Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: zimní, Téma: Rodina

Máme ještě dostatek respektu?

Anna Šeděnková, věk: 26 let

Máme ještě dostatek respektu? Vážíme si lidí okolo nás a sami sebe? Krátký příběh o kamarádství, rodině a vztazích okolo nás.

Máme ještě dostatek respektu?


Kolik respektu máte ke svým rodičům, prarodičům nebo kamarádům? Kolik respektu máme sami k sobě?

Včera jsem byla na vánoční mši. Každý štědrovečerní večer chodíme s moji sestrou na vánoční mši a každý rok se k nám přidá někdo jiný. Když se ohlédnu k těm předchozím letem uvědomím si kolik lidí se v mém životě vystřídalo. Každý rok s námi chodili naši nejbližší, buď nejlepší kamarádi nebo naši partneři, ale v podstatě každý rok někdo jiný, kdo zrovna v tom roce pro nás byl hodně důležitý. Začala jsem asi v patnácti a nestalo se, že bych od té doby nějaký rok  vynechala. Nejsem věřící ani pokřtěná za celý rok se v podstatě do kostela nedostanu, ale v tento den mám prostě pocit, že je to moje povinnost. Moji rodiče se mnou nikdy nebyli, nikdy mě k tomu ani nevedli, ale já i moje sestra se každý rok sejdeme a kostel navštívíme. Je to takový vrchol celého dne, kdy se na chvíli uklidníme a za celým rokem se ohlédneme a tiše poděkujeme za vše co se nám  v životě přihodilo. Už obě víme, že i ty nejhorší věci, které se jeví jako nejhorší a nejtěžší jsou ty nejlepší lekce, které potřebujeme k našemu vývoji.


Letos jsem se tam sešla s kamarádkou, kterou znám celý život. Bohužel ji letos odešla babička. Babička byla přesně tou osobou, ke které máte respekt a její slovo je nade všechno na světě. Člověk ryzího charakteru a zdárným příkladem života. Osoba moudrá a spravedlivá, na první pohled přísná, ale v srdci tak dobrotivá. Když jsem se v kostele při mši kamarádky zeptala co ji vlastně letos do kostela přivádí, protože i přes to, že ji znám celý život nikdy jsem zrovna s ní v kostele nesetkala, vyrazila mi dech “Jsem tady kvůli babičky“. 

Chodila s babičkou každý rok na štědrovečerní mši a letos musela přijít i když už tady babička není, protože chce tuto tradici zachovat. 


V kostele je každým rokem čím dál tím méně lidí, když si vzpomenu, že jsme se do kostela v předešlých letech skoro ani nevešli a letos jsme tam na poměry byli docela poskromnu přicházela na mě docela nostalgie. V tu chvíli jsem si uvědomila, že až nám odejdou naše babičky a dědečkové, kteří v nás tuto tradici pěstovali, kdo tyto kostely bude zaplňovat? Kdo bude předávat tyto hodnoty a existují kolem nás ještě lidé, ke kterým máme doopravdy respekt?

Svět nás učí umět se prosadit v tomhle bojovném světě, nastavili jsme si svobodu slova a každý máme tak vysoké ego, že respekt ze světa pomalu vyprchává. Každý má představu, že je středem vesmíru, a že se vše točí jen kolem jeho osoby. A tak si říkám máme ještě vzory? Ale jiné vzory než zpěvačky, které se ve svých klipech polonahé houpají na lustru, nebo atlety, které vraždí své přítelkyně či herce, kteří i přesto, že mají tolik peněz páchají sebevraždy?


Máte respekt ke svým rodičům, kamarádům nebo partnerům a je respekt klíčem dobrých vztahů?

Vánoce jsou přesně období, kdy můžeme vyjádřit vše co cítíme. Toto období je přesně vytvořeno pro to, abychom se na chvíli zastavili, pobyli se svými nejbližšími a připomněli si proč žijeme a jaký má život smysl a řekli jim, že je máme rádi. 

A tak jsem si dneska udělala seznam lidí, ke kterým mám největší respekt a proč. U mě to nejsou žádní slavní herci, ani vůdci či představitelé nějakého náboženství. Jsou to obyčejní lidé okolo mě s neobyčejnými vlastnostmi. Jsou to mí rodiče a prarodiče za jejich neutuchající lásku a pracovitost, a za to kolik měli trpělivosti s naší výchovou. Je to moje sestra za její bojovnost. Je to moje kamarádka za odvahu odletět na druhý konec světa s jedním kufrem, je to moje další kamarádka, která se po roce vrátí z Kanady a začíná tady budovat svou kariéru tvrdou prací a odhodláním, kamarádka, která se z ničeho vybudovala na váženou pozici ve zdravotnictví nebo přítelkyně, která i přes všechny tvrdé rány osudu každé ráno vstane sebere veškerou sílu a i přes to všechno špatné co se ji uvnitř děje rozdává úsměvy na všechny strany.

Jsou to obyčejní lidé okolo nás, kteří můj svět tvoří neobyčejným, kouzelným.

Zkuste si to taky, udělejte si seznam vlastností lidí okolo vás, lidí, kteří vás obklopují. Kamarádů, partnerů, rodičů či spolupracovníků. Až si tento seznam uděláte uvidíte, jak zrcadlí i vaše přednosti a povahové vlastnosti. Pokud k lidem nemáte respekt pak nemáte respekt ani sami k sobě. Protože lidé ve vašem okolí jsou vaše zrcadlo vašich vlastností. Tento seznam bude i vašim osobním klíčem a ukáže vám na čem máte pracovat a čeho si naopak vážit, že už jste si tuto vlastnost vybudovali. 

Do konce roku nám zbývá poslední list našeho příběhu, který si tvoříme sami. Ať tento poslední list naplníte láskou, pokorou a do nového roku vstoupíte plni elánu a nadšení.


Anička









 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing