Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Móda, nákupy, záliby
Když se nabere na objemu
Kateřina Vítková, věk: 27 let
Tento fejeton přesně vystihuje mé každoroční nakupování.Jakmile zjistím, že "opravdu" nemám co na sebe, vydám se situaci vyřešit ne v zrovna dobré náladě a nic se nedaří, jak by mělo.To však nemění nic na tom, že vše se nechá nějak vyřešit :-)
Ještě stále probíhající léto! Teplem nucené odhalování a přiznání se, kolik tukových zásob jsme nebyli schopné vytrestat v posilovně. Po celé toto období se každé ráno s marnivým pohledem mračím na svou skříň. Než abych vyrazila koupit jiné oblečení, snažím se vsunout do úzkých černých šatů - černá prý zeštíhluje!
Prozření přichází ve chvíli, kdy míjím zrcadlo a mám sama pro sebe špatnou zprávu. Za prvé - tvoje konfekční velikost v oblasti pasu se bude patrně lišit, nikoliv z velikosti 36 na 34, ale z 36 na 38, ne-li více! Za druhé - někde si ztratila pas! ,,A do prdele, já opravdu nemám pas!" Vyplivávám bonbony na podlahu. Celou zimu jsem si lhala do volných svetrů a za celé léto jsem si toho nebyla schopná všimnout! ,,To zrcadlo tady bylo pořád?" Má nálada se rychle blíží k bodu mrazu.
V hlavě mi zní hororová hudba, když se rozhlédnu kolem sebe ,,To opravdu nemá nikdo nic na sebe?" Stylizuji se do bojové pozice, i když má pravá noha se opět natáčí k východu, hodlám se nevzdat. Krůpěje potu se mi začínají lesknout na čele.
Úžasné, hned v prvním obchodě spočinou mé oči na celé řadě tílek a triček, které končí ,,Cože? Pod prsy?" Brrr, oklepu se, když si sama sebe tak představím a závistivě si povzdychnu, když si představím ty, které to opravdu mohou nosit. Dvakrát mi dupli na nohu, jednou sem dostala loktem a do třetice všeho dobrého mi taková prťavá Japonka vytrhla sukni z ruky. Nechápu, kde se tam vzala!
O něco později jsem si to namířila do kabinek. Mám dvoje šaty. Jedny krátké a druhé dlouhé. Ty krátké jsou vážně hezké a mají rukávek, aspoň budou maskovat ty mé zápasnické ruce. Při všem co je mi sváté přísahám, že už nikdy nevlezu do kabinky, kde je možnost se vidět ze všech stran a že si šaty pořádně prohlédnu, než je na sebe budu soukat. Vystřižený průzor na zádech opravdu není nic pro mě a mým zádům nelichotí. Zdědila jsem ty kulatější ,,Díky babi." Při odchodu z kabinky ignoruju prodavačku, která nadhodí něco ve smyslu ,,To Vám ani jedny nebyli?" Může existovat alergická reakce na nakupování? Na prodavačky? Svědí mě pokožka.
Aby toho nebylo málo a podpořila se moje sebe nenávist k vlastnímu tělu, tak si to naproti mně vykračuje slečna s tak úzkým pasem, že nechápu, kam dala orgány. Asi je má v té velké kabelce, která ji převažuje. Jak jinak si vysvětlit, kam dala žaludek, játra a všechny ty potřebné věci k životu? Jestli ona nakupuje ve stejných obchodech, jako já, tak bych asi měla zajít spíše do Boubelky! Stojí mi to za to?
O hodinu později s jedněmi šaty a zoufalým pohledem, rozhodnu koupit alespoň kalhoty, ty by neměly být problém. Vezmu úzké, ty relativně můžu. Otázka zní 36 nebo 38? Beru oboje světle růžové barvy. Pohled na sebe samu, ve velikosti třicet 36 je naprosto zdrcující, jako dopad asteroidu na Paříž. Zařízli si mi přesně pod "tím" břichem, které přísahám Bohu, nemůže být mé! Ne, nebudu brečet! Nebrečela jsem, když v Hrdinovi řekl Caine Alexe přímo do očí, že ji nemiluje a už vůbec jsem nebrečela, když tu příšerně drahou kabelku, kterou jsem si koupila v pondělí zlevnili ve středu o 50 procent! Nebudu tedy brečet ani teď! O pět minut později propadám v kabince v hysterický pláč.
Po tom, co se zajíkám v kabince, slyším ,,Halo, jste v pořádku, stalo se něco?" Neschopná slova ze sebe vypustím další vzlyk. ,,Můžu Vám nějak pomoci?" ozve se. ,,Ano můžete, pokud tu děláte bleskovou liposukci. Ty zrcadla zrcadlují buď špatně, nebo ji opravdu potřebuji."
A díky té hodné duši jsem objevila kouzlo stahovacího prádla a společně budeme chvíli předstírat, že o sobě nevíme s účelem čistě maskovacím. A co budu dělat s tou svou nenáviděnou postavou? Večer půjdu běhat. Doufám, že bude pršet
P.S. Nejhorší na tom je, že mě to na podzim čeká znovu...
