Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2014, Kolo: letní, Téma: Zaměstnání

Deprese

Dagmar Žohová, věk: 54 let

Strasti a pocity některých pracujících v dnešní době, kteří se mnohdy ocitnou pro ně v bezvýchodné a neřešitelné situaci.

 

Dlouhá léta pro mě slovo deprese bylo jen pouhým slovem, jež mi nic neříkalo  a tudíž jsem si pod ním neuměla představit nic konkrétního, žádné pocity ani emoce, prostě prázdné slovo. Již vím co to je, co člověk cítí, proto bych dnes ráda osudu za tuto svoji mnohaletou nevědomost poděkovala.

Nešťastný člověk ten, jenž deprese dostal do vínku od zlé sudičky již v kolébce a tato nemoc ho potom provází celým jeho životem. Nemůže být spokojeným, veselým, či dokonce šťastným člověk trpící touto zákeřnou a podloudnou chorobou, tato forma choroby je zrádná, deprese přichází nenadále, pro člověka zdravého nepochopitelně a bez příčiny. Choroba hrozná, jako ostatně každá vážná choroba a toto je vážná choroba, avšak je možné, že ještě horší formou této nemoci je její forma získaná během života shodou nešťastných událostí zasaženého jedince. Nebezpečím dnešní uspěchané doby a neutěšených životních podmínek, které se na každého z nás denně doslova valí ze všech možných i nemožných stran ve formě mnoha stresových situací.

Kolik obyvatel této země jde ráno s klidem a přesvědčením do práce, že to nebude právě on, koho firma v rámci úspor, reorganizace podniku a jiných mnohdy přímo nesmyslných opatření nepropustí ze zaměstnání a tím nepřijde o pravidelný příjem a ten také jen v případě, že firma je z těch solventních a solidních, kterých u nás v této době není mnoho.Šťastlivec ten, jenž má stálé zaměstnání, například ve státní správě a tam, jestliže se chová jako spořádaný pracovník, což v dnešní době rozhodně neznamená pouze řádné vykonávání svých každodenních povinností v rámci nařízení a zákona, se dá s nadsázkou říci „má své jisté“, ale pozor, ani tam si našinec nemůže být nikdy jistý, že se nenajde důvod k propuštění, aby se uvolnilo místo pro nějakého protekčního „kulicha“, který mnohdy dostane i o několik tisíc měsíčně na svém platu více.

Není proto nic divného, když se většina nezodpovědně a v luxusu si žijící námi volení senátoři, poslanci, ale i starostové a zastupitelé obcí, je naprosto jedno, jak velkých, stejným způsobem se chovají i firmy typu: s.r.o.   nebo  a.s., taková firma si spíše než zaměstnance s řádnou měsíční mzdou najmou ke spolupráci raději drobného živnostníka, za kterého nemají žádnou odpovědnost, ušetří za zaměstnanecké benefity, např. služební mobil, notebook, auto, ale i třeba stravenky a cestovní náklady, tím i nemalý peníz za účetní, ale co víc, živnostník zvaný v dnešní době „Ičař“ si sám platí kromě všech nákladů i zdravotní, sociální a nemocenské pojištění, které je v České republice, promiňte mi ten výraz, doslova „zlodějnou“. Zatímco zaměstnanec dostává při onemocnění nemocenské dávky, které jsou mu samozřejmě také měsíčně tzv. strhávány ze mzdy nebo platu, nicméně při stejné nemoci dostává nemocenskou již po třech dnech choroby, zatímco živnostník je doma za tytéž 

platby je doma bez jakéhokoliv příjmu tři týdny, nikoliv dny, ale opravdu týdny, to se ani nezmiňuji, že zaměstnanec, který právě nastoupil do práce a náhle onemocněl, má na tyto dávky nárok již po oněch třech dnech, avšak začínající živnostník má čekací dobu tři měsíce a navíc ony tři týdny, takže potrženo, sečteno, téměř čtyři měsíce musí živnostník vydržet zdráv, aby mohl při onemocnění k lékaři a měl na poplatky za ošetření, dále poplatky za recepty a nemalou sumu na samotné léky. Taková je dnes doba, takový je dnes každodenní život!

Pravda, zaměstnanec je v mnoha firmách vmanipulován do role novodobého otroka, denně je stresován svými nadřízenými všelijakými ústrky a šikanou, ovšem, spolupracující živnostník s vetší firmou na tom není o mnoho lépe. Zkrátka, naši námi zvolení zákonodárci nám jdou příkladem tím, jak „obyčejný“ občan tohoto státu je pouhým nástrojem a prostředkem sloužícím k dosažení a udržení si svého až neuvěřitelného blahobytu, člověkem bez jakékoliv ceny a důstojnosti, jak již staří Římané říkali „plebs“, a tam je právě ten zakopaný pes, neustálým potlačováním lidské důstojnosti, držením pod psychickým tlakem, kdy nadřízení, těžko říci jestli z neznalosti ducha si myslí, že takto vybičují zaměstnance k lepším a vyšším výkonům a tím se zavděčit svým nadřízeným, čirého sadismu nebo neschopnosti a neochoty vcítit se do života a myšlení běžných lidí, tím denně vzniká v životě každého z nás mnoho naprosto zbytečných, stresujících a náš organismus zatěžujících situací,  máme strach o příjem peněz, protože pravidelné příjmy jsou v této republice jedním z nejméně jistých nároků, v okolních zemích však naprostou samozřejmostí, proto má většina z nás permanentně strach, čím a kdy zaplatí své účty a platby za bydlení, energie a jiné služby, bez kterých není v dnešním životě obstát a za které jsme nuceni je platit.

Dobré a pravdivé jsou rady renomovaných ekonomů a finančníků, mít rezervy a nezadlužovat se. Jsem téhož názoru.

Dobrá rada nad zlato !!!

Napadá mě však myšlenka, sestoupili někdy tito lidé a rádci národa s pravidelnými a ne zrovna průměrnými příjmy, to se to potom radí a dělají rezervy na horší časy, ze svého piedestalu mezi pracující lid s minimálním příjmem, přemrštěným nájemným nebo hypotékou, aby bylo kde bydlet, zkusili se někdy vžít do situace, kdy takový člověk přijde ze dne na den bez příčiny o práci a tím i příjem. Nejde jen o jednotlivce, ale dokonce i rodiny.

Toto je nešvarem dnešní doby, zaměstnavatel pracovníka propustí, v lepším případě mu dá nějakou tisícovku odstupného, se živnostníkem během několika málo minut rozváže smlouvu o spolupráci, v horším mu ani nezaplatí faktury za dosud odvedenou práci. Jak a čím má potom platit své závazky, mnohdy nedobrovolné a v době nouze a nutnosti nevypověditelné. Zkuste nezaplatit nájemné, fakturu telefonnímu operátorovi, nemusí to být ani nezaplacení, stačí požádat o zrušení paušálních poplatků a se zlou se potážete, dobrovolně uzavřenou pojistku nebo dokonce splátku hypotéky, či nemít dostatek finančních prostředků koncem měsíce na bankovní poplatky na běžném účtu.                                      Co z toho plyne? S politováním musím říci, ponaučení to není! Je to jen a pouze cesta exekutora k vám domů anebo do dluhů, o kterých doufáme, že se nám je povede včas zaplatit, protože snad nějakou práci seženeme, bohužel, opak bývá pravdou, práce není a dluhy narůstají, přičemž se obě cesty většinou spojí je jednoho slova: Exekuce. Velmi smutné a strašidelné slovo, avšak jsou v běžném životě i jiné problémy a starosti, nejen ty materiální, existují nemoci, mnozí se stanou oběťmi neustále narůstající kriminality a mnohé jiné a jiné nepříjemné a a mnohdy neřešitelné situace. Není proto nic divného na tom, že lidé pod takovým každodenním tlakem na jejich psychiku, mnozí upadnou do stavu beznaděje a deprese.

V takto zatíženém a nevyrovnaném stavu mysli mnozí končí svůj život sebevraždou, v lepším případě „jen pokusem“.

V takové a podobné situaci žije v naší demokratické zemi zhruba polovina obyvatel všech věkových kategorií, přestože poctivě pracují nebo by rádi pracovali, žijí ve skromných poměrech, přesto končí mnozí v ambulancích psychologů a psychiatrů, čímž se mi nutí myšlenka, zda někoho z nás, kdo v roce 1989 cinkal klíči na Václavském náměstí, podporoval představitele Občanského fóra a bojoval „za lepší zítřky“ napadlo:

MŮŽE SE NĚCO TAKOVÉHO DÍT JEŠTĚ ZA 25 LET PO SAMETOVÉ REVOLUCI?


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing