Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: jarní, Téma: Móda, nákupy, záliby

Jaro

Martina Babičová, věk: 44 let

Stále větší počet z nás našel zálibu v dekorování svých příbytků k různým příležitostem, jejichž fotkami se zaplňují internetové stránky. A jaro nám přináší spoustu možností nejen k výzdobě,ale i k oslavám ....


Konečně je tady! Kdo? No přece jaro! Přiznejme si, že většina z nás jaro vyhlíží sotva odstraníme ze svých domovů vánoční výzdobu.  Už se třeseme na to, jak na okna místo sněhových vloček, sněhuláků a sobů se sáněmi, budeme lepit velikonoční kuřátka a zajíčky. A co teprve, když se konečně překulí masopust. To na procházkách vyhlížíme, jestli už konečně nelezou první sněženky a nekvetou kočičky.

A pak to najednou propukne naplno – rozkvétají mandloně a zlatý déšť. Blíží se svátky jara Velikonoce. Své příbytky ladíme do jarních barev a motivů. Sadíme cibulky tulipánů, narcisů, hyacintů a vytváříme z nich kouzelné jarní dekorace, jejichž fotkami se chlubíme na internetu. Sadíme oseníčko,vyfukujeme a barvíme vajíčka. Chlapi pomalu a jistě pletou pomlázky, děvčata nakupují a žehlí mašle. A doma se peče nádivka, beránek, dělají se chlebíčky, ještě nějaký ten zákusek, ať ty velikonoce jaksepatří oslavíme. Musím se přiznat, že mě to dekorování začalo taky bavit. Mám štěstí a řadím se mezi ty zručné, co dávají přednost domácí tvorbě před nákupy v supermarketech a tudíž se nechlubím cizím peřím.

Ještě se ani nezbavíme výzdoby z Velikonoc a začneme se pomalu a jistě chystat na Čarodějnice. Prošmejdíme kdejakou komůrku a půdu u babiček, musíme sehnat staré koště, potrhané sukně nejlépe z dob pradávných. Z vlasů si na hlavě vytvoříme jakousi koudel a na rameno posadíme naši černou kočku. A hurá k velkému ohni s heslem: Ani letos nás nedostanou!!! Mě tedy určitě ne, já jsem stará ostřílená čarodějnice, vždyť já už něco pamatuji. Rodný list mám totiž vystavený, zřejmě chybou úřednice, roku 1900  …  a nebo s tím úřednice nemá vůbec nic společného a vše ji jinak ? …. 

Do prvomájového rána se probudíme jako mátohy po probdělé noci, vyčerpané z čarodějnického reje. Mžouráme na sebe při čištění zubů do zrcadla a přesvědčujeme se, že kafe by to mohlo spravit. Je přece 1. Máj a podle tradice máme být políbené pod rozkvetlým stromem a pokud možno, měla by to být třešeň. Tak honem do gala! Mužská polovina lidstva to až tak neprožívá. Většina se probudí s pořádnou kocovinou, protože ty čarodějnice je třeba důkladně spláchnout a navíc u žáru z ohně ukrutně vysychá v krku. Jsme rády, že se nám je nakonec i s tou bolavou hlavou, podaří vytáhnout alespoň na odpolední procházku. Zatímco my doufáme, že někde potkáme tu třešni a prožijeme prvomájovou romantiku, naše polovičky nám neustále zdůrazňují, jaká je to pro ně oběť. Taky jsem přišla na to, že chlapi mají úplně jiný orientační smysl, než my. Nejenže na žádný rozkvetlý strom nenarazíme, o třešni nemůže být už vůbec řeč, ale za to zcela přesně a neomylně vede trasa naší procházky okolo oblíbené hospůdky, kde je třeba spočinout po namáhavé cestě a uhasit žízeň. Uvnitř už sedí několik podobných párů a chlapi se vítají, jako by se rok neviděli a samozřejmě, že se ten 1. Máj musí zapít. Po chvíli se začnou hecovat, kdo už svoji dámu políbil a kdo ještě ne. Nakonec se zvedne jeden dobrovolník a jde sehnat aspoň rozkvetlou větev, tu donese do hospody a pánové pěkně u stolu a od pivka si splní svoji prvomájovou povinnost. Já byla loni políbená pod větví, kde místo květů byly malé zelené třešinky. No a podle toho zeleného a ještě kyselého ovoce ten vztah taky dopadl. Kysele.  Letos si na čarodějnice trošku pospím. Nedostanou mě jako těch předešlých 114 let, mám totiž hodně dobré koště. A potom vyrazím na prvomájovou procházku s kamarádkou, třešeň hledat nebudeme, ale namíříme si to rovnou do naší oblíbené kavárny na dobrou kávu a sklenku vínka. Třeba se tam objeví nějaký dobrovolník s rozkvětlo třešňovou větví. Kdoví…

Až se vzpamatujeme z prvomájového nadšení jdeme koupit kytičku pro maminku. Svátek maminek je posledním jarním svátkem. Dáme mamince kytičku, pusu a posedíme na kafíčku. A už se těšíme na léto, oslavy jara končí. I když pro mě ne tak docela. Na sklonku jara mám narozeniny a vzhledem k mému ctihodnému věku, alespoň podle rodného listu, si oslavu zasloužím. Vždyť 115 let to už je přece pořádný důvod,no ne?


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Utajené nákupy

Eva Haltufová, věk: 59 let

Přečíst

Každý trpíme nějakou tou úchylkou. Ovšem možná díky těm úchylkám je náš život pestřejší a dokonce může upevňovat...

Téma: Rodina

Babka šetřilka

Dana Beňaková, věk: 59 let

Přečíst

Šetrnost je jistě vlastnost víc než chvályhodná. Ale chtít druhým vnucovat věci, které už mají své dávno odslouženo, byť...

Téma: Rodina

Prostě mu najdeš jiného tátu

Vladimíra Čechová, věk: 39 let

Přečíst

Dá se zapomenout na slova vyřčená v hádce? Je lepší vědět nebo zapomenout? Kdy ještě stojí za to bojovat a kdy je lepší se otočit...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing