Home Fejetony
2018
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2018
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2018
Archív fejetonů
2013 - 2018

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Muži

Co muž nikdy nepochopí

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Víte, co muž nikdy nepochopí? Když na světlo boží vytahujeme desítky let staré záležitosti, kdy se projevil jako nezodpovědný jedinec. Jeho úlet na dovolené, opilecké radovánky, které přesáhly míru slušného chování ... Oni na to jž dávno zapomněli, jenže v nás to stále zůstává a někdy vybublá na povrch ...

Je dávno známá věc, že muži a ženy jsou z jiného těsta. Nebo chcete-li, z jiné planety. Většina z nás zná knihy pod názvy: Ženy jsou z Venuše a muži z Marsu. Nedokážu posoudit, jak moc nás naše rozdílné názory a jiný způsob chápání rozděluje. Jedno je ale jisté, že v jistých ohledech je to více než patrné.
Tak třeba vytahování starých záležitostí. Kdysi před lety se váš milý zakoukal do prsaté hnědooké číšnice. V okamžiku, kdy u vás vrcholí hádka, mu ji opět „omlátíte" o hlavu, přestože mu již po těch dlouhých letech poněkud unikají souvislosti. A možná, že na ni už dávno zapomněl. Jenže vy si nedáte pokoj. Prostě do toho neustále šlapete, až váš milý práskne dveřmi a je fuč. No, tak jo, tak jsem to malinko přehnala, jako bych slyšela vaše svědomí. Však on si dá dole v hospodě dvě tři pivka, uklidní se a bude za dvě hodinky doma. Jenže uběhne hodin několik a váš milý stále nikde. Když není doma ještě ani hodinu po půlnoci, zaplavuje vás pocit zoufalství. A hlavou zase víří celé hejno zlověstných myšlenek černých jako havrani. „Co když je tam zase nějaká taková chtivá prsatka a on skončil s nosem mezi jejími ňadry", panikaříte. Ve dvě v noci zuříte. Když není doma ještě ani ve tři ráno, propadáte panice a dozrává ve vás „prima" nápad, jít ho hledat po místních hostinských zařízeních. Za pět minut ono rozhodnutí opouštíte s tím, že je to úplná blbost. V pět ráno, když už vyčerpáním a pláčem upadáte vyčerpaně do spánku, cvakne klíč v zámku. Váš milý se vrací s poněkud uvadlou kyticí kopretin ze sousedovy zahrádky a vrávoravým opileckým krokem si to míří přímo za vámi do ložnice. „Vlastičko, jsem doma. Donesl jsem ti kytičku z lásky, " mumlá šeptem dost nesrozumitelně a pak se zřítí na vedlejší postel a ve vteřině usíná.
Stejné to bylo s Lindou. Vše je pečlivě srovnáno ve dvou kufrech a nachystáno k odjezdu. Už cítila na rtech slanou chuť moře, ten vánek ... Jenže ... Jenže Pepa nikde. Linda sedí smutně v křesle a oddaně čeká. „Už tady musí být každým okamžikem. Ví přece, že jsme se domluvili, že ve dvě hodiny odpoledne odjíždíme", šeptá si Linda nervózně pod neviditelné vousy. No, nevím, jestli to ví, ale v každém případě na to Pepa zapomněl jako na smrt. Když mu Linda volá, stojí s kamarádem na autobusové zastávce a probírají včerejší fotbalové utkání a smějí se, jak to Sparta opět nandala Slavii. „Do háje to nikdy neumíš přijít včas?", ječí Linda hystericky do mobilu. V okamžiku, kdy Pepa za hodinu vstoupí do bytu, snese se na jeho hlavu snůška stížností hysterické Lindy. A jak je vytočená a naštvaná, snese se na jeho hlavu i ledová sprcha v podobě všech jeho prohřešků za poslední dvě desetiletí. To, jak zapomněl Kubíka v jeslích, jak přišel pozdě a oni nestihli Olinčinu školní besídku, jak zapomněl v Chorvatsku natankovat a museli tlačit auto k pumpě. Jak se nezřízeně opil na Vendulčině svatbě a potom usnul v cizí posteli. Jak zapomněl na narozeninovou oslavu svojí matky a svedl to na Lindu. Nakonec Linda neopomněla jako bonus přidat, že Kájovi (na vysvětlenou Lindin bývalý) by se tohle nikdy nemohlo stát. Jakmile Pepa uslyšel ono zvučné královské jméno Lindina bývalého, ztěžka dosedl na pohovku a zařval: „Kašlu na nějakou dovolenou, raději se půjdu ožrat s Michalem". V tom okamžiku Linda ztichla. Věděla, že přestřelila. Karel je pro Pepu jako červený prapor pro býka. Po půl hodině mlčení se naklonila k Pepovi a zašeptala mu do ucha: „Tak už se nezlob, vždyť víš, že jsem Karla už dvacet let neviděla". Pepa ještě hodinku odolával a nakonec prohlásil: „Tak jedeme, děvče, ať jsme tam do setmění" a Linda poslušně vyskočila a běžela otevřít kufr od auta, aby společnými silami naložili svá zavazadla a mohli odjet na romantickou dovolenou.
My, ženy, někdy vynášíme na světlo věci z pravěku. Muži to nechápou. A jde jim to pěkně na nervy. Co to zase řeší, když už v tom dávno máme jasno, přemítají ve svých hlavách. Vytahování starých sporů může vztahu pěkně ublížit. Někteří muži to řeší prásknutím dveří a alkoholovým opojením, někteří se hádají a někteří se jednoduše schovají do své ulity, přestanou na čas komunikovat a snaží se ten váš hysterický výlev nějak přečkat. Z toho plyne jediné. Nechte minulost spát. Jednou provždy. Nevytahujte na světlo staré spory, to nikdy nevěstí nic dobrého. Hádejte se konstruktivně a k danému tématu. Já vím, je to těžké, ale nic jiného nám stejně nezbývá.


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2018, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Erotika

Erotické prádlo aneb přece nebudeš TAKOVÁ

Lucie Jeřábková, věk: 48 let

Přečíst

Každá z nás někdy touží po erotickém prádle, chceme překvapit svého partnera a zvednout si vlastní sebevědomí. Někdy se nám to povede,...

Téma: Zaměstnání

Vždy perfektně upravená

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

Šaty dělaj člověka. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená. O tom, co se Vám může přihodit v práci a jak se některé věci můžou...

Téma: Kamarádky

Zlatá česká klasika

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

O tom jak může vypadat klasická česká dovolená s přáteli na kolech. Šumava projetá křížem krážem, ušlapané nožičky a otlačený...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing