Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2016, Kolo: jarní, Téma: Rodina

Nejlíp zavařuje moje máma

Slávka Frančíková, věk: 37 let

Maminky jsou ty nejcennější přítelkyně v životě každého z nás. I když už jsme dospělí a stojíme na vlastních nohách, jejich největší vášní je o nás pečovat. Proto jim ji neberme!


Kdo by mohl umět všechno nejlépe, než maminky. Ta moje umí spoustu věcí, i když ne na všech, ve kterých vyniká, se shodneme. Občas se snaží prosadit svůj názor tak razantně, že mne nezbývá nic jiného, než se soupeřce vzdát. Složit zbraně k jejím nohám. Udělat to tak, jak ona rozhodne. Je přece starší, moudřejší a zkušenější. Někdy ji až podezřívám, že se za ta svoje „léta praxe“, jak svému prosazování názoru něžně říká, schovává. Stejně generace starších má vždycky pravdu, tak proč se přít. Ke své mamince chovám velkou úctu. Zejména pro její vášně jakéhokoliv druhu, posedlost péče o druhé a zkušenosti poctivě získané životními pády. Jak by ostatní v tuhle chvíli poznamenali, že oni je mají rozhodně ze školních lavic. Moje maminka si dokáže přiznat jak prohry, tak i vítězství. Ono by totiž žádné slávy nebylo, kdyby si člověk nevzal poučení ze svých vlastních nezdarů. A že jich někdy život naservíruje.

Kde si však s ní však nemohu poměřovat síly, je ve znalostech živočišných. Abych to uvedla na pravou míru, moje maminka celý, ale opravdu celý život zasvětila své profesi profesionální zootechničky. Nebylo, není a nikdy nebude nic, v čem by si se zvířaty neporadila a neuměla jim pomoci. Když selhávali veterináři, nastupovala alternativní medicína mé maminky, a zvířeti bylo po pár dnech hej. Přinejmenším si prodloužilo odjezd na porážku. Láska ke všem živým tvorům ji provází na každém kroku. Před nedávnou dobou jsme spolu seděly na zahradě a za plotem cosi kňouralo a prosilo o pomoc. Moje maminka neváhala a jen tak v šortkách a tílku se vydala do hustého porostu vysoké trávy a křoví. Já bych pravděpodobně zakřičela jen „kšá, kšá“, abych TO, co nás rušilo v debatě, zahnala naříkat za plot někomu jinému. Maminka ne! Za okamžik jsem ji ztratila z dohledu.

Husté větve a suchá tráva se za ní zavřely jako opona. Nebylo nic vidět, jen slyšet praskání suchého dřeva pod nohama a usedavý nářek toho, kdo si k sobě maminku vábil. Za chvilku se ozval z křoví vítězoslavný křik "mám ji". Čekala jsem s napětím, co to ulovila. A to už z trávy vylézá maminka a v náručí se jí choulí úplně malé koťátko - kočička. 

Kotě spokojeně předlo, zachráněno na paži, zato maminka byla jako strašák do zelí. Tílko úplně roztrhané na cáry, z kraťasů se stala sukně a celé tělo samý škrábanec od trnů šípkových růží. Ale máme kočku. A to ani nechci pomyslet, kolik jich přibude, až kočička povyroste. Jednou si také jednu přinesla odkud si z cest a za dva roky jsme jich měli doma třináct. 

V další věci, ve které jí nikdy neporazím, je její posedlost zavařovat. Zavařuje úplně všechno, co roste, kvete a běhá. Zavařuje zkrátka po celý rok a pak zásobuje celé příbuzenstvo a široké okolí.

Někdy si myslím, že zavařuje i své myšlenky a vědomosti. Pokaždé dokáže překvapit nějakou zajímavostí, kterou já bych hledala na googlu celý den. Představuji si, jak prostě otevře jednu zavařenou sklenici a z ní vyloví informace třeba o mistrovství světa v hokeji z roku 1986 anebo kolik procent hlasů získala ODS ve volbách v roce 2002. 

Jen letošní rok jsem si přivezla do své mini spíže přes devadesát kousků okurek v láku a jedno sto skleniček džemů různých chutí. Vymýšlí a zkouší nové a netradiční příchutě, kombinuje, třídí, testuje a dává ochutnávat všem, kdo projdou okolo domku. Úroda okurek nebrala konce, až jsem mamku začala podezřívat, že tajně chodí po nocích do nedalekého zahradnictví na košt. Když jsme s manželem dopravili poslední várku sklenic do sklepa a oddechli si, že je konečně po sklizni, začala houbová sezóna. Dopoledne se vydává společně se svou kamarádkou do lesů a hájů a odpoledne krájí, čistí a cpe do zavařovaček. Krásná náplň práce dvou akčních dam v důchodu. A pak po kom jsem tuhle vášeň pro vychytávky v kuchyni zdědila.

Jsem zásobená na dlouhou a tuhou zimu nejen já, ale i všechny moje kamarádky a kolegyně, které takovou akční maminku nemají. Letos přišla s obzvlášť žhavou novinkou: mrkvovou zavařeninou s nektarinkou. Když jsem jí donesla ochutnat do práce, všechny holky okamžitě učinily objednávku na tento BIO převratný produkt a druhý den jsem do práce šla jako Karkulka s košíčkem plným marmelád. (Ještě, že jsem cestou nepotkala vlka. To by mně kolegyně neodpustily, kdybych takovou lahůdku darovala jinému).

Važme si svých maminek. Jen ony dokáží dbát na naše blaho po celý život, i když už jsme dospělé.


 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Rodina

Mateřství, aneb když už jste v „tom“, tak vám nepomůže už ani Bůh.

Beata Mareke, věk: 36 let

Přečíst

Krutá a upřímná realita, toho, co vám nikdo neřekne a nikdo vás na to nepřipraví, aneb 25 plus 11 kg neskutečné lásky

...

Téma: Rodina

Zase ti důchodci ...

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Již několik let převládá ve společnosti názor, že právě důchodci jsou přičnou všeho toho "zla" ve společnosti, že jsou to právě oni, kdo nám...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing