Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Muži
O OBNAŽOVÁNÍ - vše je zrozeno z ženy zažehnuto mužem
Ivana Sedlmajerová, věk: 48 let
Už mě přestalo bavit, vonět se pánskou kolínskou a nebýt tak jen za ženskou! Stejně tak tu citlivější část populace obluzovat, když se snažím svou nedokonalost za ni schovat?
Je to DOBRÉ! Ano, mám své „kvality," ve kterých se poznávám jen já. Včera jsem si třeba oloupala banán, půl jsem vyhodila, protože nebyl dobrý a tu druhou půlku jsem prostě nenašla!? Že bych ji snědla?? Tuhle jsem zapomněla, že jsem si otevřela dvířka od kredence a jak jsem měla brýle na očích, tak přes jejich obruby jsem je neviděla, a slušně jsem se práskla do hlavy o kovovou úchytku. Když luxuju „chodbu," má to sice takový název, ale ve skutečnosti je to prdítko, kde se většinou praštím do spánku o dveře od koupelny, které jsou otevřeny na doraz a já, při své vyjímečné úklidové vehemenci na to vždy zapomenu! Nejsem zkrátka zvyklá na takovéto minimalistické prostředí. V RD jsem častokrát nachodila denně spoustu km a nemusela jsem ani vyjít na zahradu! Ovšem, svou další úchylkou, větrat peřiny za každou cenu, jsem jakýkoliv rekord překonala, protože jsem je nosila kolem celého domu až na vzdálenou zahradu. Vrcholem tohoto „mého čísla" bylo to, že jsem pak s nimi vyskakovala na šňůru, protože ze své výšky jsem nahoru prostě nedosáhla. Jednou mi maminka chtěla pomoct pověsit prádlo, ale řekla mi jen: „Nedivím se, že tě bolej záda - na ty šňůry se jinak, než výskokem dosáhnout nedá!" Vyžadovalo to ještě notný kus šikovnosti, abyste tam umístili i kolíček. Ovšem, tímto se stejně nemůžu měřit s mužskými kvalitami typu Clavin. Teď jsem si vzpomněla ještě na něco, na co jsem zapomněla! Že si musím udělat těhotenský test! Poprvé ve svých 50-ti, je to pro mě nová zkušenost, já si totiž nepamatuju, kdy jsem „s někým něco měla!" A když už mi vynechává všechno, tak i můj cyklus, to dá rozum! Teta z červené Lhoty mě navštívila po 3,5 měsících. Ale paní doktorka, když mě s odstupem doby uviděla, nezapomněla to okomentovat mnoha krásnými českými přirovnáními: „No, když vypadáte jako vyskákaná koza, za groš kudla, jako Boží umučení, které není vidět za tenkou nudlí atd., tak to tělo prostě vyhodnotí, že není pro těhotenství příznivý okamžik a vhodné podmínky a tudíž to není vůbec možné. To se mi nezdá tak úplně spolehlivé, když si představím film V zámku a podzámčí, tak podmínky žen, o kterých psala BN, nebyly zcela dokonalé nikdy!? No, jsme v 21. století, že?! Zpět k meritu! Pamatuji si pouze, že jsem mluvila s jedním mužem a ten mi říkal, že není „koncový hráč" a já, která má ráda vše do konce, ho asi úplně nedocením. I když tedy za to nemůže, protože bere léky na tlak a ty ho připravují o mužské hormony. A tak se zlobí neprávem na jistou část svého těla, která dělá jako, že se ho to netýká! Věčné nedorozumění vládne světem... A nosit pořád ty čertovské rohy, jako z reklamy na preparát, ho nebaví. Ani ta červená barva v obličeji není moc zdravá! Spousta mužů je brunátných po celý svůj život, tak si konečně mohou také odpočinout, že?! Představte si, milé ženy, ono není jednoduché, se vůbec vžít do role muže v důležitém aktu, když už má maturitu dávno za sebou! Odborníci to popisují zcela přesně, co se odehrává v mysli neohroženého samce, když mu je najednou do tance. To lze jedině citovat, protože to je nepřekonatelné a učí nás to, se vzájemně respektovat a pochopit, že to vlastně nikdo nemáme tak úplně snadné. Myslím si, že ženy, které nikdy nezažily své vyvrcholení, to mají také v hlavě. Ovšem je mnohem jednodušší, jak se říká, „to hodit" na muže, že? Vinu svalit na druhého a nepřiznat si, že si to vlastně samy ani nedopřejí, soustředit se a svou pozornost upřít jen na 1 věc. Je to jako hledí a cíl, ovšem daleko příjemnější. Znát své tělo a rozumět si, je základ. Žena není přívěsek, který se pověsí muži na krk, ale jeho MILENKOU a PARTNERKOU. Tedy, pokud si to pamatuje! Takže, když jsme si ani jeden nepamatovali, zda „něco bylo nebo né," vyzval mě ten racionálně uvažující: „Běž na tu kontrolu." No, špatně mi bylo každopádně, to jsou ty stavy, kdy nevíte, jestli jste v přechodu nebo v pr.... . Ano, všechna má těhotenství byla nejkrásnějším obdobím života, ale kdybych to měla sdílet s někým, kdo už taky potřebuje vozit v kočárku, tak bych to nemusela fyzicky vydržet! Ano, jedno po druhém, napřed si dám opravit zuby, to je to první, o co se v těhotenství vždy přijde!
