Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: podzimní, Téma: Móda, nákupy, záliby
Silvestr
Dagmar Stonová, věk: 57 let
A už se blíží konec roku, budeme zase všichni slavit, popíjet a jásat. Nebo ne? Někdo z nás možná prožívá poslední den v roce úplně jinak. Někteří z nás třeba silvestra vůbec neslaví. Každopádně však tento poslední den roku můžeme strávit libovolným způsobem, je přece tolik možností.
SILVESTR
Poslední den roku znamená, že je Silvestr. Jasně, že vím, že vy všichni to víte, ale co už všichni nevíte je, jak moc to pro nás, různé lidi, znamená. Jak vlastně tento svátek prožíváme? Jistě různě. Máme ho rádi, máme ho neradi. Je úžasný, je nemožný. Je veselý, je trapný. Báječné setkání se spoustou přátel, opilecká setkání s neandrtálci, oslava nového roku, těbůh a jsme zase o rok starší .....
O mně je známo, že miluji vánoce a nemiluji SILVESTR. Ano, odchází starý rok a přichází nový, ale to pro mne není důvod k oslavě. Jednak ten starý rok nemusel být špatný, a kdoví co nový rok přinese. Anebo ten starý rok byl blbý, ale pořád nevím, jaký bude rok následující. A pokud ten starý rok byl špatný, nemám důvod k oslavě. Nechci oslavovat to špatné, co je pryč, chci spíš zapomenout a nepřipomínat si to. Dalším faktem je, že jsme o rok starší. Tohle tedy není důvod k oslavě. Ne že bych nějak zvlášť lpěla na svém věku, avšak na druhé straně taky nejásám, že čas tak rychle letí a já jsem starší a starší, až budu nejstarší a třeba senilní.
Také nemám ráda oslavy "na povel." Hola, je konec roku, všichni jezte, pijte a pouštějte petardy. Ostatně petardy fakt nemusím. Tím silvestrovským rámusem trpí malé děti, staří lidé, zvířata a já. Odjakživa nemám ráda kravály jako: petardy, vrtačky, sbíječky, hádky. Můžu nahlas a občas jen kvalitní hudbu. Vím zcela jistě, že v noci miluji klid.
Také nemám v oblibě opilství, právě na silvestra je ho dost. Spousta lidí přijde k úrazu, takže se stává, že je to nejen poslední den roku, ale pro některé i poslední den života. To není morbidní, to je bohužel fakt.
Také jsem zažila, jaké to je být "pod parou" a právě na silvestra. Rozhodně to nejsou hezké zážitky, i když dnes se tomu již směju. No jo, chyby děláme všichni, také já jich pár udělala. Hlavně že jsem se z nich poučila. Jsem docela moudrá žena - nyní.
Nejhorší byl snad silvestr v prvopočátcích mého manželství. Jestli si snad někdo myslí, že jsem se pořádně sťala s manželem, tak to ne. Jo sťala jsem se, ale s manželovým bratrem. Byla jsem mladá a hloupá, nebylo tak těžké nechat se svést k neuváženému pití. Přátelé, u kterých jsme slavili sivestra, šli do kuchyně připravit pohoštění, můj manžel se záhy odebral tamtéž. Já a manželův bratr jsme osaměli. Před námi zatím žádné jídlo jen alkohol. "Dáme si půlku, ne?" prohlásil manželův bratr. "Ano, dáme:" prohlásila jsem já. "Dáme si i do druhé nohy, ne?" prohlásil opět manželův bratr. "Ano, dáme:" prohlásila jsem opět já. Kolikrát jsme si ještě dali či nedali a čí to byl bratr, mi potom již bylo srdečně jedno. Než se ostatní vrátili, my dva již měli dopito a potom i doblito. O půlnoci jsme již spali tvrdým spánkem ožralých.
Po pár letech jsem zažila ještě jeden svůj opilecký silvestr. Také jsme byli na návštěvě u známých, také jsem pila, tentokrát i jedla, co mi dali. No a oni dávali často a já neodmítala, až se mi už ani odmítat nechtělo. Potom nadešla chvíle neustálého smíchu, tak mi bylo veselo. Jenže dost brzy ji vystřídala chvíle blití, a nějak mi přestalo býti veselo. Jako kdysi jsem zase usnula spánkem ožralých, naštěstí to bylo až po půlnoci a doma.
Jinak jsem všechny ostatní silvestry zvládala s mírným pitím a bylo mi docela dobře, ačkoliv mě ty silvestrovské oslavy nijak nebavily. Snažím se prožívat si ten SILVESTR v poklidu a to silvestrovské šílenství se spíš dovídám od přátel či z mediálních zdrojů. Každý rok se stejně opakuje totéž: pil až se ztratil, přišel o prst kvůli petardě typu "tu jsem si udělal sám," málem se přiotrávil alkoholem, protože nepoznal, že už má dost, přišla o panenství, ale neví s kým, pořezal se, když opilý proletěl skleněnými dveřmi ....
Je jen na každém z nás, jak si silvestra uděláme a oslavíme. Kdo chce pít, ať pije, kdo chce na hory, ať jede, kdo chce být s přáteli, ať je, kdo chce být sám, ať je sám, kdo se chce opít do němoty, ať se opije, jen ať dá pozor, aby se i probral .... každému dle jeho vůle.
Já si také o silvestra budu dělat, co chci. Nechci slavit, nebudu, udělám si třeba ten večer hezký po svém. Oslav, které mám jinak docela ráda, si můžu užít za jiných a příjemnějších okolností. Kdyby se mi však chtělo dříve spát, tak to mám smůlu. Při kraválu neusnu a kvůli hrstce neslavících či ospalých se rozloučení se starým rokem a přivítání roku nového určitě nezruší.
Holt, jsou věci, které, ač se nám nelíbí, či jim neholdujeme, tak se chtě - nechtě, musíme s nimi smířit. Tak to už na světě chodí. "Neexistuje svět, jenž by se zavděčil vždy a všude všem." Dá se říci touhle parafrází.
Abyste si nemysleli, nejsem puritán, slavím ráda a několikrát v roce. Je mnoho příležitostí: narozeniny, Den dětí, Maškarní bál, Slet čarodějnic ... Jen ten silvestr nemiluji. Naštěstí je jen 1x za rok, tak to snad zmákneme i my, co silvestr nemilujeme.
