Home Fejetony
2019
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2019
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2019
Archív fejetonů
2013 - 2019

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2016, Kolo: jarní, Téma: Móda, nákupy, záliby

"Mám to napsané na čele?"

Slávka Frančíková, věk: 37 let

Také máte někdy pocit, že všichni ostatní umí číst více než vy sami? Tak nějak mezi řádky, kde se prý ukrývá největší bohatství zamýšleného děje? Jistě jste už také slyšeli otřepanou větu "mám to snad napsané na čele?" Tam se vejde příběhů!

„Mám to napsané na čele?"
Někdy si připadám, jako by moje čelo byla jedna velká encyklopedie. I Ottův slovník naučný o svých dvaceti sedmi svazcích a jedním doplňkem je proti tomu mému čelnímu stručný návod k používání světa. Buď vypadám jako intelektuálka anebo jako úplný blbec. Možná se spíš přikláním k tomu druhému. Někde se stala chyba ve výchově? Rodiče mne zkrátka nenaučily říkat NE. Na vesnici se nesluší odmítat všechny ty tetičky, strýčky, babky kořenářky a Pražáky, co úplně náhodou sjely z dálnice někde v Kotěhůlkách a dorazily až na konec světa. Rázně odmítaly se hned tak vrátit do prašných ulic hlavní metropole, a tak zazvonily. A už u nás bydlely. Minimálně celý víkend. Tak nějak jsem je začala podezřívat, že ty své nablýskané bouráky vyjíždějí venčit hlavně v pátek odpoledne rovnou k nám na dvůr.
Moje maminka byla, je a pravděpodobně vždy bude, výtečná hostitelka. V Praze a širokém okolí se tato informace linula jako vůně čerstvě upečené bábovky kuchyní. Jakmile se (ne) zvaní hosté, po náročném relaxačním víkendu stráveném na gauči v našem obýváku a užívající si služby „all you can eat" (poznámka pro ty, co neumějí anglicky: sněz, co (z) můžeš), loučili, tak pokaždé větou „cítili jsme se u vás jako doma. Až o tom povyprávíme všem našim přátelům, budou nám Šumavu závidět!" A tak aby se závistí nezavirovalo celé velkoměsto, jezdili se všichni ti známí, kamarádi, přátelé, kolegové a příbuzní přesvědčit na vlastní oči. Šumava je opravdu nádherný kus kraje, obzvlášť když jej vnímáte od plně naloženého stolu s čerstvou zabijačkou. Ze Šumavy sice viděli jen silnici první třídy a jednu prašnou, tu vedoucí k našemu domu, ale zážitků a výslužek si odváželi požehnaně! Jednou to byla vykrmená husička, podruhé zase mladý králík, domácí jitrnice nebo snůška čerstvých vajíček. Kdyby tenkrát začala maminka podnikat a pojala své služby „zdarma" jako výdělečnou činnost, mohla by podzim svého života trávit v Karibiku. Jenomže ona má dobré a laskavé srdce, proto dál chová, pěstuje a sklízí BIO kvalitu v EKO zahrádce s EZO přesvědčením, že celá planeta musí žít zdravě!
Tak přívětivost jsem zaručeně zdědila po ní! Můj muž to nazývá trefněji „hloupostí". „Ty také, co kolem tebe projde, proběhne a osloví, hned to taháš domů a hostíš!"
Má pravdu. Na nikoho jiného se nelepí tolik pomoc potřebných individuí, jako na mne! Naivní blondýna nebo dobrotivá pohádková víla? Tam, kde ostatní normálně a bez pocitu provinění se jedním z desatera říkají NE, já kývu, souhlasím a dělám tajtrlíka. Na čele mám napsáno:
• Dělám svačinářku. Doma, v práci, na dovolené i ve čtyřicítkách horečkách.
• Vařím, peru, uklízím, sázím, peču, zavařuju, sbírám, suším, žehlím, zapékám, smažím, šiju, čtu, píšu domácí úkoly, kreslím, pět hodin spím a zase vařím, peru, uklízím ....
• Půjčuju. Knihy, recepty, šaty do divadla, mouku, kvasnice, nádobí na svatební hostinu... Když si jdu vypůjčit já, nikdo nic takového doma nemá!
• Taxikařím. Kdokoliv kdykoliv přijde, jedu. Díky své nálepce „absolutní abstinent" jsem dost žádaným artiklem.
• Pečuju. O květiny, manžela, děti, dva papoušky, pět koček, sousedku a toulavé psi.
• Pracuju. S nadšením, pečlivostí, láskou a touhou zbohatnout. Jak by trefně poznamenala moje kamarádka „jen úplný blbec si může myslet, že s poctivostí a zápalem setrvávat přesčasy dosáhne pohádkového jmění!"
• Jsem výtečná hostitelka. „Prostřeno až do konce" mám sedm dní v týdnu. Jakoby na dveřích domu bylo napsáno „vejdi a nepohrdej!"
• Nakupuji. Rohlíky, pneumatiky, květináče, brzdovou kapalinu, školní aktovku, kočičí kapsičky a ptačí zob. „Nikdo jiný to tak bravurně a s lehkostí nezvládne, jako Ty" podotýká můj muž z gauče, když se vracím zchvácená z nákupního centra s náhradním kolem v podpaží a dvěma taškami super Bio potravin v akci.
Nejvíc mne dorazil kamarád, když se jen tak mezi řečí u domácího jablečného štrúdlu zeptal „víš, co je to převaděčka?"
„Jasně, že vím! To je taková ta blbka, která si myslí, že ji muž miluje a uniká, jak ji zneužívá. Tak tu nedělám! To tam fakt napsáno nemám!"
Tak nějak se podezřívám, že jsem hodiny čtení ve škole proflákala. Anebo trpím silnou vadou slabozrakosti. I kdyby u mne stál transparent s nápisem „dnes jsem tu od práce já" stejně všem ukážu to svoje čelo a sloužím dál.


 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá jarní kolo soutěže! Ročník 2019, 1.4. až 30.6.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Rodina

Mateřství, aneb když už jste v „tom“, tak vám nepomůže už ani Bůh.

Beata Mareke, věk: 36 let

Přečíst

Krutá a upřímná realita, toho, co vám nikdo neřekne a nikdo vás na to nepřipraví, aneb 25 plus 11 kg neskutečné lásky

...

Téma: Rodina

Zase ti důchodci ...

Dana Beňaková, věk: 60 let

Přečíst

Již několik let převládá ve společnosti názor, že právě důchodci jsou přičnou všeho toho "zla" ve společnosti, že jsou to právě oni, kdo nám...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing