Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: letní, Téma: Muži
S manželkou můžu mluvit o všem
Lenka Šmídová, věk: 59 let
Dilema milenky ženatého muže...aneb, co jsem dříve nevěděla a co jsem pochopila později v manželství
„S manželkou můžu mluvit úplně o všem"
Nevím, jestli se vám to také stalo, ale já jsem byla v určité etapě svého života milenkou ženatého muže...
Toto období už za sebou, pochopila jsem, že tudy cesta k mému partnerskému štěstí nevede, nemám tolik trpělivosti a tak odolný žaludek. Je známá věc, že být milenkou ženatého muže je záležitost nadmíru riskantní. Pro obě strany.
Se svou kamarádkou, která prožila stejný příběh, se k tomu někdy vracíme. Nedávno jsme probíraly situaci, kterou jsme obě kdysi téměř shodně zažily se svými ženatými milenci a tehdy jsme ani jedna netušily co se to vlastně děje, bylo nám z toho těžko a neuměly jsme si to nijak vysvětlit.... Tak asi takhle:
Očekáváte příchod toho, kterého považujete za pana „Božského" a nechcete ty vzácné okamžiky zkazit vůbec ničím. Naopak, postaráte se perfektně, aby vše bylo co nejlépe nachystáno, aby váš miláček u vás prožil ty nejkrásnější chvíle a vy s ním. Poslední kontrola prostřeného stolu, lahvinka šampaňského v lednici, čistě povlečené lože a tak dále... a se zazvoněním zvonku poslední pohled do zrcadla, těšíte se moc a již otevíráte dveře, okouzlujete miláčka parfémem, který na vás zbožňuje, případně ho překvapíte novou, ještě krásnější vůní....Líbáte se dlouze, ale již při prvním polibku cítíte napětí, které z vašeho miláčka vyzařuje. Bleskne vám hlavou, že měl nejspíš těžký den...."Lásko, měl jsem dnes těžký den..."upozorní vás, abyste byla v obraze. „Já vím..." odpovíte láskyplně a zvete ho ke stolu. Servírujete mu jeho oblíbené jídlo, ale miláček se nezdá být úplně spokojen. Myslíte si, že nějaká špatná událost ho rozladila..."Nevěřila bys, co ti pitomci zase vymysleli..." informuje vás o politickém dění v zemi. „Nebudeme se dnes bavit o politice, viď...máme tak málo času...." odpovídáte a doufáte bláhově, že s tím přestane. Ale kdepak, vrací se k tématu a tak vám nezbývá, než vše vyslechnout do konce. Jako správná a chápající milenka pozorně jeho řeč posloucháte, zamýšlíte se nad některými úskalími probíraného, snažíte se kvalifikovaně odpovídat, dokonce si troufnete vyjádřit svůj názor na věc, ale ne zas tak přímo, abyste ho rovnou nerozladila úplně, proto sem přeci nepřišel....požíváte argumenty a zdá se vám, že jste společně téma dokonale vyčerpali. Vypadá, že se uklidnil, po jedné, dvou sklenkách kvalitního pití se uvolní a pošilhává směrem k ložnici. Necháte se zcela pohltit jeho narůstající touhou, oboustrannou vášní a prožijete úžasné okamžiky až do naprostého uvolnění. „Jsi báječná kuchařka a milenka, je mi s tebou tak nádherně..." šeptá vám do ouška a vy jste doslova blažená. Nabídnete kávu a doufáte, že se nepodívá na hodinky....Podívá se na hodinky a konstatuje: „Ještě máme chvilku pro sebe, pak už budu muset....chápeš". Chápete, jak jinak, se situací jste srozuměná, není co řešit. U kávy se opět vrací k politické situaci v zemi, zatímco vy se mu pokoušíte nabídnout pozvání do divadla, nebo kina, či někam jinam, co můžete společně podniknout. „Víš ten ministr, ten mi fakt leze na nervy, co si vůbec myslí, s těmi jeho nesmyslnými návrhy...." nedá se váš miláček ničím odradit, má to prostě v sobě, jako v koze, jak říkával Bohumil Hrabal.
„Hele zlato, co kdybys s tím už přestal. Nemám chuť tomu věnovat většinu času, kdy můžeme být spolu, nemůžeme se bavit o něčem příjemnějším?" Vyvalí na vás kukadla a zahřímá: „Tobě je to snad úplně jedno?" „Není, ale věnovali jsme tomu už dostatečně času, podle mne...."bráníte se úzkostlivě a strachujete se, abyste ho ještě nakonec nenaštvala. Moc vám záleží na tom, aby odešel s tím nejlepším pocitem. Zaútočí na vás znovu: „Tak mi tedy konečně řekni, co si o tom myslíš, nějak jsem ti asi nerozuměl...". „Ale já jsem ti k tomu řekla už všechno!" ! „Tomu říkáš všechno? To snad nemyslíš vážně, s tebou se fakt nedá normálně mluvit!" Je vám skoro do pláče a vysvětlujete: „Ale miláčku, já jsem tě přeci vyslechla, já už nevím, co k tomu mám dodat a navíc to asi nezměním, zrovna já tedy..." Je vám už jasné, že atmosféra je v háji a že to nezachráníte ani kdybyste byla právník, ekonom a eurounijní komisař. Rychle dopíjí kávu, zvedá se a u dveří se ještě otočí a prohlásí: „Známe se docela dlouho, vždycky jsem si myslel, že mi rozumíš. Já nevím, čím to je, s manželkou si vždycky tak krásně popovídám, můžu s ní mluvit úplně o všem!"
Zkusily jsme s kamarádkou přijít na kloub věci, jak je možné, že si s námi tehdy náš milenec nikdy tak krásně nepopovídal, jako s manželkou. Dnes jsme už dlouho obě vdané a víme proč tomu tak je. Po letech manželství asi takhle:
Manžel přichází domů. Servis nemusí být dokonalý, leccos překousne, zná vás a má vás rád. Dáte mu večeři, je spokojený, chutná mu všechno, co mu dáte na talíř, otevře si pivo a začne: „Představ si, co ti pitomci zase vymysleli...." Usmějete se laskavě a odpovíte: „Co jako, miláčku, povídej...!" A váš milovaný mužíček hovoří, čertí se na nespravedlnostmi, uznává údajně kvalitní názory některých kolegů, nesouhlasí s postoji těch ostatních...a mluví a mluví a vy? Usmíváte se chápavě, pokyvujete hlavou a díváte se na něho obdivně. Občas vám asi unikne nit, musíte si dát pozor, aby si toho nevšiml a protože jste celou dobu zticha, snad během jeho řeči přemýšlíte chvílemi o tom, jak to ráno udělat s dětmi, kdo je odvede, kdo je vyzvedne a jestli máte všechno nakoupeno atd. A váš manžel končí, obejme vás a políbí a pošeptá vám do ouška: „Ty jsi tak úžasná manželka, s tebou se mi tak krásně povídá, úplně o všem..." A vy se divíte, protože jste vůbec nepronesla jedinou sofistikovanou větu k tématu, ale co na tom, je to váš milovaný manžel, děti už spí, tak se můžete ubírat směrem k ložnici.
Tedy v případě, že vám manželství klape! Jestli ano, tak vám držím palečky. Děláte to správně.
