Finálový soutěžní příspěvek
Ročník: 2014, Kolo: finále, Téma: TV seriál
Svoboda na počkání
Anna Černá, věk: 29 let
Seriál by vystihoval citát:“Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě.“Klasický příklad toho, když se nepřítel stane vašim přítelem. Odehrává se v současnosti. Praha. Město nekonečných příležitostí a nabídek nečekaně svede dohromady dva muže.
Svoboda na počkání
Seriál by vystihoval citát:“Kdo jinému jámu kopá, je u něho na brigádě.“Klasický příklad toho, když se nepřítel stane vašim přítelem. Odehrává se v současnosti. Praha. Město nekonečných příležitostí a nabídek nečekaně svede dohromady dva muže.
Filip Jánský:31 let. Nezaměstnaný bohém milující život a vztahy na jednu noc. Bydlí v garsonce, která se podobá skladišti. Jemu to vyhovuje. Neplánuje rodinu a občasné brigády mu vydělávají na živobytí. Jeho krédo zní:S čím více ženami spíš, tolikrát jsi člověkem.
Jakub Brabec: 33let. Pochází z velmi bohaté rodiny. Jeho otec mu již léta nabízí práci ve své firmě, ale on má jiné představy o své budoucnosti. Pracuje v reklamní agentuře, ale je nespokojen s vedením. Obývá luxusní byt, který mu spolufinancují jeho rodiče. Již čtyři roky žije v nefunkčním vztahu. Drží si odstup a vzdor, ale přítelkyně se ho drží zuby nehty. Cítí jeho peníze a on to dobře ví. Chce se jí zbavit, ale nechce ubližovat. Jeho rodiče jí zbožňují, proto ve vztahu setrvává.
Obě hlavní postavy svede dohromady noc, kdy Jakub dostane výpověď a doma na něj krom jeho přítelkyně čeká i Filip. V jeho posteli.
Na oko rozzuřený vytáhne Filipa ven a přítelkyni nařídí, ať se sbalí a odejde.
Filip se obává nejhoršího. Je to jeho první přistižení. Místo rvačky, ale padne podání ruky a pozvánka na drink. Alkoholem podpořený Jakub vysvětluje své chování a stejně podpořený Filip dostane nápad.
Proč nevydělat spousty peněž na něčem, co je oběma příjemné.
Založí firmu na rozvracení vztahů. Zdá se to jako skvělý nápad, jak spojit příjemné s užitečným. Jakub souhlasí a další ráno se setkávají na stejném místě, aby domluvily podrobnosti. Postupně se z nich stávají dobří přátelé.
Filipova garsonka jim poslouží, jako kancelář. Klienti? Manželé, milenci, druzi. Všichni ti, kteří se chtějí zbavit bezbolestně svých křehkých poloviček. Za nemalý obnos peněz můžou na počkání zpátky získat svoji svobodu a uniknout problémům.
Vše klapne a oba mohou začít vydělávat a bavit se. Nic ale není zadarmo a cestou k úspěchu se v jednotlivých dílech dostávají do různých komických i těch méně úsměvných situací. Rodiny obou hrdinů o ničem neví a nic netuší.
Do cesty se jim stavějí různá náboženství, jiné sexuální praktiky i zádrhely rázu vzhledového, či věkového.
I přesto všechno firma prosperuje a vydělává. Problém nastává ve chvíli, kdy Filip od klienta dostane za úkol svést Jakubovo matku.
O to horší zjištění na něho čeká, když se dozví, že oba spolu chtějí zůstat. Nechce se smířit s tím, že by mu Filip měl dělat tátu.
1. díl
Jakub seděl ve své kanceláři a přemýšlel. Už týden mu na stole leží návrh na psí sušenky a nějak neví, co na ně vymyslet. Několik nápadů by se našlo, ale nakonec každý z nich skončí v koši.
Nenápadně mu lezla do hlavy i Martina. Krásná blondýnka, která se už čtyři roky snaží stát jeho ženou. Vybral si jí, aniž by věděl, co se z ní vyklube. Jeho rodiče vlastní velkou stavební firmu. A v tom bude asi ten problém. Jakmile zjistila, z jaké rodiny pochází, změnila se. Ihned nabídla sestěhování, seznámení s rodiči. Pomalu by i vybírala kočárek a snubní prsteny.
Ach ty sušenky. Snažil se myslet, ale nějak ho napadaly jen samé nesmysly. Až na jeden.
Napil se ze svého, ten den již čtvrtého kafe a zasnil se.
Viděl Martinu, jak na stole vidí vábně vypadající sušenky a sbíhají se jí sliny. Jendu si vezme a slastně se do ní zakousne. To vše z dálky pozoruje jeho matky čivava. Nenávistně pozoruje, jak jí obírá o pamlsek. Nenechá nic náhodě a rozeběhne se k ní. S veškerou silou po Martině skočí a zakousne se jí do zadnice. Najednou se Jakubova představa zastaví a pod ní běží titulek: ZKUS MI VZÍT SUŠENKU A SEŽERU TĚ!
Líbilo se mu to a usmíval se.
Někdo bouchnul do stolu.
„Jakube, slyšíš mě?“
„Co, co?“
Ten někdo byla Linda. Jakubovo šéfová. Jakub patřil mezí pár vyvolených, kteří Lindě mohli tykat.
Minulý rok na firemním večírku se natolik opila, že nemohla sama jít domu. Jakub se přemohl a rozhodl se jí doprovodit do taxíku. Cestou se jí podlamovala kolena a tak jí vzal do náruče. Ona v ruce držela své lodičky a podpatkem ho šimrala ve vlasech. Blábolila něco v tom smyslu, že jeho vlasy vypadají, jako ježeček. Pak dodala, že si o něm myslí, že je to debil, ale přesto všechno mu děkuje a mohli by si tykat.
Druhý den si samozřejmě nic nepamatovala, ale Jakub jí to rád připomněl. Styděla se za své chování a jako omluvu nabídla, aby v tykání pokračovali. Nikam jinam se jejich vztah nerozvíjel a on sám za to byl popravdě rád.
„Já myslela, že tu máš vymýšlet reklamu a ne spát. To si dělej v osobním volnu.
Byla krutá a všichni to o ní věděli. Mezi podřízenými se jí přezdívalo Jedubaba.
Nikdo jí neměl rád a ona neměla též nikoho ráda. Jen samu sebe.
„Promiň, jen jsem se zamyslel.“
„Neboj se, na myšlení budeš mít teď dost času.“
Nechápal, co tím myslí. Když v její ruce viděl prázdnou krabici, kterou před něj postavila, bylo mu to jasné.
Je bez práce.
„Proč?“Zeptal se smířen s tím, že už není její zaměstnanec.
„Prostě už dlouho neděláš to, co bys měl a jak bys měl. Bude lepší, když se rozloučíme a tvé místo nahradím někým mladším.“řekla a zakřenila se. Odešla.
Buďto bylo vyčerpáním, nebo tím čtvrtým kafem, ale bylo mu to jedno. Třeba nakonec vezme to místo, které mu jeho otec vytrvale nabízí a nebude se muset dívat na Jedubabu.
Naskládal si pár věcí do krabice, vzal si zbytek kafe a zamířil k Lindině kanceláři.
„Potřebuješ ještě něco?“házela blesky, jakmile ho viděla stát mezi dveřmi.
„Jo chci ti něco říct.“
„Ne, na mém rozhodnutí se nic nezmění, ani když mě budeš přemlouvat.“
„Zas tolik si nevěř. Přemlouvat takovou krávu, jako jsi ty, stejně nechci. Chtěl jsem ti jenom říct, že nemáš tak velkej mozek, jak si sama myslíš. Ty máš tak maximálně velkou prdel.“
Konec. Více se s ní nezabýval. Když míjel kolegy, kteří v úžasu tleskali jeho odvaze, byl spokojen.
„Čemu tleskáte, do práce,“řvala na ně z dálky.
Slyšel jí, ale byl rád, že jeho už se to netýká.
Zastavil se až u svého auta. Odemkl a krabici položil na čestné místo vedle řidiče.
Hrnek s kafem držel stále ve své ruce a sem tam upíjel. Otočil se ještě jednou na budovu, ve které zažil mnoho hezkého i špatného.
Hlavně, že je to za ním. Nasedl do auta a zamířil k domovu. Nechtělo se mu tam. Bylo mu nad slunce jasné, že až se Martina dozví o jeho výpovědi, bude zle. Přál si, aby nebyla doma.
Jen, co zastavil na parkovišti, všechna přání se rozplynula do ztracena. Světla v oknech naznačovala, že doma je. Vzal krabici a odevzdaně čelil schodům, které ho k ní přibližovaly.
Při odemykání ho zaplavil divný pocit. Bylo odemčeno. Ona vždy zamyká. Prý se bojí únosců. Odložil klíče na botník a zarazil se. Všude po zemi se válelo oblečení. Dámské a pánské.
Na nic nečekal a zamířil do ložnice. Nejenže byla doma, ale dokonce ne sama. Našel jí v posteli s jiným mužem a nějak to s ním nic neudělalo. Pohled to sice nebyl hezký, ale marně čekal od své mysli na nějakou emoční reakci.
„Co tu děláš? Vždy voláš, když jedeš domů.“řekla, jakmile ho viděla.
Muž, který ležel na jeho místě, se zvedl a snažil se posbírat kusy svého oblečení.
„Hele, kámo není to tak, jako to vypadá. Přišel jsem vám spravit sporák.“Jakub tam jen tak stál a prohlížel si je.“Telefon jsem musel vrátit, protože jsem dostal padáka a to samé čeká i tebe. Sbal se a vypadni.“
Sebral pánské kalhoty, které mu ležely u nohou. Hodil je po muži, který mu svedl přítelkyni.
„Sporák nemáme, ona nevaří a my dva jdeme ven.“dodal.
Jakmile se oba ocitli venku, Jakub sledoval, jak si ten druhý nervózně zapaluje cigaretu.
„Hele, já fakt netušil, že někoho má.“obhajoval se. Jakub se pousmál a natáhl k němu ruku.
„Jsem Jakub“
„Filip,“hlesl a nechápal, proč se mu představuje.
„Za rohem je skvělý bar, zajdeme tam na panáka.“oznámil mu.
Teď už se v situaci ztrácel úplně. On se mu vyspí s přítelkyní a dostane pozvání na panáka místo pár ran do zubů? I přesto to, pozvání přijal a následoval ho.
Jakmile měli objednáno, Jakub se rozpovídal. Vysvětloval mu své chování i to, že je rád, že s ní spal. Na obou bylo vidět, že našli společnou řeč. Povídali si dlouho. Samozřejmě i popíjeli a zapomněli na čas. Nad ránem, kdy Jakub alkoholem znavený usnul na baru, Filip do něj strčil.
„Co je?“
„Já dostal geniální nápad.“oči mu zářily jak dítěti o Vánocích.
„Jaký,“na půl pusy se zajímal, ale oči měl stále zavřené a hlavu stále položenou.
„Založíme si firmu.“
Jakubova hlava se zvedla a vše se mu motalo. Sice viděl svého nového kamaráda dvakrát, ale oba se mu zamlouvali.
„Tak jo,“souhlasil a jeho hlava opět bezvládně skončila na baru.
Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% -
20% -
30% -
40% -
50% -
60% -
70% -
80% -
90% -
100%
