Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2017, Kolo: jarní, Téma: Kamarádky

Kytice od Karla Jaromíra aneb dárky nedárky

Marta Furchová, věk: 63 let

Jistě se vám to už někdy stalo. Dostanete dárek. Dárce si ale s vybíráním dárku moc hlavu nedělá nebo má prostě jiný vkus. A vybírá to, co se líbí jemu...

Kytice od Karla Jaromíra aneb
Dárky nedárky
Jistě se vám to už někdy stalo. Dostanete dárek. Dárce si s vybíráním moc hlavu nedělá nebo má prostě jiný vkus. A vybírá to, co se líbí jemu. A tak mu sice ze zdvořilosti poděkujete, ale radost z toho nemáte. Jste-li dobrý herec, tak si jistě neodpustíte i nějakou povzbudivou poznámku, jako např. Jéé, to jsem už dlouho sháněla! A milý dárek nedárek putuje do skříně, šuplíku či poličky. Po nějaké době si vzpomenete, že vaše kamarádka, babička či tchýně má vlastně dneska svátek ! A vy pro ni zrovna nic nemáte! A to ještě musíte zařídit to nebo ono, nakoupit a vyzvednout dítě z kroužku! Prostě nestíháte nic koupit. Vzpomenete si na svou skrýš ve skříni, či šuplíku a dárek je na světě! To se bude babičce určitě líbit! Tak krásnou růžovou noční košili ještě nemá! Tchýně tuhle knížku zaručeně ještě nečetla! A darujete již jednou darované. A máte pocit, že jste udělala dobře. A což teprve tehdy, když se to tchýni či babičce opravdu líbí nebo hodí!
Někdy se těch nechtěných dárků sejde trochu více najednou. To hlavně o Dni učitelů, jste-li učitelka. Lahví a bonboniér přibývá ve skříni geometrickou řadou v případě, jste-li lékař ortopéd nebo když operujete žlučníky. Co potom s takovými dárky, když ještě navíc nerad sladké a jste zapřisáhlý abstinent ? A tak bonboniéry putují k vnoučatům a baterie lahví do tomboly při plese zdravotníků nebo hasičů v nejbližší obci.
Když mi bylo asi osm let, přečetla jsem vše, na co jsem narazila. Noviny a časopisy všeho druhu a knihy! Všechny, které se mi dostaly do ruky. Až na jednu, kterou jsem nerozdýchala...
Jednoho sychravého podzimního odpoledne jsem si šla do matčina prádelníku pro kapesník. /Papírové ještě nebyly./ Hmátla jsem někam dozadu a vylovila něco pevného. Vytáhla jsem to na světlo Boží a co nevidím? Nějaká knížka. Kde se tam vzala? Pomyslela jsem si a dala se do čtení. Kytice, název se mi zalíbil, ale ten obsah! Otočila jsem někam doprostřed a text, který jsem tam uviděla ve mně vyvolal hrůzu a děs! Snad jsem nalistovala Zlatý kolovrat, snad Svatební košili nebo Záhořovo lože, už nevím. Fakt je ten, že jsem hodila knihu zpět na místo a nechtěla jsem s ní mít nic společného ! Jak se pak ukázalo, koupila ji moje máma trochu dopředu, protože bývala ve škole povinnou četbou. A knihy se tehdy dost špatně sháněly. Chtěla mi ji dát o něco později, až ji budeme ve škole potřebovat.
Jenomže mně kniha děsila a doma jsem ji mít nechtěla. Když jsme si před vánocemi na školním večírku předávaly dárky, Kytici jsem zabalila a darovala ji jedné z kamarádek. Jak se na to tvářila ona, to jsem nezkoumala. Asi byla srdnatější a knihu jí nijak nevadila.
Uplynuly asi dva roky. V páté či šesté třídě oznámila paní učitelka, že budeme číst Kytici. Dělat z jejich básní obsah. A máme se naučit Polednici. Nastal problém. Šla jsem do knihovny u nás doma, poté i v blízkém městě, ale nikde nebyla Kytice k zapůjčení. Tedy ne, že by ji neměli ve svém knihovním fondu. Měli, a dokonce i více exemplářů! Jenomže všechny byly vypůjčené! Tehdy jsem si vzpomněla na svou kamarádku. Ta má přece tu knihu ode mne! Vypůjčila jsem si ji na víkend domů a udělala potřebné úkoly z literatury . Kamarádce a nejen jí jsem své výpisky a obsahy půjčovala ještě několik let poté, kdykoli je ve škole potřebovala. I Polednici jsem se naučila perfektně. Natolik, že jsem ji nezapomněla dodnes.
Když mi bylo asi 16, zamilovala jsem si četbu básní. V té době jsem už postoj k dílu K.J.Erbena dávno přehodnotila. Kytici jsem viděla kdesi za výlohou a tak jsem si ji koupila. V mé knihovně zaujala tato kniha čestné místo a to trvá dodnes.
Před několika lety si u nás v knihovně knihy všimla moje praneteř. Přestože už dnes asi povinnou školní četbou není, Nika se o ni velmi zajímala. Učarovala jí tak, že se naučila celé pasáže zpaměti a recitovala je u nás na chatě až do pozdní noci. Nejvíce ji zaujaly ty, kterých jsem se jako malá holka tolik děsila. Asi je dnes jiná doba. Nebo jiné děti. Protože Nika s básněmi Polednice, Zlatý kolovrat a Svatební košile ještě mnohokrát slavila úspěchy mezi svými vrstevníky na dětském táboře...


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Rodina

Mateřství, aneb když už jste v „tom“, tak vám nepomůže už ani Bůh.

Beata Mareke, věk: 36 let

Přečíst

Krutá a upřímná realita, toho, co vám nikdo neřekne a nikdo vás na to nepřipraví, aneb 25 plus 11 kg neskutečné lásky

...

Téma: Rodina

Zase ti důchodci ...

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Již několik let převládá ve společnosti názor, že právě důchodci jsou přičnou všeho toho "zla" ve společnosti, že jsou to právě oni, kdo nám...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing