Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: jarní, Téma: Móda, nákupy, záliby
Hádej, co bude v televizi?
Dagmar Stonová, věk: 57 let
Díváte se rádi na televizi? Většina z nás určitě ano a většinou si také televizní program vybíráme dle času, vkusu a mnohdy i podle nálady. Televize se tak stala součástí našich životů. Někdy nás těší, jindy třeba štve, ale takový je život. Už vás však napadlo, že prostřednictvím televize můžete zažít mnoho překvapivých okamžiků anebo si také zahrát spoustu zábavných her např. Človeče, nezlob se? Ne? Tak čtěte a dozvíte se.
HÁDEJ, CO BUDE V TELEVIZI?
Momentálně mám více času, tak se častěji koukám na televizi, tedy ne přímo jen na televizi, ale na pořady v ní. Buď u TV večer relaxuji, anebo se zájmem sleduji zajímavý pořad a během dne je to spíš taková kulisa při práci na PC. Tak či onak pořady si vybírám dle svých zájmů a nálady. Pokud se nějaký pořad či pořady vysílají v dobu, kdy je nemohu sledovat, nahrávám si je, popř. si je pustím zpětně, ale tohle bývá často velký problém. Ne můj, ale té či oné TV stanice.
Pokud si nastavím pořad v příslušnou hodinu, která je v programu udána, měla bych tento zpětně vidět. Měla, avšak nevidím. Tedy ne, že bych byla slepá, to ne! Já tam vidím, jenže něco zcela jiného, přesněji řečeno pořad, který byl před tím mým. Konečně s půlhodinovým zpožděním začne mnou vybraný pořad. No začne, ale také brzy skončí. Jelikož začal s velkým zpožděním, holt se tam celý nevešel. Asi si máme konec domyslet, předpokládají programoví pracovníci našich TV stanic.
Mimo jiné ráda sleduji kriminální příběhy. Televize jich nabízí poměrně dost, takže si můžeme vybrat. Já si také některé vybrala. Jeden z mých oblíbených však vysílají v době, kdy ještě spím nebo už spím. Co na tom, můžu si ho nahrát či můžu pustit zpětně. Také to tak udělám, ale .... ouha! Ne vždy ho vidím! Zrak mám dobrý, jenže buď začal pořad dřív a dívat se potom na kriminálku bez začátku, je zcela na nic, anebo se stane, že nevyjde konec a to je zcela nemožné. Anebo je kriminálka rozdělena na dvě části, což znamená mnohdy pohromu. Díváte se na první díl, úžasné a už se těšíte na druhý díl a na rozluštění záhady, jenže to už úžasné není. A proč? Jednoduše. TV se totiž rozhodla, že tento seriál skončí a dá do vysílání něco jiného. Ovšem nějak nechápu, proč vysílala ten první díl a druhý ne? Normálně, když chci s vysílaním nějakého seriálu skončit, tak buď už nedám ten první díl, nebo dám, ale potom odvysílám i ten druhý a pak teprve finito anebo ne??? Že by vrahem byl zahradník, tudíž to již není třeba vysílat a každý si to domyslí? No jo, asi to tak bude.
Ale nejlepší je, když si přečtete TV program nějaké stanice, nejen programovou nabídku v tzv. časopisech, ale i při spuštění televize a její programové nabídky a vidíte, co právě vysílá. Ano vysílá, ale co asi? V televizi totiž běží docela něco jiného než to, co je psáno. Kdyby to byl aspoň jen jeden pořad, ale je jich víc. Někdy to je však príma, pořady se opakují, tak poznám, co dávají místo toho, co měli dávat. Blbý je jen to, že tohle mě nebaví a ze zmateného programu nepoznám, kdy budou dávat to, co jsem toužila vidět. Svět se nezboří že!? Hlavně když jsem tam shlédla nějaké reklamy a přepnout si můžu jinam.
Reklamy TV stanice živí, proto je třeba, je vysílat, to zcela chápu. Čím víc reklam, tím víc by tedy měla mít TV stanice peněz a měla by být i kvalitnější nabídka a kvalitní vysílání. Ale ouha!!! Je to zcela opačně! Čím více reklam a peněz, tím horší nabídka a nekvalitní práce. Větší je jedině hra s nervy diváků. Možná TV pracovníky nechápu a oni si jen s námi chtějí hrát hry: Hádej, co bude v televizi?, Hádej, kdy to začne?, Hádej, kdy to skončí?, Bude či nebude?, Chtěli jste to vidět? Túdle!, Co je psáno, není dáno., Staň se spisovatelem a domysli si konec. Budu se muset nad sebou zamyslet. Nejspíš nás chce TV stále udivovat!
Pravděpodobně bychom měli být více pozitivní a chápat, že TV stanice chtějí nás - diváky nečekaně překvapovat. Máme tolik různých TV stanic, můžeme přepínat a hledat překvapení všeho druhu. Můžeme se nechat unášet do neznáma, můžeme u televize prosedět celé hodiny a vypít spoustu kávy a sníst mnoho dobrot. Můžeme si zajít na WC a vůbec nevadí, když z těch dobrot dostaneme průjem, jelikož během té spousty reklam se na záchod dostaneme velice často, aniž by nám z pořadu cokoli uniklo. Vždyť jen půlhodinový pořad trvá skoro o hodinu déle, aby se tam vešlo několik reklam a teleshopingů. A v případě, že nám nějaká reklama unikne, nemusíme zoufat. Tu samou ještě uvidíme mnohokrát na různých TV stanicích a všichni se určitě dozvíme, kde koupíme make - up, který vůbec nešpiní, jakou pastu si máme koupit, abychom nemuseli k zubaři, po čem zhubneme, aniž bychom se hýbali, jakou kosmetiku si koupíme, abychom byly stále mladé, krásné a nezdolné, jaké léky si koupit, abychom byli zdraví, nemuseli k lékaři a stali se nesmrtelnými. No a když se staneme nesmrtelnými, tak se zajisté dočkáme i těch pořadů, jejichž konce či pokračování jsme neviděli.
Každopádně naši předkové se měli líp. Místo televize měli knihy. Četli jen to, co si vybrali, dozvěděli se začátek i konec, dělali si přestávky, kdy chtěli, nemuseli dlouho čekat na případné pokračování, nepromarnili zbytečně spoustu času a nebyli zblbnutí tím, že se dá všechno koupit a stanou se nesmrtelnými. No ale na druhé straně zase nezažili tolik překvapení!!!
Tak si konečně jdu přečíst nový TV program, abych mohla hádat, na co se příští týden budu koukat.
