Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2017, Kolo: letní, Téma: Rodina

kouzla a tajemství dveří

Mgr.Rozálie Tesárková , věk: 49 let

Fejeton o tom, jaká kouzla a tajemství nám mohou nabídnout nebo v sobě skrývat věci tak obyčejné, jako jsou dveře

Kouzla a tajemství dveří

Vyrůstala jsem jako dítě v městském bytě za zcela obyčejnými dveřmi dvoupokojového bytu. Za bílými dveřmi s bakelitovou klikou, které mě zajímaly jen ve chvíli, kdy jen zcela nepatrně tlumily rozhovory odehrávající se na chodbě domu. A našel - li se někdo, kdo mě přizvedl ke kukátku a já mohla uvidět třeba tátu nebo babičku dřív, než zazvonili, zaklepali nebo zachrastěl klíč v zámku, i tyhle nic neříkající dveře získávaly v danou chvíli nezapomenutelné kouzlo.
Mnohem víc se mi vryly do paměti dveře domu, který postavil můj otec a kde jsem trávila každý rok své prázdniny. Lak dveří městského bytu nahradila vůně dřeva s jeho přirozenou a nádhernou kresbou, suky i zářezy nebo stopami, které na dveřích zanechal zub času. Přírodní dubové dveře s širokými zárubněmi a dřevěným schodištěm se každý den stávaly místem oběda s výhledem na okolní krajinu Vihorlatu. Zasednout na zápraží domu a opírat se o sluncem prohřáté zárubně dveří, bylo privilegiem pouze prvních dvou strávníků, ostatní už jen sedávali na schodech bez opření, případně si jen chvílemi uvědomovali, že jim další vyšší schod pomalu a jistě zanechává nepříjemný otlak a dočasnou stopu na opálených zádech.
Dnes žiju v domě z počátku minulého století a většina dveří na mne dýchá svým stářím. Jako každá věc, i ony mají svou duši, kouzlo a tajemství. Praskliny v nich mi nedávají zapomenout, že se k nim musím chovat s náležitou úctou, zlobí - li zámek, pak si vzpomenu na to, že i mě občas něco pobolívá a zlobí. Obrněna trpělivostí a tolerancí nechávám občas dveře trucovat a prosadit si svou. Asi to tak má někdy být, že dveře pokoje zůstávají pootevřené a kdokoliv může vstoupit, nic v životě, se totiž neděje náhodou.
S některými dveřmi se musíme občas rozloučit a nahradit je kopií dle originálu nebo něčím zcela novým. Nové moderní a možná i zcela nekonvenční dveře ale mohou v kombinaci s historií vytvořit neopakovatelný celek a nabídnout zcela nový pohled a zážitek.
A tak i já, milovník dřeva, přírodních věcí a historie, dnes blahořečím proskleným moderním dveřím. Právě ony pustily do našeho rodinného domu slunce a světlo. Daly šanci stařičkému domu se nadechnout a prohřát. Rodinný klenot mi tak každé ráno při sestupování historickým schodištěm a vycházením z domu nabízí neopakovatelný a krásný pohled do zahrady. Vítá mě paprsky slunce nebo kapkami deště, ale činí mě tím neskonale šťastnou a téměř vždy mi vykouzlí úsměv na rtech.
Dveře nás mohou spojovat nebo rozdělovat, chránit nás nebo nám naopak ukázat vstřícnost a pohostinnost ostatních. Někdy nás mohou dveře i zradit a převrátit nám život zcela naruby.
Vzpomínám si na příběh, který mi před léty vyprávěl jeden známý. Dveře, které oddělovaly prostory čistě profesionální od společných prostor pro veřejnost, se otevřely a poskytly kompromitující obraz. Nepříjemný zážitek se rychle roznesl a stal terčem posměchu v poměrně širokém okolí a odborných kruzích. Mnohem horší byl dopad na rodiny aktérů, jejich děti a příbuzné. Dveře vyzradily tajemství, které mělo být před ostatními skryto. Nemilosrdně rozhodly o dalším osudu několika rodin.
Někdy nám naopak dveře zůstanou zapovězeny nebo zavřeny a nedají nám šanci někoho blízkého nebo srdci milého navštívit, otevřít mu své srdce, nabídnout mu pomoc nebo přátelství. V takovou chvíli zůstáváme zaskočeni stát v nevědomosti a bez možnosti pochopit druhou stranu. Dveře i v tomto případě zmaří lidem šanci, kterou jim setkání v danou chvíli nebo budoucnosti mohlo přinést.
Raději vzpomínám na chvíle, kdy dveře ukrývaly krásná a nezapomenutelná tajemství. Nečekaný dárek nebo setkání rozzářilo dětské oči a rozbušilo jejich srdce. Nikdy asi nezapomenu na chvíli, kdy se za dveřmi našeho bytu po příjezdu z dovolené objevily střevíčky, kabelka a deštník pro malou princeznu. Táta je na dovolené tajně koupil, aby mi udělal radost. Když s námi všemi dveře otevíral, věci už byly tam. Malý zázrak zůstal dodnes zahalen tajemstvím. Nejednou mi ukáply slzy štěstí, když se odemknutím dveří otevřela cesta k něčemu nečekávanému, k něčemu, o čem jsme jako děti nebo už jako dospělí ve skrytu duše jen snili.
Byly to dveře, které přinášely radost a lásku....
Dveře, kterých nám doma plný dům......
Dveře, ve kterých budete vždy vítáni......

 

 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Rodina

Mateřství, aneb když už jste v „tom“, tak vám nepomůže už ani Bůh.

Beata Mareke, věk: 36 let

Přečíst

Krutá a upřímná realita, toho, co vám nikdo neřekne a nikdo vás na to nepřipraví, aneb 25 plus 11 kg neskutečné lásky

...

Téma: Rodina

Zase ti důchodci ...

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Již několik let převládá ve společnosti názor, že právě důchodci jsou přičnou všeho toho "zla" ve společnosti, že jsou to právě oni, kdo nám...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing