Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2017, Kolo: zimní, Téma: Rodina

Puberta

naděžda šefránková, věk: 47 let

Čtrnáct, patnáct, šestnáct..tak krásný věk ale zároveň i zrádný. Jak jste se vy poprali s vaší pubertou a jak s tou vašich dětí?

Pozoruji syna jak stojí před zrcadlem. Češe se a kontroluje účes, zda je přesně ala Justin Bieber. Zkoumá černé tečky na nose a jestli jeho úzké kalhoty jsou opravdu přesně na tělo. Chvíli se směje a za okamžik slzy na kraji. Chce zachránit celý svět a zabránit násilí. Miluje hamburgery a double cheese, samozřejmě s hranolkami. Je mínus 16 stupňů a jeho čepice leží doma. Sluchátka neustále vrostlé do uší. Hudba na plné pecky. Telefon sevřený v ruce. Pak prohodí směrem ke mně něco jako nazdar matko. Práskne dveřmi. A já už vím. A je to tady. Moje obávané období, čas puberty, čas dospívání. Jelikož jsem dobrá matka, vím, že to se synem zvládnem. Aspoň v to doufám. Velká tichá omluva mým rodičům, co mne bohužel nezvládli.
Byla jsem blonďatý andílek s čertíkem v těle. Čertíkem....no dobře, ďáblem. Na pochvalu mého vzhledu rodiče reagovali -nemysli si o sobě. Krásné bloňdaté vlasy dlouhé do pasu? No a co? Štíhlé nohy ala Adriana Sklenaříková? Jen se uč a nemysli na hlouposti. Nechválili mne, naopak zrazovali. Umíš hezky kreslit, ale to se ti v životě nehodí. Hraješ divadlo? Dobře, ale budeš studovat jinou školu. Předhazovali mi sestřenici, největší šprtku na škole s pihami po celém obličeji. A hlavně co bylo nejhorší? Nikam jsem nesměla. Maximálně do kina jednou za čtrnáct dní. Z kina rovnou domů. Nebo mi otec šel raději naproti. A pak tedy přišel vzdor. Dneska se na to dívám už jinak, ale v tu chvíli jsem vše řešila bláznivě. Pokud se tomu řešení dá vůbec tak říkat. Bojím se, aby syn nebyl v tomhle po mně. Jestli se i toto dá podědit? Proto zaujímám jiný postoj. Otevřený dialog. Máš problém? Sem s ním. Doufám, že si toho syn všimne. I když většinou mne přehlíží a často ani neví, zda jsem vůbec doma.
Můj největší vzdor byl výskok z okna z koupelny (samozřejmě v přízemí). Chystal se první máj, pálily se čarodějnice, všichni u ohně. A já nesměla ven ani náhodou. A tak jsem utekla. Ne na ten jediný večer, ale na celý týden. Dneska z toho mám mráz po zádech. Tehdy jsem to neřešila. Chtěla jsem být tam, kde všichni ostatní a hlavně, kde byl on. Kluk, co se mi líbil. On mohl být všude, kamarádky také směly být všude a já? Hrozné období, ale každý si jím musí projít. Někdo to zvládne lehce s noblesou a někdo se tím prodírá. Odjakživa jsem neměla nic lehké. I když možná to je jen můj názor. Připadla jsem si nepochopená, rodiče o dialog moc nestáli. Musíš poslouchat a tím to hasne. Máš něco na srdci? My jsme ale unavení. Mladší sestra už na tom byla lépe. Měla vyšlapanou cestu a rodiče raději rezignovali. Ale modřiny na těle po návratu z mého útěku, jak mne taťka seřezal, ty nikdy nezapomenu. Ještě teď je cítím. A ponaučení? Žádné! Ba naopak. Další a další vzdorovité chování. Opuštění školy z důvodu zameškané docházky. Další a další lži. Rodiče jsem nenáviděla, chtěla jsem být sama sebou. Chtěla jsem být volná jako pták. Být dospělou a sama se rozhodovat. Zní to hloupě, ale tak to je. Měla jsem pocit, že mi nikdo nerozumí. Na druhou stranu jsem mamku s taťkou hluboce milovala. A ten týden na útěku byl i pro mne šílený. I já jsem každý večer koukala do rozsvícených oken paneláků a záviděla lidem, že jsou všichni pospolu. Dělala jsem prostě jednu blbost za druhou.
A teď mám strach, jak si vystačím se synem. Přemýšlím jaké hranice nastavit. Je to těžké, těžší když jste na to sama. Puberta je jako chůze po tenkém laně. A tak chodím na přednášky o tomto zrádném období, mluvím s ostatními matkami. Vím ale, že vše je lepší řešit srdcem nežli rozumem.
Už je večer. Čekám na syna. Měl tu už dávno být. Sleduji hodiny a jejich tikání mi rozežírá mozek. Přemýšlím, co podniknu, pokud nedorazí domů. Je mi úzko. Za chvíli se rozrazí dveře. Nazdar matko, zazní chodbou. Syn je doma. Obejme mne a dá pusu na tvář..... Držte mi palce ať tohle období na podruhé už zvládnu.


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Rodina

Mateřství, aneb když už jste v „tom“, tak vám nepomůže už ani Bůh.

Beata Mareke, věk: 36 let

Přečíst

Krutá a upřímná realita, toho, co vám nikdo neřekne a nikdo vás na to nepřipraví, aneb 25 plus 11 kg neskutečné lásky

...

Téma: Rodina

Zase ti důchodci ...

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Již několik let převládá ve společnosti názor, že právě důchodci jsou přičnou všeho toho "zla" ve společnosti, že jsou to právě oni, kdo nám...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing