Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Kamarádky
Královnou drbacího klubu?
Ilona Pluhařová, věk: 43 let
Občas si pořádně provětrat čelistní klouby se svými kamarádkami je zřejmě životadárným kyslíkem pro duševní plíce každé z nás. A ať už je vstupním tématem jakýkoliv aktuální hit-drb, stejně se kmitočet našich dámských pantů ustálí na frekvenci chlapů nejbližšího okolí. To je nad slunce jasnější už od pravěku, kdy ...
Občas si pořádně provětrat čelistní klouby se svými kamarádkami je zřejmě životadárným kyslíkem pro duševní plíce každé z nás. A ať už je vstupním tématem jakýkoliv aktuální hit-drb, stejně se kmitočet našich dámských pantů ustálí na frekvenci chlapů nejbližšího okolí. To je nad slunce jasnější už od pravěku, kdy vedrem pražené „pravěčanky" prodrbávaly v řece vedle zvířecích kůží i své statné „pravěčany", narozdíl od nás, které si před sluncem zalezeme pod slunečník, abychom si navzájem prodrbaly díry do uší tím, že propereme své mužské protějšky.
Pravda, v této disciplíně jsem nebývala příliš zdatná a oslňující. Můj manžel nikdy nezapomněl autosedačku s dítětem v trafice, nepřišel až druhý den poté, co bych ho poslala pro láhev vína během návštěvy tchýně, dokonce není ani roztržitý překladatel, který omylem strká překladové slovníky do ledničky. Přesto jsem se časem stala, bez své vlastní zásluhy, středem pozornosti svých bedlivě naslouchajících kamarádek.
Ptáte se, jak se to stalo, milé dámy? Mou hvězdnou kariéru nastartovalo trumfování na téma extra-dárky. V této oblasti byl můj milovaný vždycky originální a nepřekoná ho, troufám si tvrdit, ani samotný Ježíšek.
Několik měsíců po našem seznámení jsem dostala k narozeninám jakousi sklenici s bílou tekutinou. Nejdříve jsem si myslela, že je to barva na vybílení našeho studentského pokoje, podruhé jsem hádala nezvykle přilnavý krém na opalování (podle množství na několik let), potřetí mi bylo prozrazeno, že je to speciálně pro mě podomácku vyrobený jogurt, protože já prý, jak si vygoogloval, bílé jogurty miluju. Nechápu sice, co přesně mé drahé přítelkyně přivedlo k neutuchajícímu smíchu, či spíše chechotu, nebo ještě přesněji k cyklicky se vracejícímu dávivému řehotu, ale tento lahodný dárek polahodil sluchu i duchu celého neúnavně klábosícího dámského shromáždění.
Brzy na to jsem dostala k Vánocům jakési hadí klubko smotaných kablíků. Zpočátku jsem byla přesvědčená o tom, že se jedná o podomácku vyrobený hlavolam, protože rozmotat to záhadné „cosi" se mi zdálo prakticky nerozhlavolamovatelné. Ze záludného obveselovadla se však vyklubala, nějak technicky řečeno, prodloužená rozdvojka ke kapesnímu přehrávači. Spojeni kabelovou pupeční šňůrou jsme pak každý ze svých sluchátek společně vstřebávali, byť nepříliš společnou, moderní hudbu. No řekněte, milé dámy, romantika jako hrom!
A posledním dárkem jsem naše holčičí společenství odrovnala docela.
„Cože jsi dostala?" zazněla několikrát nevěřícná otázka. „Polární záři?"
„Do ložnice!" podotýkám, hrdá víc než leckterá hrdlička na elektrickém drátu.
Pomocí soustavy drátků, kabelů, hadiček, trubiček, diod, různých čidel či jiných roztodivných udělátek, jež protkávají strop našeho lenošivého království, si každý večer můžu vybírat tzv. „today-color", při které budeme usínat. A pokud mě ovládne nerozhodnost, v hluboce prokoumaném systému nechybí ani vychytávka střídání od mini-light-odstínů k mega-strong zářím dysneyovského typu.
„A má to i další výhody, drahé přítelkyně," podotýkám tónem karetního hráče přehrávajícího své předchozí eso, „díky světelným efektům můžu svůj „noční úbor" podle okolností ve vteřině přebarvit jako dobře naladěný chameleon..."
Na závěr se tedy nabízí otázka, jak se stát královnou dámských kruhů či podobných společností, založených na hbitém pohybu jazyka a vibrační součinnosti celého hlasového ústrojí?
Stačí si všimnout, že máme po svém boku skvělého chlapa!
