Finálový soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: finále, Téma: TV seriál
Kristýna a Tereza
Zuzana Horňáková, věk: 32 let
Děj se odehrává v současnosti zpočátku v bydlištích hlavních hrdinů, posléze se tento děj přesouvá na horskou chatu do prostředí Krkonoš, kde se všechny postavy setkají a stráví spolu několik dní v horské chatě. Hlavními hrdinkami toho seriálu jsou Kristýna a Tereza, dávné přítelkyně ze střední školy, jejichž cesty se po ukončení čtvrtého ročníku rozešly a až tragická událost v rodině po mnoha letech Terezy opět jejich osudy propojí.
Námět na seriál
Děj se odehrává v současnosti zpočátku v bydlištích hlavních hrdinů, posléze se tento děj přesouvá na horskou chatu do prostředí Krkonoš, kde se všechny postavy setkají a stráví spolu několik dní v horské chatě. Hlavními hrdinkami toho seriálu jsou Kristýna a Tereza, dávné přítelkyně ze střední školy, jejichž cesty se po ukončení čtvrtého ročníku rozešly a až tragická událost v rodině po mnoha letech Terezy opět jejich osudy propojí. Kristýna je rozvedenou matkou žijící v Praze, která pracuje v redakci časopisu a začíná mít potíže s alkoholem. Tereza je čerstvě ovdovělá matka adoptovaného dítěte, psychicky mírně labilní avšak vděčná za jakoukoliv spřízněnou duši. Další postavy, které se dějem proplétají, mají také velmi složité osudy. Jde hlavně o oba bratry výše zmíněných postav, kdy první z nich tedy Filip (bratr Kristýny), jež je vojákem z povolání neustále řeší vztah ke svému panovačnému otci a díky okolnostem dostane šanci se mu přiblížit. Honza, který se dostal do dluhů stejně jako do lásky k jeho osudovým ženám a zapletl se s nebezpečnými lidmi. Objevuje se zde i Adam bývalý přítel Terezy a společný kamarád všech účastníků. Adam je rozumný ambiciózní mladý muž, který ví, co chce. Martin exmanžel Kristýny, který se snaží být nad věcí, avšak láska k bývalé manželce je pro něj natolik frustrující, že překročí únosné hranice a Edita, přítelkyně Filipa, upjatá, přecitlivělá a vlezlá narušitelka jinak fungujícího přátelství všech zmíněných.
Děj se převážně odehrává na již zmíněné chatě, kdy se z příjemně strávených dnů na zimní dovolené stává emocionální vypětí. Na povrch vychází osudy a trable každé z postav.
Příběh začíná smrtí manžela Terezy (Lukáše). A všichni bývalí přátelé se rozhodnou, že se pohřbu zúčastní, i když se již léta neviděli. Po té se sporadicky vídají a zhruba rok po tragické události se setkají na firemní chatě, kterou si půjčí Kristýna. Hned první večer si zahrají hru na pravdu a v opojení alkoholu začíná vznikat první sympatie mezi Honzou a Kristýnou za přítomnosti žárlícího Martina. Také Adam se poprvé odvažuje na Terezu pohlédnout jako na potenciální milenku a tak se roztočí osudové kolo, kdy již nikdy nebude nic jako dřív.
Přátelé zajdou do baru na diskotéku, kde se semele rvačka, pohádají se mezi sebou, co je však překvapivě sblíží, bude Honzův incident s rusky mluvícími „gorilami", které si přijedou vyřídit účty. Honza se dostane do nemocnice a všichni zmínění jej v této chvíli podrží, dokonce se postarají i o vrácení peněz, kde svou významnou roli sehraje právě otec Kristýny a Filipa.
Zamilovaná Kristýna si začne dělat nároky na Honzu právě ve chvíli, kdy mu na pomoc přijíždí jeho vlastní žena Kateřina a tak se vztahy ještě více zamotávají. Kdo by čekal zásadní rozuzlení, ten se bohužel nedočká, stejně jako v životě, ne všechno má šťastný konec a ne vždy se věci odehrávají, tak jak bychom si přáli. O to víc si myslím, že tento příběh bude velmi blízký všem obyčejným lidem s obyčejnými problémy a všemi strastmi života, jako je láska, přátelství, peníze a touha po štěstí. A tak se všichni rozutečou opět do svých domovů, někteří v nových vztazích, jiní s osamocenou duší a s nadějí, že všechno bude zase v pořádku. A jestli v pořádku ještě všechno není... tak ještě není konec.....
Díl první - Smutný začátek
Bylo chladné zářijové ráno, Kristýna se podívala ven přes orosené okno do zatažené pražské ulice a zamyslela se. Poslední týdny byly plné pracovního vypětí. V redakci se schylovalo k personálním změnám a každý tak trnul, co bude právě s jeho místem. Byli sehraný kolektiv a tak by těžko snášela nejen změny týkající se jí samotné, ale i kohokoliv z ostatních redaktorů či korepetitorů. Usrkla si horké kávy a ve svém zamyšlení ani neslyšela zvonek u dveří. Z jejího zádumčivého výrazu jí vytrhl až její syn Adam: „ Mami, je tu pošťačka, má pro tebe nějaké doporučené psaní, tak si to pojď podepsat, prosím tě."
Kristýna se rychle vzpamatovala, položil hrnek na stůl, prohrábla si své tmavé vlasy sahající zhruba po ramena a svižně vyšla směrem k domovním dveřím.
Když Adama vypravila do školy, sedla si ke kuchyňskému stolu, zapálila si cigaretu a zkoumavě si prohlížela obálku, na které byla zpáteční adresa se jménem Tereza Danihlíková. Dávala si skutečně na čas, než onu obálku otevřela, přemýšlela, z jakých asi důvodů se jí po tolika letech ozývá její nejlepší přítelkyně ze střední školy. Po chvíli jí to přece jen nedalo a obálku rozlepila.
Pomalu z ní vytahovala černě orámovaný papír, bylo to parte. Parte Lukáše, jejího manžela, na kterém stálo, že zemřel tragicky dne 30. srpna 2015. Týně se rozklepaly kolena. „Proboha", pronesla do ticha a po tvářích jí stékaly slzy. Zapálila si další cigaretu a nalila si trochu vodky do prázdného hrnku od kávy...
„Ahoj Martine", ozvalo se trochu rozpačitě v telefonu, „neruším?"
„Ne, ne, zrovna jsem si dělal kafe. Co potřebuješ? Došly ti ty peníze pro Adama?"
„Dneska mi přišel dopis od Terezy, pamatuješ si na ni, ne?" mluvila tiše stále roztřeseným hlasem.
S Martinem už víc než rok nežila, byl sice otcem Adama, ale nějak jim to po čase přestalo klapat a tak si pokojně šli každý svou cestou. Martin už má novou rodinu a žije na okraji Prahy, kde za ním jeho prvorozený syn často jezdí.
„ Jasně že si pamatuji? A o co jde? Haló, jsi tam? Slyšíš mě?"
„Ano jsem tu, víš, stalo se něco hrozného....", poklesla v hlase, až téměř šeptala.
„Tak co se děje? Někdo snad umřel nebo co?!" prohlásil s trochou ironie Martin.
„No právě že jo, umřel Lukáš, její manžel, přišlo mi parte, příští týden je pohřeb..."
„Panebože, dělal jsem si srandu, takže Lukáš? Co se stalo? Psala ti něco? Nebo přišlo jen to parte?" s podivem naléhal.
„ Martine, já na ten pohřeb musím, já vím, že jsme se neviděli celé roky, ale já tý holce hodně dlužím, pojedeš se mnou?" Kristýně stékaly slzy po tvářích a už se skoro nezmohla na slovo.
„ To chápu. A kdy je ten pohřeb?"
„Ve čtvrtek, příští týden, tak pojedeš? Prosím pojeď, sama to nezvládnu, bude potřebovat podporu a já se bojím, že zrovna já.. však víš."
„Zkusím si to zařídit v práci, odpoledne se ti ozvu jo?
„Budu končit, měj se, Martine," položila sluchátko a propukla v lítostný pláč. Sama nevěděla, proč jí to tak moc sebralo, neviděli se přes sedmnáct let a už vůbec jí přišlo divné, že se Tereza ozvala a nejsmutnější na tom všem bylo, že se ozvala, až když se muselo stát něco tak strašného jako je smrt jejího milovaného muže.
Hlas lidu - hlas boží. Jak se vám příspěvek líbil? Kolik % příspěvku udělíte?
10% -
20% -
30% -
40% -
50% -
60% -
70% -
80% -
90% -
100%
