Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2014, Kolo: zimní, Téma: Móda, nákupy, záliby

Zuby

Dana Beňaková, věk: 60 let

Zdraví jako takové si stále ještě nikdo koupit nemůže. U lékaře ale přesto někdy potřebujeme finanční obnos, a to nemalý. Třeba, když si jdete pořídit třetí zuby... To, co nás k tomu dožene, tedy motivace, ta bývá opravdu různá.

Taková samozřejmost. Každý člověk je má, každému narostou. Nejprve ty první mléčné, které se mu později samy od sebe vymění za ty druhé ,stálé. Na člověku jenom je, aby se o ty své zoubky a zuby staral, tedy si je pravidelně a důkladně čistil. Ale ani to mu nezaručí, že nebude  muset, někdo dříve, jiný později, někdo zřídka, někdo častěji, navštívit tolik obávaného zubaře. 

Někdy prostě přes sebelepší péči nastane situace, kdy dojde, jak se říká, k nejhoršímu a někdy část, někdy všechny naše drahé a milované zoubky nás opustí. To pak přijdou na řadu ty třetí. Tedy, ne že by nebyly naše, naopak. Protože byť něco pojišťovna uhradí, na pořízení svých třetích zubů máme každý finanční spoluúčast. Někdo menší, někdo větší,  někdo přímo obrovskou...ale prostě máme. A že se zubama, tedy těma vlastníma, co se nám v papule objeví samy od sebe jste si už užili dost? Věřím, víc než věřím. A že tedy se na ty svoje třetí zuby docela těšíte? Nu když myslíte, proti gustu žádný dišputát, jak se říká.

Někdy však ale právě opak je pravdou. Potkalo mne to, dřív, než jsem předpokládala. Nikdy jsem si nemyslela, že to bude až tak brzy. Jenomže ty moje potvory zuby, dolní druhé jedničky, se prostě rozhodly nevyrůst. No a ty dvojky toho hnedka využily, prostě se začaly roztahovat i na jejich místě, takže nakonec se nedalo nic dělat a musely ven. Mladá, ještě svobodná holka a aby byla bez zubů? Sice "jen" dolních, ale předních zubů, to nepřicházelo v úvahu, ani náhodou. Tak já, která si dělala legraci z "uživatelů" vyndavacích celoprotéz například ve stylu ..."paný pfosímfás, mně kfám špadly suby pfes pfot...", já si teď měla nacpat do vlastní huby to samé? Nebylo však jiného zbytí.

Zoubky zhotoveny, vyzkoušeny - kupodivu padly jak ulité hned napoprvé,  žádné přibrušování či dokonce  domácí obrušování struhátkem na citron, jak jsem slýchala od místních důchodců. Kdepak, já ty svý umělý zuby v puse  ani necítila. A to byl právě ten problém. Že jsem je kolikrát zapomněla na noc vyndat, to byla ta lepší varianta. Seděly opravdu víc než perfektně, tak nějakým řečem okolí, že se nima jednou ve spaní můžu udusit, jsem se jenom smála. 
Horší bylo, když jsem své drahé zoubky sice nezapomněla večer vyndat, ale za to ráno opět nandat. Určitě to znáte taky víc než dobře. Ještě chvilinku, ještě...a co čert nechce, prostě znova "uchrápnete" a pak -  pomoz  všecky svatý. Honem spopadat to nejnutnější a úprkem na emhádéčko, aby byl člověk v práci včas. Není divu, že v tom shonu zuby i nadále zůstanou doma ve skleničce, do které jste je předchozí den večer uložili a vůbec si toho nemusíte být vědomi. Alespoň já tedy nebyla. Až když jsem v práci prvně zvedla telefon a dotyčný na druhé straně mne požádal, ať mluvím víc zřetelněji. Teprve pak mi to došlo. No jo, ale co teď? Ještěže jsem mohla požádat kolegyni, aby telefon pro tentokrát zvedala pouze ona, že já naoplátku zase napíšu na stroji všecky dopisy, zprávy - prostě vše co nám šéf zadá. Když se mi ale tenhle trapas se zuby stal znovu, došla jsem k závěru, že je na čase s tím něco udělat.

 Asi po týdnu přesvědčování sebe sama jsem se opět vydala k zubaři. Tentokrát s požadavkem, aby mi ty náhradí zuby do pusy nějak přidělal napořád, aby se mi už nikdy nemohlo stát, že je zapomenu doma. V určený den jsem se, strachu plný kalhoty a v očích přímo děs, z toho, co  že mne to čeká, dostavila do ordinace. Na zubařské křeslo jsem usedla po poledni  a opustila ho navečer kolem páté. Sice zatím s provizorníma, ale korunkama. Jediné, čeho jsem nepřestala litovat, bylo, že jsem se na tento zákrok nevybavila špunty do uší - ten zvuk při zbrušování zubů byl prostě víc než příšerný, ten prostě přímo bolel. Určitě víc, než to broušení,  i kdyby mi snad, nedej bože, nedali injekci.

Po týdnu ale mé "utrpení" došlo odměny v podobě fungl nových třetích zubů, sice keramických, ale  k nerozeznání od pravých rostlých. Byla jsem radostí bez sebe. Vystřízlivění přišlo téměř vzápětí, v podobě účtu, na němž  se skvěla pětimístná cifra ne zrovna malé částky. Tedy ne že by mne zubař s cenou dopředu neseznámil, to ne. Ale ono jiného je to slyšet a jiného vidět napsané černé na bílém, na faktuře, kterou máte uhradit k tomu. Ze šoku mne vytrhla až slova lékaře: "vždyť já to na vás nebudu chtít najednou, vím že mi nikam neutečete, dohodneme se na splátkách." No ještěže tak, ušetřil mne trapasu, kdy bych si o ty  splátky musela říct sama. Ale stejně…

Jak si to tak všecko převaluju cestou domů v hlavě, dostala jsem spásný nápad. Kupónovky! No jasně, to je řešení! Na druhý den jsem se vydala situaci řešit. Sice mi říkali, že na černém trhu bych za ty své dvě kuponové knížky dostala víc - ale možná taky nakonec nic. Proto jsem hezky naklusala do centra kupónové privatizace a tam ty svoje dvě knížky proměnila za korunky zcela legálně. Dodnes vidím ten překvapený výraz lékaře, když jsem mu po týdnu nesla celou zbývající částku. 

A jestli prý toho prodeje nelituju? 

Ne, ani trochu. Já prostě ten zisk z kuponové privatizace, narozdíl od ostatních, mám  a budu mít stále u sebe. A kdyby mi ho snad někdo náhodou chtěl vzít, nějak mne o něj připravit? Bóže, proti jiným mám výhodu, toho zloděje prostě prachobyčejně kousnu...


 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing