Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: podzimní, Téma: Muži
Zrada
Lenka Čapková, věk: 25 let
Potká to asi každou z nás, když už si myslíte, že se nemůže nic stát. Je to tak nečekané a odzbrojující, že někdy probrečíte i celé dny a noci, ale nebojte, nejste v tom sama...
Znáte se už poměrně dlouho na to, abyste mohli říct, že je to jenom nějaký test nebo flirt. Už se dávno neoťukáváte, to je za Vámi. Překonáváte spolu den za dnem, bok po boku, vždy věrně a s největším nasazením. Každý den spolu sdílíte vše dobré i špatné, komunikujete svým speciálním jazykem, tolerujete své zvláštní zvyky, nesoudíte se a hlavně se vždy pokoušíte myslet na to dobré a na to, že tu s Vámi bude celý život, ale pak se to stane.
Selže. Zradí. Téměř u toho Vaše duše zahyne. Máte chuť plakat, máte chuť kopat do něj, dokud se nevzpamatujete. Sedíte na bobku v trávě u klikaté cesty s cigaretou a cítíte se zrazeně a ublíženě. Snažíte se to napravit ze všech sil, prosíte známé a kamarády, odborníky s přístroji, v noci místo spánku zíráte do stropu v rukou svírajíc své oblíbené talismany a modlíte se. Doufáte, že se ještě setkáte, že není konec, že takhle to přece nesmí skončit, ale je po všem.
„Doporučení? Mladá paní, jaké já bych Vám mohl dát doporučení... Zapomeňte na to a běžte dál, tenhle už s Vámi nedožije."
A vy máte chuť plakat a dát mu jednu rovnou mezi oči, protože odmítáte přijmout tu hroznou zradu. Ano, zradil vás. Vás co jste do něj investovala čas, lásku, péči a peníze. Je pryč, pro vás zemřel. Dívá se na vás smutnýma mrtvýma studenýma očima a vidíte jasně, jak v něm zhasíná poslední jiskřička života.
„Chci to zachránit!" protestujete razantně, „co to bude stát?"
Vysměje se Vám do obličeje: „To myslíte važně? Ani kdybyste se rozkouskovala, tohle už dohromady nedáte."
Začnete se třást vztekem a bolestí a rozčílíte si ještě víc: Jak se vůbec opovažuje takhle o něm mluvit!
„Ale neplačte přece, najdete si jiného a budete ho mít ráda." podává Vám ušmudlaný kapesník, který poníženě přijímáte.
Jiného? Jakého jiného? Kdo chce nějakého jiného? Co je to sakra za blbé řeči! S tímhle se znáte, máte spolu historii, představila jste mu svoje děti, svěřila jste mu svůj život! A on si jen tak...! Ani na to nechcete pomyslet. V dáli za plotem se ostatní prochází se svými drahými polovičkami a vesele si brázdí ulice, zatímco vy máte chuť řvát až se hory zelenají.
„Co třeba tamten? Ten by šel, ne? A podívejte, jak je hezký!"
Znuděně otočíte hlavu a dlouze vydechnete. Musíte přiznat, že je hezký, ale bavit se o něm před Ním, je jako vojet manžela své kamarádky, zatímco Vás sleduje z gauče. Pátráte po něčem stabilním kolem sebe, abyste v mdlobách nezřítila na chodník. Je to na panáka.
„Máte se jak dostat domů, když Vás tu nechal?" ptá se vás pozorně a pokouší se Vám hledět do výstřihu.
Prasák. Ale má pravdu! To teďka po tom všem mám jet domů autobusem? Mastná nehygienická přeplněná hromadná doprava vám způsobí šílený knedlík v krku.
„Ten hajzl!" ulevíte si co nejtišeji.
„Nebojte, to nebude tak zlé. Máte čas, porozhlédněte se kolem, a když si nějakého krasavce vyberete, pobavíme se o tom, co se s tím dá dělat." Utře si ruce do montérek a opustí vás.
Jste hrozně naštvaná, ale poslechnete. Chodíte okolo řad a zuříte. Všichni jsou stejní, jsou nespolehliví, staří, protivní, oškliví a nevrlí. S některýma se nemáte chuť ani vidět, natož zaplétat. Ale tamten pořád září někde v pozadí a dívá se na vás přátelskýma očima.
„Moc se na mě netlem!" odrazujete jeho pózu „ stejně miluju svého bývalého a nic na světě to nezmění!"
Zdálo se vám, že na vás mrknul. Vypadá skoro jako ten váš, jen asi o dvacet let mladší. Usmívá se na vás a je velice šarmantní. Uhýbáte dlouho pohledem, ale nejde mu odolat. Baví vás ho pozorovat a chvíli kolem něj koketujete, nechcete totiž dát najevo svůj zájem. Ale polední slunce vám připaluje hlavu a vy už nutně potřebujete zchladit a posadit se, byl to náročný den.
Rozhlédnete se okolo sebe a chytnete ho za ruku. Jestli cukne nebo ne.
Ale pán v sáčku má oči všude a už se k vám žene a otvírá vám srdce hřejivým úsměvem.
Chvíli si tiše povídáte, máte toho v hlavě moc a nemůžete se soustředit, ale zalíbil se vám už napoprvé a první dojem je vždy nejdůležitější.
Dokonce dostanete možnost být s ním o samotě a čím víc ho poznáváte, tím víc na něm můžete oči nechat.
Je jiný, je zajímavý, je moderní, dobře vypadá, chová se zvláštně, nosil by vás možná i na rukou - aspoň to tvrdí. Váš ex už v okolí není, někam se vypařil, ale to rychle vypouštíte, máte zcela nové pocity, které jste necítila už dlouhou dobu a nemůžete odolat.
„Vezmu vás na rande, chcete?" usměje se a vy zjistíte, že se ho letmo dotýkáte. Chcete a chcete asi víc, než je zdrávo, ale to vám ukradené, zase cítíte ten vnitřní klid, tentokrát třeba nenaletíte a budete mít mnohem spolehlivějšího a věrnějšího partnera do nesnází. Chcete to zkusit a tak zapřede své hrdé ego a uděláte další krok a je to ještě lepší, než jste si myslela. Začnete se bát, že je mimo vaši ligu, ale pán v sáčku vás vyvede z omylu: „Tenhle paní, ten je přesně pro Vás!"
A tak po hodině v kanceláři s tužkou a kalkulačkou, odjíždíte místo autobusem novým vozem a nemůžete se dočkat, až o něm povíte kamarádkám.
Kéž by to s vaším nevěrným mužem bylo stejně tak jednoduché jako s vaším autem.... A kdoví, možná že i je.
