Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Finálový soutěžní příspěvek

Ročník: 2016, Kolo: finále, Téma: TV seriál

Ztracené iluze

Jana Esserová, věk: 16 let

85
x přečten

Marie procházková vyrůstala od útlého věku v dětském domově. Nikdy jí nezastírali skutečnost, že její matka se často chodí vychovatelek ptát, jak se malé Marušce daří, ale byla pevně rozhodnutá matku do svého života nevpustit. To se jí daří celých čtyřicet let, během kterých se stane sama rodičem. Na ztracenou babičku své dcerky Eleny už si ani nevzpomene. 
Vše se ale změní jednoho červnového rána, když ve schránce jejich Strašnického bytu přistanou dva dopisy. Elena je přijata na vojenskou akademii, kam si v březnu bez velkých nadějí podala přihlášku. Než se stačí radovat, oznámí jí druhý dopis, že dědické řízení o babiččin majetek proběhne již tento týden. V poslední vůli je odkázán oběma ženám starý dům

Námět na seriál

 

DĚJ: Marie procházková vyrůstala od útlého věku v dětském domově. Nikdy jí nezastírali skutečnost, že její matka se často chodí vychovatelek ptát, jak se malé Marušce daří, ale byla pevně rozhodnutá matku do svého života nevpustit. To se jí daří celých čtyřicet let, během kterých se stane sama rodičem. Na ztracenou babičku své dcerky Eleny už si ani nevzpomene.
Vše se ale změní jednoho červnového rána, když ve schránce jejich Strašnického bytu přistanou dva dopisy. Elena je přijata na vojenskou akademii, kam si v březnu bez velkých nadějí podala přihlášku. Než se stačí radovat, oznámí jí druhý dopis, že dědické řízení o babiččin majetek proběhne již tento týden. V poslední vůli je odkázán oběma ženám starý dům. Marie váhá. Kvůli matce musela přetrpět roky soužití s přísnými vychovatelkami a problémovými dětmi pod jednou střechou. Nikdy ji neodpustila. Je pevně rozhodnutá dědictví odmítnout, ale Elena ji přemluví, aby se nejdřív zajely podívat dovnitř a zjistily, kým babička vlastně byla. A to se jim také podaří.
Elena zděšeně zjišťuje, že svou náklonost k armádě získala nejspíše po své ztracené babičce. Krabice na půdě jsou plné černobílých fotografií z druhé světové války. Žena, která je na všech snímcích před objektivem v nablýskané uniformě, se jí neuvěřitelně podobá. Elena využije Mariiny nepozornosti a schová pod bundu babiččin deník, aby jej doma mohla pročíst celý. Agáta Procházková v zápiscích líčí svůj život v armádě, tehdy určené výhradně mužům. Eleně připadá, jako by byla sama autorkou zápisků, tak moc se jí Agátin postoj podobá. Poslední zápis je ze stejného dne, kdy měla Agáta údajně nastoupit na vojenskou akademii jako vůbec první ženská kadetka v historii. Elena z podivné shody v životě své příbuzné a jí samotné nemůže spát, a tak se vypraví hledat pokračování zápisků. A najde je. Jen jeden zápisník ne a ne objevit. Celý zbytek prázdnin stráví v knihách.
Poslední prázdninový den ji Marie najde ve tři ráno opilou klepat na dveře jejich domu. Druhý den má Elena odjíždět na internát, ale zatím si nezabalila ani kufr. Marie celou noc balí narychlo dceřino oblečení. Když skončí, Elena už je vzhůru a střízlivá. Místo dobrého rána řekne matce o svém novém záměru - odhlásí se ze školy a po roce cestování nastoupí na konzervatoř. Nato bez rozloučení odjede zpět do babiččina domu.
Obě ženy se sejdou o dva týdny později v kanceláři notáře, který má za úkol vyřídit poslední vůli Agáty Procházkové. Elena s sebou bere krabici deníků. Chce za každou cenu získat k babiččiným vzpomínkám přístup a přesvědčit matku, aby dědictví přijala i s mírnými dluhy. Když její přímluvy nestačí, rozhodne se udělat to, co jí Marie výslovně zakázala - odhalit podrobnosti o životě ztracené matky a babičky. Agáta Procházková po nástupu na vojenskou akademii změnila pohled na svět. Z dlouhých odstavců o bezstarostném šestnáctiletém životě se postupem času stávají pesimistickými útržky z náročného fyzického cvičení, šikany ze strany mužské společnosti a strohé sebelítostivé úvahy. Elena při čtení začala nejen pochybovat o správnosti svého rozhodnutí, ale i o budoucnosti mezi vojáky.
Marie nedokáže poslouchat do konce. Spěšně opustí kancelář notáře s omluvou na rtech a nechá Elenu bez odvozu stát na chodníku. Mladá dívka ale ví dobře, kde matku hledat a dává si s návratem na čas. Babiččin dům se na první pohled zdá opuštěný, ale dveřmi vedoucími na půdu probleskuje slabé světlo. Eleně stačí jeden pohled, aby si byla jistá, že matka dědictví neodmítne. Společně najdou poslední chybějící deník a celou noc dočítají strastiplný příběh, na jehož konci Agáta Procházková lituje, že se kvůli kariéře musela vzdát svého jediného štěstí - milované dcery Marie.
Uplyne měsíc. Elena odejde ze školy a pomáhá matce roztřídit pozůstalost po babičce. Tou dobou je již starý dům nabízen k prodeji a vážní zájemci nabízejí vysoké sumy. Marie kývne. Peníze z prodeje zaplatí Eleně i jí cestování. Zbývá jen, aby Elena odeslala přihlášku na střední školu. Příští podzim chce nastoupit na konzervatoř.
Podaří se ambiciózní, ale technicky založené Eleně splnit svou vizi kariéry u filmu? Co když ve skutečnosti cestování po světě neplní svůj, ale Agátin sen? A jak Marii ovlivní čtení o životě ztracené matky, která ve skutečnosti celou tu dobu byla na blízku? Seriál je plný zvratů, dojemných zjištění, pasáží ze života mladé Agáty Procházkové, ale nabízí i prostor pro humor a rodinné pouto.
POSTAVY: Marie - matka samoživitelka, tvrdá výchova dětského domova ji naučila používat selský rozum a postavit ve svém životě dceru na první místo. Je velmi konzervativní, ale Eleně vždy nakonec ustoupí.
Elena - inteligentní a technicky založená patnáctiletá dívka s čerstvě ukončenou základní školou je rozhodnutá odjet v září na vojenskou akademii. Pro uniformu je schopná obětovat jak soužití s matkou, tak svou lásku k filmu a divadlu.
Agáta - žena vyrůstající v tvrdých podmínkách minulého století, pokusí se vzbouřit proti společenským konvencím odchodem do ryze mužské služby u armády, ale tvrdě na to doplatí - musí se vzdát své jediné dcery a čelit její nenávisti.
MÍSTO: Děj se odehrává z velké části ve Strašnicích, kde se nachází jak byt Marie s Elenou, tak i kancelář notáře. Dům Agáty Procházkové leží kousek za hlavním městem, poblíž Benešova.
ČAS: Hlavní dějový linie vypráví o nedávných událostech, tedy o prázdninách a podzimu 2016, ale objevují se i odbočky nastiňující život Agáty Procházkové v minulém století.

DÍL PRVNÍ: BOJ NA DOMÁCÍ PŮDĚ

Elena natěšeně otevřela poštovní schránku. Čekala na vyjádření střední školy už dva týdny, během kterých pro samé očekávání naspala sotva pár hodin. Pod očima jí svítily černé kruhy, ale příval štěstí, který příchod orazítkované obálky zajistil, ji vlil zpátky do žil adrenalin. Dopisy přišly hned dva, Elena ale nemusela vůbec pochybovat, který z nich rozhodne. Žlutá obálka výhružně žhnula.
"Mami!!" Pištěla v euforii a řítila se napříč kuchyní. Marie leknutím upustila nůž na zem. Rudá šťáva tekla po lince, avšak naštěstí přišlo k úhoně jen jedno přezrálé rajče. Elena jí zuřivě mávala před obličejem rozlepenou obálkou. "PŘIJATÁ!!!!" Vyzpěvovala si radostně a tančila mezi popadanými příbory.
"To je skvělé zlatíčko!" Políbila ji na obě tváře. Pak si všimla druhé obálky v její ruce. Natáhla se pro ni, ale Elena škodolibě ucukla.
"Třeba je to účet za elektřinu. To by nám mohlo zkazit oslavu"
"Šampaňské musíme vypít tak jako tak. Šťáva nám už došla" Maria vytrhla obálku a jedním ladným pohybem ji otevřela. "A mimochodem" dodala, než sklopila oči k textu. "Účty za elektriku chodí do naší domácnosti vždy opásané červeně"
Elena se rozesmála. V duchu se už viděla v nablýskané uniformě s řadou praporků na klopě. Obětovala pro tu vidinu tolik - nejdřív hodiny tvrdé dřiny v posilovně, s čímž souvisela i ztráta kapesného a volných víkendů strávených s kamarádkami u dortíku, pak lásku k filmu a teď i matčinu společnost. Pohlédla na matku, aby znovu zapátrala v její tváři po zklamání z dceřina odjezdu, ale ztrápený výraz, který spatřila, měl na svědomí rozlepený dopis.
"Mami? Co se stalo?"
Marie si otřela mokré tváře do rukávu.
"Asi ani nemá smysl o tom mluvit, ale...." Zajíkla se. Zbytek rajčat se i s ošatkou skutálel k zemi. Elena cestou k matčině náruči jedno rozšlápla. "Pamatuješ si, jak jsem ti vyprávěla o životě v domově? O těch zlých dětech, kvůli kterým tam zaměstnávaly nejpřísnější kantory?"
Elena přikývla. Bylo to už dávno, co jako malá holka vyzvídala. Musela být pěkně protivná, neboť zásadová Marie udělala výjimku ve svém mlčení a ukázala malé Elence zažloutlé fotografie. Tehdy ještě plně nechápala, co vlastně vidí, mnohem lépe si uvědomovala, co nevidí.
"Kde máš mámu a tátu?" Zajímala se a pohlédla na matku dětskýma očima rozšířenýma zvědavostí. Marie ji poprvé v životě dovolila pít kávu, i když zředěnou obrovským množstvím mléka, a pak jí vyprávěla o Sirotčinci svaté Kateřiny, kde přísné vychovatelky děti za trest švihaly přes prsty, zavíraly do sklepení a, což podle Eleny bylo nejhorší, nutily jíst každý den k obědu vařenou zeleninu. Když vyprávěla, kouřila jednu cigaretu za druhou.
Marie s dopisem rozloženým na klíně se zhluboka nadechla.
"Dobrá. Před pár lety se mě pokusila kontaktovat nějaká žena jménem Agáta. Nedalo mi spát, proč se představila stejným příjmením. A zjistila jsem zajímavou věc..."
"Agáta je tvá MATKA?!"
"Snad. Ale to divné na celé věci jsou návštěvy téhle ženy v Sirotčinci svaté Kateřiny. Chodila tam každý rok, stála celý den u okna, aniž by s nějakým dítětem promluvila, a zase na rok zmizela. Tomu se říká matka?"
Elena se kousla do rtu.
"Ale to je fuk, protože Agáta Procházková podle všeho zemřela." Marie zamávala dopisem ve vzduchu "A ještě má tu drzost pokoušet se koupit si mou lásku vilkou v nějakém zapadákově"
„Vilkou?"
„A co je tobě do toho? V září odjedeš na druhou stranu republiky a až do června tě neuvidím! Copak nestačí, že se budu muset sama starat o tenhle byt? Chceš po mě roli uklízečky v obřím baráku za Prahou?" Marii při těch slovech vytryskl další příval slz do očí.
Elena naslouchala nehnutě. Věděla, že tyhle výčitky bublají pod povrchem, už když matce oznámila svůj výběr školy, ale tváří v tvář zbídačenému obličeji ji zasáhly hluboko. Matku bezmezně milovala, armádu jakbysmet. Jak měla volit? Byla to Sofiina volba - kterou mimochodem chtěli s Marií už pěknou řádku měsíců shlédnout. Videopůjčovna, v níž si půjčily DVD, před půl rokem zkrachovala.
„Mami?" špitla, když nabrala odvahu odvrhnout sklopené oči od podlahy. „Já si půjdu zabalit"
Musela se otočit, jinak by ji Mariina pláčem opuchlá tvář přiměla padnout na kolena. Do pokoje, vojíne, velela si v duchu. Tohle je první z mnoha nesplnitelných příkazů, které bude muset pokořit s kamennou tváří. Prudce zabouchla dveře svého pokoje. Plakát Edwarda E. Lea se roztrhl na dvě poloviny. Černobíle vypodobená uniforma se snesla na podlahu. Elena klekla vedle ní. Co když není dost silná na absolvování čtyř roků výcviku? Bude ji matka nenávidět za to, že ji opustila stejně jako nenávidí babičku? Rychle tu myšlenku pustila z hlavy. Ne, poslední den prázdnin sedne na autobus a odjede. Bez řečí. Tohle je její šance.
Maria prožívala stejná muka jen o pár metrů a jedny zamčené dveře dál. Vzlykala do dopisu a skládala dohromady útržky vzpomínek. Záhadná dáma v tmavě zeleném kostýmku, která ji chodila jednou ročně přes sklo zamávat s bolestným úsměvem na rtech, ji nedala spát. Nepochybovala. Agáta ji měla ráda, ale možná, že ona po tom všem nedokáže tuhle podivnou lásku oplatit. Copak může přijmout dar od ženy, kterou hodlá po zbytek svého života nenávidět? Ne, ne, už byla rozhodnutá. Musí dědictví co nejdříve odmítnout.

 

Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% - 20% - 30% - 40% - 50% - 60% - 70% - 80% - 90% - 100%


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing