Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2014, Kolo: jarní, Téma: Rodina

Když honí mlsná

Dana Beňaková, věk: 60 let

Nejspíš už se to někdy stalo naprosto každému. Chuť, chuť na "něco", co prostě musím mít, nejlíp hned, teď, okamžitě a neodkladně...

 

Určitě to taky dobře znáte. Nemáte hlad, ale něco byste snědli, něco dobrého, žádný jenom třeba suchý krajíc nebo rohlík. A tak se bezodkladně vrháte udělat inventuru špajzky, případně jarmárky či pouze kuchyňské skříňky. A běda všemu „dobrému“, co při ní najdete. Vše je rázem uklizeno tam, kde se to v žádném případě nezkazí ani neztratí – ve vašem žaludku.

Řeknete si, má duše pokoj. Omyl nemá, protože okamžitě nastoupí výčitky svědomí a posléze se ozve přetížený žaludek a vzápětí i střeva.

Ve snaze tomuhle všemu předejít jsme doma podnikli příslušná opatření.

Nic nekupovat do zásoby, žádné perníčky, sušenky, pišingry, prostě nic. Z jednoho prostého důvodu – co doma nemám, to nemůžu sežrat, ani okamžitě po příchodu z nákupu, ani později.

Dalším opatřením bylo nic nepéct, nesmažit, žádné domácí buchty, kobližky nebo bábovka. To odpolední nedělní kafe si prostě dáme samotný, a hotovo.

Rozhodnuto, uděláno. Jeden týden se to vydrželo vcelku bez remcání, další už to bylo horší, protože žádná ta „buchta“ nebyla ani během týdne, a teď byla neděle a ke kafi zase vůbec nic. Plánované nic.

Všichni jsme „lítali“ po kuchyni jak mlsný psi a hledali, co čeho bysme tu svoji „hubu“ strčili – leč nebylo ničehož. Tak jsme se alespoň prolévali nejprve minerálkou, posléze ovocným čajem a nakonec jen pouhou vodou z vodovodu. Všechna ta snaha tak nějak vycházela v niveč.

Konečně večer, v telce pomalu končí zprávy, když máti prohlásí:

„Já se bez toho kousku „buchty“ prostě neobejdu“, udělej něco, ale „narychlo“, nebudu čekat hodinu než něco uplichtíš!“

Rozhodnuto, odsouhlaseno že vyzkusím onu rychlobábovku v mikrovlnce,  z televize, podle Ládi Hrušky.

 V mžiku mám všechny ingredience v jedné misce, míchám, přelévám do vymaštěného, moukou vysypaného půllitrového porcelánového hrnka a vkládám do mikrovlnky. Tu dle doporučení zapínám na nejvyšší výkon na tři až třiapůl minuty. Teď už zbývá jen tu chviličku počkat.

Jenže naše mlsný huby už by to nejradši sežraly přímo v troubě. Jdu to tedy popohnat alespoň očima. Kouknu dovnitř a div mne Pepka neklepne! Půllitrák, trůnící veprostřed otočného talíře se zkrátka proměnil v „hrnečku vař“. Hnědá kaše z něj překypuje a potahuje ho odshora dolů a následně pokrývá celý otočný talíř pod ním.

Doprčic, já přeci chtěla bábovku a ne vykypělé kakao nebo nanejvýš tak kakaovou krupicovou kaši! Konečně kypění ustává a pochvíli ustává i vrnění mikrovlnky a ozve se cinknutí. Znamení, že konečně mohu otevřít dvířka a spatřit tu nádheru v celé její kráse.

 Je to horší, než se přes dvířka zdálo. Ani talíř není zač uchopit, natož pak kaší obrostlý hrnek na něm. Co naplat, obětuju tedy dvě utěrky, stejně už jsou k vyprání. Pokládám vše na připravené prkýnko na stole a jdu čistit mikrovlnku, jejíž celý vnitřek, včetně „stropu“ je zaflákaný kakaovou kaší. Dobrou čtvrthodinu mám co dělat. 

Talíř s hrnkem zatím trochu zchladnul, tak mohu přemýšlet, co sním. Nakonec beru polévkovou lžíci a ochutnávám tu kašičku rozteklou po talíři. Není zas až tak špatná, ale já nechtěla kaši, já chtěla bábovku!  Po snědení kaše z talíře se mi konečně podaří odlepit onen porcelánový půllitrový hrnek, který jsem předem také zvenčí oškrabala lžící. Uvnitř je taktéž celý obalený kaší, však o poznání tmavší a na dně se skvěje něco. Něco, co ani při troše dobré vůle nejde tou bábovkou nazvat. Je to připečená hmota, místy polotekutá, místy upečená, někde až připálená. Znechuceně odkládám hrnek i s jeho obsahem do dřezu a připouštím horkou vodu. Do rána se to doufám odmáčí a pak to vycedím slepicím. Jiného se s tím udělat nedá.

  Nejspíš v tý televizi měli jinou mikrovlnku, hrnek, nebo co já vím….Dneska ale už končím.

 Ohlédnu se na hodiny, které mezi tím ukazují už devátou večerní. Že já blbec dělala tu rychlobábovku.  Kdybych dala šlehat vejce na naši tradiční piškotovou nebo i tvarohovou, dávno by už „seděla“ celá zlaťoučká na podnose, pokud by nebyla celá důkladně „uklizena“ v našich bříškách.

Proto napříště raději upeču naši poctivou, osvědčenou, pořádnou bábovku.




 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Doma dusno

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Hadr na podlaze, neustálý koloběh, nekonečná poušť a "zvíře" lačnící po vaši krvi, to vše vás pronásleduje až do konce.

...

Téma: Zaměstnání

Znáte svoje ikigai?

Věra Černá, věk: 38 let

Přečíst

Setkali jste se už někdy s japonským výrazem "Ikigai"? Znáte svůj smysl života? Dokázali byste ho popsat? Já jsem stále "na cestě" za hledáním...

Téma: Muži

I taková může být láska

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska má tisíce podob. To všichni víme. Může být něžná jako právě rozvitá růže nebo vášnivá jako rytmy tanga....

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing