Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2019, Kolo: jarní, Téma: Kamarádky
Umění žít - přítelkyně.
Jana Kořánová, věk: 71 let
Přátelé jsou velmi důležití pro život a snad někdy i důležitější než životní partner. Mít se komu vypovídat, svěřit a vyslechnout názor druhého člověka.
Umění žít - přítelkyně.
Stalo se to v Itálii, v krásném městečku Rosalina Mare. Utonula 70tiletá, pohledná a inteligentní žena jménem Jitka. Bydlívala v tomto krásném městečku, plném Pinií, téměř každé léto. Vily jsou tam většinou pronajímány zahraničními turisty. Mimo jiné i z České republiky a dokonce z hlavního města Prahy. Odtud také byla ona žena, jménem Jitka. Celkem obstojně uměla anglicky a tak se v Itálii celkem domluvila. Za mlada to musela být velmi krásná žena. Ono ještě nyní, v 70ti letech byla celkem pěkná. Měla kratší, kudrnaté vlasy, vyšší postavu a inteligentní výraz.
A jak došlo k jejímu utonutí? Byla dobrá plavkyně a poštěla se daleko od pláže. K utonutí by zřejmě nedošlo, kdyby najednou nedošlo k většímu vlnobití. Zajímavé bylo, že si nikdo z koupajících se poblíž a ani z lidí na té části pláže, nevšiml, že by křičela o pomoc. Dokonce to uniklo i plavčíkovi, hlídajícímu na této části pláže. Při vyšetřování však vyšlo najevo, že šlo o psychicky labilní ženu, na kterou doléhala samota. Za mlada přišla o dítě a další již nemohla mít. Vdaná nebyla a neměla již žádného přítele. Jen občas se na krátko spřátelila s nějakou ženou. O svém soukromí však nikdy s ní nemluvila. V podstatě byla nešťastná a smrt utonutím možná i volila dobrovolně. Alespoň tak zněl výrok vyšetřovatele, potvrzeného lékařem. Jak bylo zjištěno z předcházejících pohovorů, s jejími příležitostně se přátelícími ženami, byla příliš sama na svou bolest a jako silná introvertka, o své bolesti s nikým nemluvila. Povahy byla dost panovačná a vůdcovská. Ony příležitostné přítelkyně nemohli mít svá přání, ale utonulá Jitka musela být vždy řídící osobností. Z toho důvodu, její náhodná přátelství dlouho nevydržela. Kdo by se jí rád stále podřizoval? O kompromis nikdy nešlo.
Pohřeb se uskutečnil jen s jednou její vzdálenou tetou v Rožnově pod Radhoštěm, kde se před 70ti lety dotyčná narodila. A kde také její vzdálená příbuzná bydlela na zdejším sídlišti.
Proč tato inteligentní žena takto ukončila svůj život? Žila velmi osaměle a své bolesti „dusila" v sobě, místo, aby se svěřila nějaké své přítelkyni, nebo odbornému psychologovi.
Mít přátele je velmi důležité! Stejně tak důležité je občas se v životě tak zvaně „zastavit" a uvědomit si, zda neopakuji stále stejnou chybu. A proč má přátelství nevydrží? Přátelé jsou velmi důležití pro život a snad někdy i důležitější než životní partner. Mít se komu vypovídat, svěřit a vyslechnout názor druhého člověka.
Dnes 70 let není ještě vysokánský věk, který by nemohl být uspokojivý. Ale „bolesti", které v sobě člověk sám dlouho nosí, mohou „přerůstat" až do nezájmu o život vůbec. Či o snahu nějakým způsobem život ukončit. A to je škoda! Vždyť život je tak pestrý a krásný a po horším období přichází lepší a je určitě dobré se nevzdávat.
Život je tak krásný, když jej člověk umí dobře vychutnat, když dokáže tak zvaně „ rozpustit" v sobě bolesti z minulých let, či ztráty milované osoby. Vždyť s onou osobou v duchu můžeme být i nadále , můžeme žít stále i po jejím „odchodu" z tohoto světa.
