné lázně schvaluje a během příprav projektu je Eleně k ruce. Navrhuje sama aktivity, které by ona sama mohla realizovat.

Martin a Pavel: šéfkuchař a barman. Nerozlučná dvojka, která vhodně doplňuje tým a svým věčným optimismem nakazí všechny ostatní. Mladí skoro třicátníci, kteří hledají v životě zatím jen rozptýlení, se trošku obávají, že díky nápadu Eleny začnou do hotelu proudit masy invalidních důchodců a oni dva mají po okukování mladých sličných těl v bikinách v přízemí hotelu v balneo provozu.

Jan: lékař provozující rehabilitační praxi. Díky Eleninu nápadu hotel „Pod strání“ přetvořit na lázeňské zařízení se stává novou posilou hotelového týmu. Do Eleny se zamiluje a po roce jejich vztahu ji oficiálně požádá o ruku. Elena nadšeně souhlasí a začíná chystat svatbu, když v tom přilétá její bývalý přítel Steaven z Afriky. Jan se cítí bezradný a rozhodne se o Elenu bojovat. 


Díl první – Návrat


Poslední ohlédnutí po prázdném bytě v Malindi, který byl jejím domovem celých dlouhých šest let. Strávila tady tolik krásných chvil, romantických okamžiků v náručí Steavena a také mnoho proplakaných nocí, kdy marně čekala a on nepřišel. Jasně. Byl s manželkou. A teď je všechno v nenávratnu pryč. Elena vzala do ruky příruční tašku a kabelku si přehodila přes rameno. Kufry má již naloženy v autě, které ji dopraví na letiště do Mombasy. Zabouchla dveře. Klíče sevřela pevně v dlani. Seběhla po schodech, jako tisíckrát před tím, jenže dnes už naposledy. Dole na ní čekalo hotelové taxi a celý zástup přátel, co se s ní přišli rozloučit. Jen jeden člověk chyběl. Steaven. Ač si říkala, že potlačí slzy, nezdařilo se. Při pohledu na své blízké propukla v pláč. S každým se objala a slíbila, že se ozve, jakmile dorazí do své rodné vlasti. Svazek klíčů předala své nástupkyni Arice a popřála jí mnoho štěstí. Poté nasedla na zadní sedadlo Mercedesu a zamávala všem poslední sbohem. Taxi se vydalo na jih, k letišti, na němž přistála poprvé před pár lety, aby zde našla novou práci, dobrodružství, přátelé a také lásku. Kvůli ní také tento ráj opouští.

Po dlouhých devíti hodinách letu dosedl Boeing 747 společnosti Air France na letiště Václava Havla v Praze. Vyhlédla z okénka, aby nasála změny, kterým bývalá Ruzyně prošla. Tak je doma. Tedy skoro doma. Po běžných příletových formalitách se vydala se zavazadly k východu, kde by na Elenu měl čekat její nový zaměstnavatel. Rozhlédla se po příletové hale, kde postávala spousta lidí s papírky se jmény v ruce. To své nikde nezahlédla. Než stačila podlehnout mírné panice, oslovil ji muž ve středních letech „vy musíte být slečna Elena Simonsová.“

„Ano, to jsem. Jak jste mě poznal?“ zareagovala překvapeně Elena.

„Podle fotografie, kterou mně na cestu dala vaše babička“ odvětil radostně muž a ihned se pokusil napravit zásady společenského chování „dovolte, abych se představil. Karel Novotný, ředitel hotelu „Pod strání“ a váš nový šéf.“

Elena mu podala ruku „moc ráda vás poznávám a vážím si toho, že jste pro mě přijel osobně.“

Karel vzal Eleniny zavazadla z pojízdného vozíku a hlavou ukázal směrem k východu z budovy „vlastně jsem vás chtěl poznat ještě předtím, než oficiálně zaujmete pozici obchodní ředitelky.“

Elena ho následovala „zkrátka mě chcete vyzpovídat a dozvědět se o mně co nejvíce. A tohle je skvělá příležitost“ dodala Elena a byla ohromená jeho vtipným řešením. Jiný by poslal řidiče a pan ředitel se do Prahy vydá osobně.

Když naložili všechna Elenina zavazadla do kufru, posadili se a vydali se ven z metropole, po dálnici D5 na Plzeň a odtud pokračovali dál na Šumavu. Karel pokládal Eleně otázky jak pracovní, tak i soukromé. Ale kupodivu nejvíce ho zajímala tamní africká kultura, příroda a možnosti cestování. 

„Babičko moje milovaná“ vykřikla Elena, jen co otevřela dveře auta a vrhla se své nejmilejší ženě na světě okolo krku.

„Ukaž se holka moje, jak tě tak živili. Vždyť jsi kost a kůže. S tím budeme muset něco udělat“ přivítala ji srdečně babička Baruška.

Karel mezitím vynosil zavazadla do domu. „Vaše vnučka vypadá víc než báječně“ podotkl Karel a mrkl na babičku. Ta jen mávla rukou a už si svou vnučku vedla domů.

„Připravila jsem ti pokoj. Tvůj pokoj!“ sdělila své vnučce „ale ze všeho nejdříve se pojď posadit do kuchyně. Vypijeme si spolu kafíčko a ty si dáš bramborové placky“.

„Babičko, ty jsi nezapomněla na mé nejoblíbenější jídlo?“ zajásala Elena skoro se slzami v očích.

A pak obě ženy dlouho seděly a vyprávěly si o sobě. Také o Africe, kde babička nikdy nebyla a o novém působišti v hotelu, který babička dobře znala a monitorovala tajně jeho chod. Během pár hodin byla Elena zasvěcená do tamních vztahů, mravů, ale i nepříliš dobrých výsledků. „Mám obavu, děvče, že tě tady čeká spousta práce. Pokud si budeš chtít práci udržet, musíš zcela změnit taktiku a nasadit pevný režim“ ukončila rozhovor babička.

„Babi, nestraš. Tak děsné to snad není!“ uklidňovala se Elena, ale musela v duchu dát babičce za pravdu. Něco málo již postřehla z rozhovoru s Karlem. Teď má však před sebou ještě celých dlouhých sedm dní na rekonvalescenci a na adaptabilitu s prostředím. A ty si hodlá užít.

Prvního srpna se Elena probudila do slunečného rána, vypila v rychlosti kávu, oblékla si svůj oblíbený kostým a vydala se do nové práce.

„Elenko, vykroč pravou!“ radila babička své vnučce, když se s ní ráno loučila.

„Jasně babi, neboj“ odpověděla Elena a políbila svou babičku pro štěstí. Pak se vydala na autobusovou zastávku, odkud ji měl místní spoj zavézt do svého nového zaměstnání.

S pocity smíšenými vstoupila po dlouhých letech do hotelu „Pod strání“. Prostory byly pořád stejné, na které si pamatovala ze svých občasných brigád. Pomalu vystoupala po schodech a zamířila k recepci. 

„Dobrý den. Jsem Elena Simonsová a mám domluvenou schůzku s panem ředitelem“ představila se své budoucí kolegyni.

„Zdravím vás, slečno Simonsová. Jsem Jana. Pan ředitel vás očekává ve své kanceláři. Přejete si doprovodit?“ ujistila se recepční, i když věděla od Karla, že se v hotelu Elena docela dobře orientuje.

„Jste laskavá, ale trefím“ slušně zamítla její doprovod. Elena se vydala do druhého patra, kde od nepaměti sídlilo vedení hotelového provozu. Zastavila se přede dveřmi, aby si přečetla vizitku „Ing. Karel Novotný, ředitel hotelu“ a pak zaklepala. Otevřít přišla výrazně nalíčená žena, ve věku kolem čtyřiceti let a uvedla Elenu do kanceláře.

„Vítám vás, slečno Eleno. Tohle je Marta Králová, naše provozní“ přivítal ji Karel a zároveň představil ženu, která se na něj majetnicky podívala. Pak přistoupila k Eleně a podala jí ruku.

Její stisk byl chladný a neupřímný. Alespoň takového dojmu Elena nabyla, ale více se provozní nezabývala. Posadila se, aby si vyslechla pracovní podmínky, přečetla a podepsala pracovní smlouvu a zainteresovala se blíže do chodu hotelu a své nové práce. Následně ji Karel uvedl do kanceláře, která se stane jejím novým působištěm a pracovištěm. Jevila známky nevkusu. Zřejmě po své předchůdkyni, která stejně jako její otřesný styl musela mít chaos ve svém životě. Když se za Karlem zavřely dveře, posadila se za psací stůl a vydechla. Chvilku seděla, rozhlížela se po místnosti a marně hledala nějaké kartony, ve kterých by našla informace o partnerech, spolupráci a dodávkách. Pak zapnula počítač a ponořila se do práce. Hlavu zvedla jen krátce, kdy na dveře zaklepala recepční Jana s dotazem, zda bude chtít obědvat a posléze až večer, když si pro ni přijela babička. Po dnešním dni zaplněném sháněním dat a údajů, plaváním v haldách papírů a skoro utonutím při zjištění, že provoz je dlouhodobě ve ztrátě, bude spát jako na vlnách jejího milovaného Indického oceánu, na který měla dokonalý výhled z jejího malého, leč útulného bytu v Malindi. Se vzpomínkami na Afriku usnula.





 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing