Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: podzimní, Téma: Muži
Seznamka 2.
naděžda šefránková, věk: 47 let
Vzpomínáte na fejeton Seznamka ze zimního kola? Jak se pár nešťastnic vrhlo na seznamování po internetu? Jak to se všemi dopadlo? Stačí přečíst těchto pár řádků....
Před pár měsíci jste poznaly moje kolegyně z práce. Vzpomínáte? Bylo jaro v rozpuku a to nikdo nechce být sám, natož moje spolupracovnice. Neboť jsme tam, až na dvě výjimky, parta opuštěných holek, kterým už dávno není čtyřicet. A jak název napovídá, vrhly jsme se všechny na seznamování v internetových seznamkách. Jak to dopadlo? Nebudu vás napínat, myslím, že výsledek je celkem zajímavý.
Éterickou Sandru, která svého přítele našla také přes seznamku už před lety, nemusím představovat. Vysoká blondýnka s pomněnkovýma očima má prostě štěstí. Žádost o ruku a přípravu svatby na vzdáleném mořském pobřeží, střídá radost z otěhotnění. Někdy to prostě vyjde na 100 procent. Myslím ale, že všechny zajímá spíše posun paní Alice. Všeho chtivá Alice, která má sice menší nadváhu ale skvěle ji maskuje sebevědomím. Alice tedy zadala na seznamce věkové rozpětí svého požadavku a skoro všechny navržené profily oťukla. Některé i dvakrát. Pánů bylo k mání dost, ale ne všichni odpovídali představám náruživé Alice. Kolegyně Alice totiž na to šla přesně obráceně. Tam, kde randění dvou vrcholí u Alice teprve začíná. A tak ráno, co ráno Alice bojovala s kocovinou a čekala na slíbenou esemesku z předchozího večera. Že jí nikdo nenapíše nám bylo zcela jasné, neboť postup seznamování Alice se skládal ze tří bodů: setkat se, ožrat se, poznat se (a to doslova se vším všudy). Celý druhý den pak provzdychala s otázkou: "Proč se neozval?" Matně však vzpomínala na jeho obličej natož celé jméno. "Krásně líbal." To si pamatovala přesně. Její nápadníci tedy věděli během jednoho večera o Alici úplně všechno. Jaká je, co má ráda, kde bydlí a jak vypadá ve spodním prádle. Alice začínala být zoufalá. Zachránila ji až letitá kamarádka Iva a seznámila s panem Vítkem. Vítek byl čerstvě rozvedený kamarád kamaráda manžela Ivy. A jak se říká že, klín se má vytloukat klínem, šel pan Vítek s Alicí na rande. Alice pookřála, dostala od Ivy lekci slušného chování a pana Vítka si opravdu hýčkala. Že to vypadá vážně, jsme na Alici poznaly ihned. Přestala být hlučná, vtipná, zvážněla a o chlapech ani slovo. Hledající Alice se nám tedy líbila více, ale vztah je přednější. Dále nastoupila nová kolegyně mladinká Lucia. Slovenka, co jsi pozadí vypůjčila od J. Lopez. Chodila na rande každý den. Ono ale randit ve dvaceti pěti je jiné než o dvacet let později. Kluci mají ještě růžové tváře a ruce se jim potí nervozitou. Za to ti odrostlejší muži mají tvář popsanou životem a jejich zlozvyky už nepředěláte. Chtějí randit s ženou od 20 do 50 let. Kdo z nás si může zadat takové rozpětí? A když na rande dorazí, většinou vedou monolog o nepochopení.
A teď tedy přicházíme k bodu Bé. Jak to dopadlo se mnou? Naposledy jste mne zastihly brázdit lesoparky a cesty s mým malým psíkem. Doufala jsem, že na stezkách potkám stejně zoufalý protějšek. A to jsem se tedy přepočítala. Nebyla jsem tam sama. Kolem mne jedna ženská vedle druhé a všechny hledaly použitelné chlapy. Dělaly, že venčí své psy a měly při tom oči na stopkách. A protože moje Majda je malého vzrůstu, byly jsme snadno přehlédnutelné, tedy bez šance. Nezbývalo nic jiného než usednout zpět k počítači, obnovit svůj účet, nahrát pěkné fotografie a čekat. Nejdříve napsali mladíci, kterým bych mohla dělat mámu. Jestli jsem pružná, když tedy cvičím a že mám krásná kukadla. Stačí kliknout na Ne, děkuji a je klid. Seznamka vás ovšem nenechá pasivně čekat na svého prince. Musíte si ho vyklikat. A to doslova. Křížek nelíbí, srdíčko líbí. Zpočátku mne to bavilo, ale pak se snad profily stále opakovaly. Usměvavý padesátník drží několika tunovou rybu. Sportovec mává ze sedla kola. Otec rodiny objímá své děti, ale ty mají odstřižené hlavičky. Opět rybář v náručí s rybou. Ženich ve svatebním se zakrytou nevěstou hledá chápající ženu. Pětapadesátník naložený v bazénu ale to není pěkný obrázek. Konečně sympaťák Jiřík a tak posílám srdce. Těch srdíček pošlu ještě několik. Pak si vyměníme pár krásných zpráv a páteční schůzka je na spadnutí. Mám šimrání po celém těle. Zároveň ale začínám být nervózní. Žaludek se mi stáhne a tak shodím nadbytečná kila, která jsem přičítala hormonálním změnám. Je mi stále horko, odhazuji šátky, košilky, svetry a připadám si jak puberťačka. Začínám chápat jejich odhalené kotníky i v třeskutém mraze. Ale na rtech mám stále úsměv. V kavárně nechávám velké spropitné. Žebrákovi na nádraží hodím drobné do klobouku. Hormony se opět probouzejí a bojují s časem. Pleť mi září, vrásky se vyhlazují. Už jsem úplně zapomněla na tento nádherný pocit. Že o vás někdo stojí. Že se někomu líbíte. Zasněná nastoupím i do jiného autobusu a pěšky přes pole se v blátě prodírám domů. Den Dé přichází. Letím do solária nabrat zbytek letního opálení, obarvím vlasy a pořádně protáhnu tělo v posilovně. Ale mám strach. Co když mne nepozná? Co když bude vypadat jinak? Nebudu koktat? Budu se hrůzou potit? Nejsem trapná? Dostala jsem chuť celou schůzku odvolat. Ale pak jsem si vzpomněla na vás, mé čtenářky a na minutu přesně stála na smluveném místě. Musím to dotáhnout do konce. Další čtení je jen pro silné povahy. Minuty ubíhaly. Srdce mi bušilo v uších. Pozorovala jsem kolem jdoucí s napětím, kdo z nich dojde ke mně a řekne :"Ahoj, já jsem Jirka." Vypadá to tak jednoduše a asi to tak jednoduché je, ale ne v mém případě. Po patnácti minutách mi došlo, že jistý pan Jiří nepřijde. A nepřišel. Na jednu stranu jsem cítila úlevu, jako by ze mne spadl kámen, ale na druhou velké zklamání. Frustraci, že si vše nakonec rozmyslel. S láhví vína jsem dojela domů a sedla k počítači. Klikla na seznamku, našla svůj účet a chtěla zmáčknout tlačitko delete. Ale nešlo to. Jako by mne někdo držel za ruku. V hlavě se mi rozezněla slova mé mamky, že láska kvete v každém věku a vytrvalost nese ovoce. Znovu jsem tedy klikla na nové nápadníky a rozjela kolo štěstí. Mezi tou spoustou ryb, sportovců, nešťastníků a nepochopených musí přece být ten, co taky kliká a hledá..... mne.
