Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: zimní, Téma: Móda, nákupy, záliby

Život začíná po čtyřicítce

Ivana Kudry, věk: 41 let

Jsem toho důkazem. Ve čtyřiceti letech jsem se nechala ukecat k něčemu, čemu jsem se polovinu svého života bránila.

Když mi bylo nějakých 18 let, rozhodla jsem se stát učitelkou. Matka chvíli poslouchala mé plány o tom, jak budu milé dětičky zasvěcovat do tajů jazyka českého a dějin národa nejen českého, potom zvedla telefon a zavolala mojí češtinářce ze základky. Potom se dlouho smála a potom mi řekla, že mám být druhý den 8:00 hodin připravena k zahájení výuky. Zkrátím to. Po několika vstupních radách stanula jsem před třídou šesťáků, se kterými jsem měla probírat přítomný čas průběhový. Ano, vrhli mě do hodiny angličtiny, čímž mi asi zachránili život, protože žáků byla ve třídě pouze polovina. Moji autoritu po vstupních formalitách okamžitě zazdil žák, který byl vyšší, než já, tím, že informoval třídu, že mě zná, jelikož jsem chodila do školy s jeho bráchou. Bylo po kariéře učitelky a já skončila v kanceláři. 


Když jsem před rokem a půl šlapala s kamarádkou na Sněžku, snily jsme o tom, jak by bylo fajn, kdyby ve škole, kam dochází naše dcery, byl dramatický kroužek. Bránila jsem se až do výšky 1599 metrů nad mořem, kde jsem podlehla a přislíbila kontaktovat ředitele školy. 


A tak jsem jednoho dne stanula před patnácti dětmi, z nichž nejmladšímu bylo šest a šišlalo, nejstaršímu devět a už nešišlalo, zato se nedalo zvládnout. Velmi záhy jsem zjistila, že zvládnout se vlastně nedá většina. Až na světlé výjimky blonďatých holčiček, které na mně při každé zkoušce visely. A tak jsem si týden, co týden připadala jako krotitelka divé zvěře. Ze svého slovníku jsem musela okamžitě vyřadit všechna sprostá slova, která by se do mých pokynů dost často hodila. 


Když děti poskakovaly po lavicích, přemýšlela jsem, cože to ředitel říkal o tom školním pojištění a jestli se vztahuje i na úraz popsaný asi takto: „Při kroužku dramatické výchovy poskakoval po lavici, zřítil se na topení, roztříštil si lebku a způsobil si komplikovanou zlomeninu pravé ruky a levé nohy. Židle, která při pádu odletěla, způsobila mnohačetné hematomy v oblasti zad blízko stojící XY, která padla na YZ a vyrazila mu zuby.“


Záhy jsem tedy zjistila, že výchova budoucí generace je úplně jiná, pokud máte doma jedno dítě a sem tam si nějaké půjčíte, a úplně jiná, pokud vám jich vletí do třídy patnáct, chovají se jako stádo slonů a většina z nich trpí selektivní hluchotou. Tedy, řeknete-li jim, aby skákaly po lavici, tak to radostně udělají, pokud jim řeknete, aby z té lavice slezly, projeví se u nich nedoslýchavost, kterou bychom mohli nazvat „hluchej jako poleno“. 


Kromě těchto nedostatků měly děti ovšem také spoustu předností. Dokázaly se nadchnout pro opravdu každou kravinu, kterou jsem vymyslela. A tak, když se mi podařilo je zkrotit, statečně se plazily po třídě ve snaze ukázat co nejlepšího hada (rodiče prominou špinavé oblečení, uklízečka jistě byla večer ráda), případně se různě natřásaly na židlích, aby ta jízda autobusem byla opravdu věrohodná. A tak jsem za celý ten rok měla možnost vidět v podání dětí koloběžku, ostrov, krokodýly, iglú, čůrajícího pejska nebo pilota ztroskotaného letadla.  Tak, jako děti, to my, dospělí, prostě nevymyslíme, kdybychom se na hlavu postavili. 


Ale to bych nebyla já, abych občas nedostala nějaký ten pomatený nápad. A tak jsem tak nějak hlavou vymyslela, že by děti mohly hrát na prknech toho opravdického divadla a slovo dalo slovo a my na konci školního roku skutečně na prkna, která znamenají svět, vstoupili. Protože já, když si něco usmyslím, tak toho většinou dosáhnu. Pravda, chtěla jsem kdysi letět na Měsíc, ale tuhle myšlenku jsem opustila hned poté, co se mi neudělalo úplně dobře na centrifuze. A pak bylo ještě pár ne úplně uskutečnitelných snů (jmenovat se Rockefeller nebo být příbuzná s královnou Alžbětou II.), ale tohle zrovna uskutečnitelná záležitost byla, kladla na mě nárok pouze ve vyhledání patřičného telefonního čísla a jeho následné vytočení, abych zjistila, že osoba na druhém konci vůbec nežere lidi, kteří se na něco zeptají, ale ochotně vyjde vstříc (ono, ty děti dělají hodně, no). 


Když jsem s dětmi cestovala na velké představení, měla jsem již dojem, že jsem ostřílený pedagog, který tuhle smečku zvládne levou zadní. To jsem ovšem netušila, že nás po vystoupení z autobusu stihne větrná smršť provázená krupobitím a lijákem. Do té doby nezvladatelné děti stály tiše jako pěny ve vestibulu metra a jistě se jim hlavou honily scény z nějakého katastrofického filmu, který již měly jistě možnost očkem zahlédnout. Při tom bylo vidět, jak dumají, jestli dnešní výlet přežijí.  Když jsem viděla, jak se jim třepou bradičky a některé mají dokonce slzičky v očích, zaplavila mě vlna něhy. Všechno bylo zapomenuto. 


 Do divadla jsme nakonec dorazili s mírným zpožděním, mokří a jedné žákyni chyběla bota, jelikož jí cestou odpadla podrážka. 


Děti byly zjevně rády, že přírodní katastrofu zvládly bez úhony a opět započaly útok na mé nervy. Rychlostí blesku identifikovaly veškeré nebezpečné předměty, které se v zázemí divadla nacházely, takže jsem za chvíli měla kapsy plné zapalovačů a nožíků. 


A víte co? Premiéra a zároveň derniéra představení se povedla. Děti si užily svoji zaslouženou hodinu slávy, bouřlivý aplaus a záplavu květin. 


A já? Táhnu tu dramaťákovou káru dál a myslím, že na Broadwayi by se měli začít třást. 


 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Doma dusno

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Hadr na podlaze, neustálý koloběh, nekonečná poušť a "zvíře" lačnící po vaši krvi, to vše vás pronásleduje až do konce.

...

Téma: Zaměstnání

Znáte svoje ikigai?

Věra Černá, věk: 38 let

Přečíst

Setkali jste se už někdy s japonským výrazem "Ikigai"? Znáte svůj smysl života? Dokázali byste ho popsat? Já jsem stále "na cestě" za hledáním...

Téma: Muži

I taková může být láska

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska má tisíce podob. To všichni víme. Může být něžná jako právě rozvitá růže nebo vášnivá jako rytmy tanga....

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing