Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2018, Kolo: letní, Téma: Rodina
Sucho
Dana Beňaková, věk: 60 let
Možná si řeknete, že problém sucha pod téma rodina nepatří. Jenomže - jenomže nedostatek vody a nutnost šetření z ní se dotýká úplně každého z nás, tedy i rodiny. Všechny velké věci začaly přece maličkostma...
Sucho.
V poslední době stále častěji užívané slovo, skloňované ve všech pádech.
Sucho trápí celou planetu a nevyhnulo se ani nám, Česku.
A tak každé léto pláčeme nad právě rozkvetlými kytičkami, dozrávajícími okurkami a rajčátky, které už, dle nařízení příslušných úřadů, nesmíme zalít, ale musíme je nechat suchu napospas. Protože - vody je málo, tak se s ní musí šetřit. Přes to, jak se říká, vlak nejede.
Na rozvetlá okna, balkonové truhlíky a zahrádky můžeme nenávratně zapomenout, to už je dávná minulost.
No jo, ale co tedy bylo v té rozkvetlé minulosti jinak?
Ano, celé vědecké tvýmu to zkoumají a zabývají se tím už leta. Ze sucha se udělal problém až přímo vědecký.
Už jen chybí zákonem stanovené vyhlašování veřejných zakázek na výkum sucha a jeho odstranění. Že taková řízení spolknou miliony ne-li přímo miliardy? Na všem se přece dá vydělat.
A tak člověka napadne podívat se na celý problém nevědecky, jen tak, obyčejným rozumem.
Co bylo dříve, za dob, kdy ještě bylo vody dost, jinak? Co tu bylo a dnes už není a co naopak dříve nebylo a nyní je?
Dříve nebyly vodovody, lidé měli vlastní studny, povětšinou kopané. A těch studní si vážili, měli je přímo v úctě.
Dnes? Jen mizivé procento populace je odkázáné pouze na vlastní studnu. Ve městech i na většině vesnic jsou vodovody. Tak proč bychom se měli starat o studny, když máme přeci vodovod? V tom nejlepším případě studnu zakryjí a víc se o ní nestarají, někde ji zruší úplně, zasypou a někde dokonce si z ní udělají odpadní jímku. Stačí jeden takový chytrák na začátku pramene a zkazí vodu všem dál.
Studánky, ty dnes také téměř vymizely, meze se rozoraly, keře a stromy vykácely...a kde zůstaly studánky zachovány, stejně aby se z nich člověk bál napít.
Stějně tak vymizely stromy a aleje podél polí a mizí i u silnic.
Určité samozvané spolky a hnutí brojí o odstranění stromů podél silnic, údajně že z důvodu bezpečnosti, že nárazem do nich umírá stáole víc a víc lidí,no...Pokud dodržuju předepsanou rychlost a neřídím pod vlivem nějakých omamých látek či alkoholu, tak mi ty stromy nemohou vadit. V silnici, tedy vozovce, přeci nerostou.
Také tu nebylo tolik golfových hřištť, tedy pokud nějaká vůbec tady byla. Nic proti gofu, ale ty nakraťoučko vyholené trávníky...to se hodí opradu tak do oblastí, kde jsou časté mlhy a neustále prší. V našich podmínkách je pak namísto zelených trávníků zprahlá pustina.
Dříve také se lyžovalo, když k tomu byl čas a podmínky. Napadlo sněhu, lyžovalo se, byla zima bez sněhu, tak i bez lyžování a podobných radovánek.
Dnes? Není problém, zasněžíme umněle. Ale z čeho že ten umělý sníh je? Umělý tedy s použitím určité chemikálie, ale hlavně vody.
Vody, kterou si majitelé a zasněžovatelé sjezdovek střádají celý rok do zásoby tím, že napouštějí k tomu zvlášt budované zásobníky, podzemní betonové nádrže. A tak voda z pramenů a potůčků, namísto v přírodě, kde by kolovala dle přírodních zákonů, končí v podzemních betonových „obludáriích". V zimě se z ní vyrobí sníh a potom, v době tání, i s těmi chemikáliemi se valí dolů do údolí. Divme se potom, že jsou záplavy, které tu dříve nebývaly nebo ne v takové síle.
Zrovna tak letní koupání. Kde se dřív lidé koupávali? V řekách, potůčcích, rybnících, později veřejných koupalištích. Dnes? Dnes má pomalu každý doma svůj vlastní bazén a většinou nikterak malý a určitě v něm nemá vody jen „na lžíci". Ta voda také potom musí někde chybět.
Člověku zůstává rozum stát, když úřednící zakáží zalívat zahrádku, zalít si pár muškátů na okně a pár keříků rajčat na zahrádce, ale bazény, ty napouštět nezakáží. Myslím včas nezakáží. Co naplat,vydat zákaz, když už má každý napuštěno až po okraj. Navíc, do bazénu si jen málo kdo by napustil vodu pouze užitkovou, napouští pitnou - co kdyby si té vody loknul?
Ovšem největší nesmysl je, když vám zakáží zalévat ze studní na vlastních zahrádkách, ale z vodovodního řadu zalévat můžete dál dle libosti. To si pak říkáte: „Tak oč tu vlastně že kráčí? O vodu, nebo jen a pouze o prachy?"
Tak namísto toho, abychom se snažili udržet při životě každičkou rostlinku, raději se snobsky rácháíme každý ve svém plně napuštěném bazénu. Namísto, abychom problém se nedostatkem vody urychleně řešili, pořádáme konference, semináře a bůh ví jak všelijak se těm všem sešlostem říká a rokujeme na nich „o nesmrtelnosti chrousta". Za drahé peníze k tomu.
Protože u nás, u nás se musí na to, co obyčejní lidé vědí už dávno, musí přijít jak jinak, než vědecky.
Protože ono na tom rčení že : Od té doby, co jsme Česko, naruby je tady všecko", dopravdy něco je.
