Home Fejetony
2018
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2018
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2018
Archív fejetonů
2013 - 2018

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2013, Kolo: jarní, Téma: Rodina

Kdo pozdě chodí...

Pavlína Vítová, věk: 29 let

Každý člověk má dobré i špatné vlastnosti. Na těch špatných se může snažit zapracovat, avšak ne vždy se je podaří odstranit. Někdy je to takové prokletí, že se ho člověk nemůže zbavit, ani když tím negativně ovlivňuje toho, koho na světě miluje nejvíc. A v tu chvíli musí přijít na řadu náhradní řešení.

Kdo pozdě chodí…..

Dochvilnost nikdy nepatřila mezi mé silné stránky. Dokud se to týkalo pouze mě, tak jsem sice svými pozdními příchody kolikrát někoho pořádně namíchla, ale ve finále jsem nad tím mohla mávnout rukou.
Vše se však změnilo ve chvíli, kdy se mi narodil syn. Jako každá máma, i já chtěla být ve všem perfektní. Že to někdy půjde ztuha, jsem pochopila již týden po propuštění z porodnice. Byli jsme objednáni na novorozeneckou kontrolu na jedenáctou hodinu dopolední. Začala jsem se připravovat už v sedm ráno, abychom k paní doktorce přišli pěkně oblečení, umytí, najedení, nakojení, spokojení a hlavně včas. Nevím, jak já to dělám, mám však pocit, že za to ani tak nemůžu. Vždy mi přijde něco do cesty, něco se zvrtne. Co se zrovna tehdy přihodilo, si již přesně nepamatuji, ale vím, že zatímco v čekárně byly krásně načesané a upravené maminky, já se přihnala ve třičtvrtě na dvanáct, uřícená, zpocená a zadýchaná se řvoucím miminkem v náručí.
Když mu byly čtyři, koupila jsem zájezd na Mallorcu. Na letiště nás odvezl manžel. Byli jsme tam s tříhodinovým předstihem. Zbývalo nám spoustu času, tak jsme se šli procházet po obchodech. Hlášení o otevření našeho „Gejtu“ jsem zaznamenala až po nějaké chvíli. Přidala jsem do kroku, a malý za mnou na svých krátkých nožičkách vlál a cupital. Zoufale jsem koukala po cedulích se šipkami k jednotlivým „Gejtům“, avšak náš byl stále v nedohlednu. Hlášení se změnilo. „Poslední výzva pro cestující letadla číslo XXX směřujícího na Mallorcu, Pavlínu Vítovou a Tomáše Víta. The last call for Pavlina Vitova, Tomas Vit.“  Nemohla jsem pořád trefit správný směr. „Chce se mi hrozně čůrat.“, vypadlo z Tomíka, „už to nevydržím“. Rozhodně jsem nechtěla, aby dvě a půl hodiny v letadle strávil v mokrých gatích, tak jsem svůj zrak zaměřila na cedule s nápisem WC. Pod neustálým nátlakem rozhlasu, ve kterém se stále častěji opakovala naše jména, se Tomin snažil vyčůrat, ale v tom stresu mu to moc nešlo, a vždy, když uslyšel svoje jméno, se čůrání zastavilo úplně. Nakonec se mu to podařilo, stejně jako jsme zvládli dorazit k našemu „Gejtu“, kde na nás čekala již značně naštvaná letuška. Tomášek z těch nervíků v letadle ihned usnul, takže si svůj první let v životě vůbec neužil.


Největší problém však začal se školní docházkou. Již ve školce mi paní učitelka hubovala, že ve škole nám to tolerovat nebudou, a já sama sebe ujišťovala, že to stoprocentně zvládnu, a do školy budeme chodit včas. Manžel nás přestěhoval kousek za Prahu, kde dávají lišky dobrou noc a místo silnice je tam špatně sjízdná úzká cesta sotva pro jedno auto. Právě když člověk nejvíc spěchá, tak se na cestě objeví nějaký blbec, který zrovna teď jede směrem od Prahy, takže člověk musí brzdit, vyhýbat se a sotva vyjede zpět na cestu, objeví se další. Vzhledem k tomu, že my do školy spěcháme vždycky, dokážete si představit, kolik blbců jen za ráno potkám. Nejhorší je zimní období, kdy nasněží, mrzne a já autem smýkám ze strany na stranu, pokud se rovnou nezahrabu někam do hlubokého sněhu a na hlavní cestu se vůbec nedostanu. Pozdních příchodů má chudák Tomík od první třídy víc než těch příchodů včasných. Zdědil po manželovi zodpovědnost, takže mu to rozhodně není jedno. V první třídě několikrát dokonce plakal, pak jsme v šatně v 8:10 kolikrát plakali spolu, ale já bohužel ať dělám co dělám, nemohu se tohoto svého prokletí zbavit. Do školy dobíháme vždy na poslední chvíli, já strhaná, upocená, neučesaná běžím s taškou kolem maminek klábosících na rohu školy, jejichž děti již dávno sedí ve školních lavicích. Že jsou tyto maminky upravené, klidné a vyrovnané nemusím už ani dodávat. Tomášek si na svoje pozdní příchody a zlobení se paní učitelky už pomalu zvykl, ale vždy má hroznou radost, když náhodou dorazíme do školy včas, nebo když ho stihne vzít můj muž.


Poslední dobou mám pocit, že se to trochu lepší. Od té doby, co se Tomin naučil hodiny, organizuje odchod z domu z větší části on, hlídá čas a popohání mě. Nedávno ve škole psali slohovou práci na téma „Čím chci být, až budu dospělý“. Tomášek napsal, že hodinářem. Myslela jsem, že vtipkuje, neboť já za svobodna byla Hodinářová a jeho děda se jmenuje Hodinář. Smála jsem se, než jsem začala číst dál. Při dalších větách se mi téměř zastavilo srdce. Chtěl by být hodinářem, aby každé ráno za pět minut osm mohl posunout hodiny vždy o třicet minut nazpět, a děti, které jejich rodiče nedovezou do školy včas, neměly nervy, že přijdou pozdě.
Tehdy jsem se rozhodla.
Do školy už bude Tomáška vozit pouze jeho otec.




freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2018, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Erotika

Erotické prádlo aneb přece nebudeš TAKOVÁ

Lucie Jeřábková, věk: 48 let

Přečíst

Každá z nás někdy touží po erotickém prádle, chceme překvapit svého partnera a zvednout si vlastní sebevědomí. Někdy se nám to povede,...

Téma: Zaměstnání

Vždy perfektně upravená

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

Šaty dělaj člověka. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená. O tom, co se Vám může přihodit v práci a jak se některé věci můžou...

Téma: Kamarádky

Zlatá česká klasika

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

O tom jak může vypadat klasická česká dovolená s přáteli na kolech. Šumava projetá křížem krážem, ušlapané nožičky a otlačený...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing