Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2014, Kolo: letní, Téma: Erotika

S "ex" na pracovišti

Veronika Moreira, věk: 34 let

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak byste se zachovali v případě úplně náhodného setkání s tím, kdo vás kdysi doslova chytil za srdce? Kdo vlastnil vaší duši i tělo, tím nejpodmanivějším způsobem, kdo způsoboval, že jste celou noc po schůzce s ním civěli do stropu a vdechovali jeho smyslnou vůni, která vám zůstala ve vlasech? Jaká by byla vaše spontánní reakce? A co by přišlo potom? Možná nic, jen rozpačité “ahoj“ a rychlé uhnutí pohledem. Ale možná všechno…. Všechno, co musí přijít, aby si člověk uvědomil, co měl, o co přišel, co má teď a o co by mohl přijít.

S “ex“ na pracovišti

Přemýšleli jste někdy nad tím, jak byste se zachovali v případě úplně náhodného setkání s tím, kdo vás kdysi doslova chytil za srdce? Kdo vlastnil vaší duši i tělo, tím nejpodmanivějším způsobem, kdo způsoboval, že jste celou noc po schůzce s ním civěli do stropu a vdechovali jeho smyslnou vůni, která vám zůstala ve vlasech? Jaká by byla vaše spontánní reakce? A co by přišlo potom? 

Možná nic, jen rozpačité “ahoj“ a rychlé uhnutí pohledem. Ale možná všechno…. Všechno, co musí přijít, aby si člověk uvědomil, co měl, o co přišel, co má teď a o co by mohl přijít.

Ex - partner není jeden jako druhý, to víme všechny. Jeden se už za pár měsíců ztratí ve studené mlze a myšlenka na jeho ztrátu je spíš osvobozující. Jiný je tu pořád, někde uvnitř, i po dalších milostných vzplanutích, i po letech spořádaného manželství, i po tom, co přijdou děti. Spojíte svůj život s někým úplně jiným a přesto, občas se nedokážete ubránit a zahřejete se vzpomínkou na “něj“. Je to jen malý, doutnající plamínek, který snad jednou konečně zhasne docela. Tedy pokud se vám nestane to, co mě. Pokud ho po letech, zcela nečekaně, neplánovaně a nezadržitelně …. nepotkáte.

Než jsem se stala matkou, vyměnila kostýmek za tepláky, elegantní kabelku za přebalovací tašku a začala se ukazovat na veřejnosti pouze v pozadí objemného, taškami ověšeného kočárku, stávalo se mi, že obdivné pohledy mužů zvyšovaly mou odvahu uvažovat o své osobě jako o atraktivní.

Na ten pocit si už pomalu nevzpomínám, což beru jako cenu za mateřství, za dozrání, za ženskou dospělost v pravém smyslu slova. Možná je to špatný výklad, bohužel se mi zdá dost výstižný.


Mé první kroky zpět do “normálního“ života, kdy hlavní náplní vašeho dne je práce, za kterou jste více či méně placení, byly váhavé, nejisté, značně zkoprnělé. Vysoké podpatky, úzká sukně a halenka sice stále lichotily mé vcelku udržované postavě, ale sebevědomí mladé, bezstarostné a na mužské lichotky zvyklé “lvice salonů“ bylo nenávratně pryč.

A v to první, mrzuté a vlekoucí se pondělní ráno, vstoupil do mé kanceláře, jako můj nový kolega. Náš hovor se brzy stočil od práce do soukromí, do života toho druhého, do partnerských vztahů a spokojenosti v nich, do minulosti, která byla nějaký čas naší společnou. Nikdy nezodpovězené otázky o tom, kdo a proč vlastně ukončil náš vztah, koho z nás to víc bolelo a jaké by to bylo, kdyby… kroužily zmateně kolem našich hlav. Dokázal mluvit stejně jako tenkrát, něžně laskat mé pošramocené, zplihlé ego, zjihle mi namlouvat, že jedině se mnou to bylo to pravé…. A zase by mohlo být. Tréma se začala vytrácet a jeho smyslné lichocení mi vrátilo onen přirozený ženský pud, touhu svádět a být svedena. Touhu zase ho mít. Jen jednou…


Stalo se to hned několikrát. Zní to jako klišé, ale opravdu ani nevím jak. Jednou nebo dvakrát v jeho pracovně, na stole, kde měl pár minut předtím důležitý pracovní meeting s několika manažery v oblecích a kravatách od návrhářů zvučných jmen. Také na podlaze, někde mezi fíkusem a odpadkovým košem v mé skromné kanceláři, v jeho autě, ve skladu uklízečky i v archivu, mezi horami spisů na rozvrzaném psacím stole, který se v našem rytmu pohupoval tak, až se zotvíraly všechny šuplíky. V těch chvílích mi bylo zase dvacet, ale vlastně jsem se vůbec nepoznávala. Všechny ty polohy, všechny ty nestoudné, provokativní oplzlosti…. Tohle bylo úplně jiné, dosud nepoznané, zarážející a mě velmi sympatické, mé druhé já…


Přirozeně, pocit zahanbení a studu se, ač nikým nezván, brzy dostavil. Trochu se stydím dodnes. Všechno samozřejmě skončilo stejně rychle, jak rychle jsme si uvědomili, že tohle naše “pracovní nasazení“ čpí průšvihem. Já vdaná, on ženatý, milující rodiče, zodpovědní partneři. Těmi jsme předtím byli. A chtěli jsme jimi zase být.

Nevím, jaké z toho plyne poučení, nejspíš pro každou z nás trochu jiné. Znovu jsem zažila pocit žádoucí ženy, chtěné milenky, on si zřejmě dokázal, že je stále lovcem. Ano, stálo to za to, i když jsme přiživili ten plamínek, místo aby byl nemilosrdně zašlapán do popela. Ale nemyslete si, že věřím na takovou lásku. Byla to láska… kdysi. Kdysi bychom její silou zvedli Zeměkouli a praštili s ní napříč vesmírem. Ale tohle byla jen chemická reakce. Erotická sloučenina dvou žhavých prvků. Výbuch.

Na chvíli zatemnil oblohu nade mnou a přehlušil všechno ostatní. Ale nevydržel dlouho čpět a nebe dostalo zase modrou barvu. Naštěstí…

Pozor na stále doutnající plamínky a žhavé uhlíky podvědomé touhy, dovedou popálit. Dlouhodobě a bolestivě. 

Jak tedy zapomenout? Časem? Kéž by ho bylo víc….


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing