Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: letní, Téma: Rodina
Léto a moje maminka
Anna Rubesova, věk: 20 let
Fejeton popisuje moje úžasnou maminku, která si vytrpěla tak moc. Občas jsem jí to hodně znepříjemnila, ale uvědomila jsem si co mám a nemám dělat. Miluji svojí mámu.
Léto a moje maminka
Co vlastně znamená slovo léto?
Máme si představit horko, slunce pálící do oken, nebo příjemně strávené prázdniny?
Dětem už skončila škola. Nastávají jim dva měsíce klidu a užívání si dovolených, hraní si venku se svými kamarády.
Když si představíme léto. Mě se hned vybaví slunný den, zpěv ptáků, stromy, které krásně rozkvétají a voní. Květiny, na kterých sedí včelky a sbírají si nektar pro svou rodinu a med.
Léto je dvouměsíční doba.
Doba relaxace, cestování, užívání si sluníčka, atd....
Když se nad tím zamyslím, tak moje léto bylo většinou strávené buďto na brigádách, nebo s mamkou jsme dříve jezdily na dovolenou na Slovensko, protože tam má bratrance. Ráda jsem tam jezdila. Ale v době, když mi bylo 14 let, mamka těžce onemocněla.
Nikdo nevěděl co jí pořádně je. Všichni říkali, že je moje mamka zdravá, že si vše vymýšlí. Bohužel lež to nikdy nebyla. Po nějakých vyšetřeních a testech zjistili, že moje mamka má rakovinu.
V tu chvíli se mi zhroutil celý svět. Nevěděla jsem, co a jak se bude dít. Zaskočila mě myšlenka. „Co když ztratím tu jedinou osobu na světě? Co když půjde do nemocnice a já už jí pak nikdy neuvidím se smát?" Neumím si vůbec představit, kdybych svojí mamku ztratila. Je to ten nejbližší člověk, kterého v životě mám.
Mamce bylo několikrát opravdu moc zle. Několikrát jí odvezli do nemocnice.
Babička k nám moc nejezdila, protože si táta našel v tu dobu jinou ženu a jezdil za ní. Proto jsem taky pak na všechno byla sama. Jakmile babička slyšela, co se moji mamce stalo, hned začala jezdit k nám domů, protože šlo o její dceru.
Babička se starala jak o mě, jelikož mi bylo 14 let a já musela chodit také do školy. Po prázdninách jsem nastoupila na střední školu. V tu dobu akorát mamka chodila na léčení rakoviny. Dělali jí různá ozařování a chemoterapie. Hodně zhubla a mě jí bylo opravdu líto.
S mamkou jsme se dříve občas hodně pohádaly a já jí pak nazvala neslušnými slovy, ale ať jsem byla jakákoliv, tak moje mamka bude vždy jen jedna.
Mamka se po několika měsících tvrdé léčby uzdravila. Byla zase tou, kterou jsem před několika měsíci ztratila.
Uvědomit si, že ztratit toho nejdůležitějšího člověka na světě je hodně těžké. V jednu chvíli mi bylo opravdu do pláče, ale mít svoji mamku u sebe je byl a bude ten nejdůležitější okamžik mého života.
Mám tě ráda, maminko.
