Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: zimní, Téma: Muži
Pan Dokonalý
ilona Novákova, věk: 45 let
Celeživotní úkol dokonalé ženy,aneb jak si najít do života muže,zůstat při tom ženou, chtít být u toho vtipná, žádoucí, dokonalá jako on a ještě spisovatelkou.
Pan dokonalý.
Mám zvláštní potřebu sdělit světu, že opravdu existuje. Trvalo mi to desetiletí, než se v mém zorném poli ukázal v celé kráse. Ale k tomu se dostaneme postupně.
Nevím jak to mají ostatní holky, ale s prvním citovým vzplanutím to byl jasně ON. Kluk přiměřeného věku o celé dva ročníky výš, oči velikosti narozeného telete, postavu lehce masité kostry a zrovna přebarvoval z blondýna na bruneta. Byl jako tříbarevný kocour, místy to šlo až do zrzavé, ale jen, když svítilo sluníčko. Byl to mistr světa, měl prut, brokovnici, kecy stylu, že sestra je děsný vemeno, táta šéfuje na stavbě a máma šéfuje krám. Byl celý můj svět, místo matiky a jiných agresivních předmětů, kde se nutně musela uplatnit logika, jsem propadala ze studu, kde všude se pohybují jeho ruce, oči a další části jeho těla.Tuhle dokonalost jsem protrpěla i v podobě odloučení díky, vojně, završila svatbou a dítětem.
No co si myslí patnáctileté dítě v těle ženy, si nemyslí žena s dětmi v těle, posléze na krku.. Vyřešit tenhle rébus, musel jedině opravdový muž a v tuhle chvíli se do výběrového řízení přihlásilo mnoho uchazečů. Já si fakt myslela, že vdaná žena je TABU, ale ono to na ty samce působí úplně obráceně, uznávám, že bych jim křivdila, protože samice to vzaly úplně stejně útokem.
Při takovém zmatku se najednou opřel obr, o vrata, ruce ve výšce kam já nedosáhnu ani náhodou a ono to srdíčko najednou tlouklo jako divé, možná chtělo až z kru ven. Moje přesvědčení bylo během prvního pohledu na světě. Našla jsem tě!!! Mohla jsem to ještě přeložit do žvatlání batoleti. Od toho dne utíkal čas, roky, nic naplat. S velikým humbukem, skandálem a ještě jedním batoletem proběhla výměna.
Pan dokonalý č. 2 mě bavil, nikdy jsem nevěděla jak se vyspí, kdy přijde, co přinese, co odnese, co unese. Věděla jsem, že já se dospat musím klidně za dvě hodiny, být musím všude včas, donést klidně nákup, převodovku do autobusu, doklady za dluhy na pojištění a omluvit se mu, že ty dluhy mi nevadí, že to spolu zvládneme. Pan dokonalý si přál všechno, všechno dostal.Dostal celou rodinu do stavu, že se bojí, až bude mít na ní čas. Naštěstí své volno raději byl sám, nebo s dalšími dokonalými muži v hospodě.
Blížila jsem se tělesně stavu mrtvice, až sem usoudila, že na to jdu úplně špatně. Já nesmím chtít dostat, já musím chtít dát. Nabídka byla inzerována na tajné síti a tím se mi život otočil do zrcadla, jako ze Sněhurky. Prostě byla jsem nejkrásnější, nejhodnější, největší mazel, super čupr baba, skvělá kamarádka a milenka snová, prostě úžasná. Moje ego přerostlo nejen mého pana dokonalého,ale i komín na stodole. Mělo na to právo, protože mi tohle dokázali sdělovat cizí pani dokonalý. Vybízela jsem je k dialogu pouze podle mé nálady, dojmu z profilu, jejich povolání s výsledným testem , jestli je ze skupiny sexuálních amatérů až deviantů, nebo se naopak jedná o nepolíbenou rodnou zemi zamaskovanou za tituly, až po pozice ředitele banky. Prostě vesměs chlapíků co doma běhají s košem a bojí se pozdravit sousedku, aby nebylo zle a nemuseli za to spát v obýváku a sami.
Tohle období hledání pana dokonalého jsem se naučila být sexuálně vyrovnaná, citově dostatečně ukojená, přestože mi střechu nad hlavou bral exekutor do dražby, muže alkohol do deprese a mě moje tempo to ubrzdit posílalo do špitálu sem tam a na čas.
Jednoho dne mi tam cinknul mobil a nebyla ta zpráva od imaginárního Boha, ale od kolegy z práce.Zvedla jsem mu to a on pak zvednul mě, z postele, protože fakt stál na chodbě a měl pro mě pomeranče a kytku a úsměv. Řekl mi, že tuší, že bude jediný muž, co mě navštíví a když je tedy jediný, tak je to povinnost, mě postavit na nohy.
No sedla jsem si na zadek a tahala noční košili až ke kotníkům zeleno bílo rudá studem. Vidět mě vyhlášenou samici raněnou jako zvíře a neutéct, nebát se, to chtělo kuráž. Jasně, že ten nenápadný kluk se stal jediným panem dokonalým, obyčejně mě vodil za ruku nejdřív po fabrice, pak na ulici, bral mě na vycházky do přírody a čekal na mě v autě, když jsem dávala poslední sbohem v nemocnici tátovi. Vnímal moje děti, psy, nálady, sny, držel mě za ruce když jsem se třásla v zajetí nočních můr. Naučila jsem ho říkat co si myslí a o čem sní nahlas, plánovat, pokládat podlahu a hlavně jsem ho naučila, že dokonalý nejsme nikdo,ale můžeme na sebe tak myslet a jednat spolu.
Co dodat, zatím jsem u č. 3. Jsem svá natolik, že vím, jak snadno se to změní, jak se může zítra hledat důvod na přežití a jak nás může zasáhnout bolest, zmar, nebo láska jedním pohledem.
Asi pointa je taková, že když opravdu chci mít dokonalého muže, tak ho skládám z mužů ve svém světě.
Asi je to o tom, že jak se vyspím, jak kde co dělám, tak samozřejmě s nimi pracuji, cestuji, potkávám je. Komunikujeme spolu, smějeme, mlčíme, nadáváme, pohybujeme se, svěřujeme a to něco ve vzduchu oboustranně, tam bylo vždy, je a vím,že i bude. Denně můj dokonalý muž zasahuje do mé duše, akorát to má jasné pravidla..MOJE..To je celý to pochopení, cítění, snění...Už dávno vím,že se dokážeme přizpůsobit, jeden druhému, když chceme, když musíme, když potřebujeme a opravdu se směji celý dny, když to sleduji i u druhých lidí.
Na závěr přeji všem dívkám, ženám, babám, aby VÁŠ pan dokonalý byl záhadný, snový, zakázaný, musel se zdolávat, doběhnout, byl doladitelný po zlomyslné výchově jeho matky, aby vzdoroval, podléhal a padal jen k Vašim nohám. Aby miloval a byl za to milovaný.Alespoň tak ,že tu svíčkovou umíte lépe než maminka. Hledání je cesta, hledat zázrak je odvaha, najít ho je objev, uchránit ho, je zákon a podat o něm svědectví jsou dějiny. A o to jde, vejít do dějin...
