Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: podzimní, Téma: Kamarádky
Černé díry mezi námi, aneb jak ustát, když z vás někdo saje energii..
Patricie Opavská, věk: 31 let
Každý z nás zná má ve svém životě člověka, který na něj působí, jako trativod energie.. Energie z nás vytéká a vytéká a my nevíme, jak to zastavit a kde ji znovu načerpat. Není to však zase tak složité. Ty nejjednodušší věci se občas zdají býti velmi složitými..a nejsou.
Existuje několik druhů energetických upírů, neboli lidí, kteří dokáží vysát druhého člověka, až na hranici jeho sil. Rozdělení není vůbec podstatné, jestli jde o ty, kteří to dělají úmyslně, nebo neúmyslně. Podle mě je podstatné, že se to děje. Někteří z nás přichází do styku s těmito vysavači zřídka, někdo občas, někdo s nimi musí, bohužel, být denně ve styku.
Charakteristika těchto lidí je také jasná..Takový člověk se na vás může jen podívat, či se vedle vás jen posadit a vy cítíte, jak z vás doslova uniká život.. Mohou na vás mluvit, mluví totiž na všechny, protože mluví stále..stále a stále.. Když je vnímáte, i když je nevnímáte. Tok svých slov nezastaví téměř za žádných okolností a jejich slova vám téměř vyklovají díru do hlavy. Jen tím, že před těmito slovy není úniku, na vás dopadají, jako sprška kyseliny, která do vás vyleptává díry, kterými uniká další a další energie. Tito lidé dokáží svými slovy vysát energii i po telefonu. V určité fázi vašeho zoufalství můžete dojít do stavu, kdy na danou osobu jen pomyslíte a v tu chvíli jste alespoň o čtvrtku energie chudší.. Všeobecně jsou tito lidé nazývání energetičtí upíři. Já je nazývám jinak. Upír je někdo, kdo za vámi přichází, když vědomě cítí, že má hlad. Přijde, sosne si krve, kolik potřebuje a odchází. Můžete to přežít, nebo nemusíte. To záleží na momentální upírově kondici a hladu. Ať už po krvi a nebo informacích.
Já tyto lidi vnímám spíš, jako černé díry. Jak jistě víte, černá díra je kulovitý útvar ve vesmíru, jehož jedinou náplní své existence je, že saje, saje, saje, saje..Vše a všechno a všechny, kdo se dostanou do přijatelné blízkosti, pro úspěšné nasání. Prostě to je díra, ve které vše zmizí, saje, až do dna. Do úplného zmizení daného objektu. Nasaje ho a on zmizí. To znamená, že setkání s černou dírou je váš konec. Po setkání s člověkem černou dírou, je efekt stejný. Zachráníte se jedině tak, že se k němu raději nebudete ani přibližovat.
Lidské černé díry vás mohou připravit nejen o energii, ale také o vaše sny, o váš spánek a v neposlední řadě i o vaše zdraví. Některé případy skončili i velmi tragicky.
Čím jste čistější, čím jste citlivější, čím jste vnímavější a otevřenější, tím hůře můžete skončit.
To však každý, kdo měl tu čest, se s nimi setkat, dobře ví. Teď přichází na řadu ta podstatnější část a to, jak přežít jejich přítomnost, když není úniku. Když jsme nuceni být s nimi v kontaktu. Když je nemůžeme jednoduše odstranit z našeho života. Jak si zachovat zdravý rozum, když bychom si nejradši v jejich přítomnosti zoufalstvím vytrhali všechny vlasy. A nebo alespoň jim..Ale nemůžeme.
První krok je uvědomění si faktu, že nejsme nijak zodpovědní za jejich situaci. Mohou být v hrozné situaci, ale nemusí. Tito lidé si stěžují a stěžují, i když nemají důvod. Prostě si ho vymyslí. Nebo z věci, která problém nepředstavuje, problém vykonstruují. A zažila jsem i případ, který mi ukázal, že když už si nejde ani nic vymyslet, budou si stěžovat na něco, nebo na někoho, o kom, nebo o čem, vám ale nic bližšího neřeknou. A i přesto, že někteří z nich se skutečně v těžké situaci mohou nacházet, vy za jejich situaci NEJSTE zodpovědní. Ani, pokud se to týká rodičů, bratrů, sester, nejlepších přátel.. Pokud máte pocit, že jste, přečtěte si tento starší článek: http://rahesiz.blogspot.cz/2016/07/nebrat-to-osobne.html
Druhý krok je ten, že přijmete fakt, že se tato osoba jen tak nezmění. Někdy trpíte a trpíte v domnění, že se tento člověk vymluví, vypláče a bude zase dobře a nebude na vás působit, tak ničivým dojmem. Pak trpíte zbytečně. Nezmění se. Pokud ano, pak jedině po osobní zkušenosti prožité životní katastrofy. Ale tento člověk velmi těžko rozezná skutečnou životní katastrofu, když za katastrofu považuje vše, ve svém životě. Vy víte, že nic v životě katastrofa není. Že nepříjemnosti a domnělé prohry, kterými procházíme, se nám dějí proto, aby nás posílily, aby nám pomohly. Na to ale tito lidé musí přijít sami. Ne. Nejste schopni jim to nijak vysvětlit. Jak sami víte, ani po třicáté páté to nepomohlo, nepomůže to ani posté..
Krok třetí je ten, že se přestanete snažit je měnit. Změna, kterou potřebují, přichází zevniř. Ne z venku. Nikdy nic nepřichází zvenku. Jakákoliv změna, která je schopna cokoliv ovlivnit, musí přijít našim vnitřním prožitím, pochopením, zpracováním.. Ne tím, že si někde něco přečteme, nebo nás o tom někdo poučí. Ani tato slova vám od lidí, kteří vás ničí, nepomohou. Ne, dokud je nebudete aplikovat do svého života. Když je aplikujete, projeví se přímo ve vašem životě, budete konfrontování se změnou, prožijete ji, pochopíte, pocítíte na vlastní kůži a tato situace změní nejen vás, ale i váš postoj. Nikdy nic nemůže přijít z venku. Nikdy.
Krok čtvrtý je, jako vytažení špuntu z vany. Když se člověk černá díra vyskytne na vaši oběžné dráze, plní vás informacemi a zároveň vás nasává do sebe. Ona se zbavuje svého jedu, vy se jím plníte. Ona se plní vaší energií, vy se jí zbavujete. Pak vás zcela pohltí a jak to občas černá díra dělá i ve vesmíru, vystřelí vás daleko za oběžnou dráhu. Vzdálí se. Vám se chce usnout a už se nevzbudit a ona ani nepostřehla změnu. Možná má na chvíli více energie a cítí se lépe. Bodejť by ne. Má energii za dva.
Jste naplněná vana jedu. A dokud nenajdete způsob, jak vytáhnout špunt a jed vypustit, budete stále naplněná vana jedu. Logicky do vás nemůže natéct nic jiného. Ani nová energie ne. Dokud se nevypustíte. Aby do vád tedy mohlo něco nového natéct, musíte být zcela vypuštěni.
Svůj způsob si musíte najít tak, aby odpovídal vaší nátuře, povaze, tělesné zdatnosti. Někomu pomůže sport, běh, někomu procházka v lese, procházka s pejskem, někomu nákupy, někomu sex, někomu hudba, někdo uklízí, někdo jí sladké (což skutečně není řešení), někdo si čte, někdo se pořádně vyspí, někdo jde do kina, někdo odjede na víkend pryč (to by se vám za chvíli asi prodražilo). Najděte si svůj způsob vypuštění. A ve chvíli, kdy bude poslední kapka jedu pryč, může do vás natéct nová, životodárná síla.
Krok pátý..Vidíte, kolik vás to stojí sil a času, se s těmito lidmi vypořádat? Stojí vám to za to? Já osobně jsem ve svém životě měla mnoho černých děr..Někdy i po letech mi došlo, že se skutečně nezmění. Že já jsem ta strana, ze které musí přijít změna, pokud si chci zachovat duševní zdraví. A tak jsem vztahy, které jsem mohla, ukončila. Ne vždy je to ve vašich možnostech, pokud však je, udělejte to. Nemusíte mít žádné výčitky. Váš život za jejich. Jinak to skutečně není. Uleví se vám, budete moci volně dýchat. Konečně se vykašlete na to, co si o vás budou myslet. Kdyby se predátor trápil tím, co si o něm bude například zebra myslet, nikdy se nenažere..A zemře hlady. Myslí na sebe, na záchranu svého života. Vy nejste ti nadřazeni, člověk černá díra může být dokonce nemocný, není o nic horší, než vy. Ale ničí vás. Zabíjí vás. A odstřihnout je ze svého života je jediný způsob, jak vy sami můžete přežít. Jak říkám, buď budou šťastni oni, nebo vy. Je to váš život. Pud sebezáchovy vám říká, co máte udělat.. Pokud je potkáváte občas, můžete to bez problémů ustát. Pokud však máte přítele, černou díru a víte, cítíte, že už nemůžete, přátelství prostě ukončete. I kdyby jen dočasně, než se dáte dohromady a načerpáte sílu.
Krok šestý, je úloha těchto lidí v našem životě. Myslíte si, že černá díra je ve vesmíru jen tak? Není. Nic není jen tak. Nikdy nic není jen tak. Černá díra je branou do jiných dimenzí. Díky tomu, že občas nasaje a vystřelí nějakou planetu, mění ve vesmíru postavení těchto planet. Za horizontem událostí, kam lidem není dovoleno nahlédnout, se mohou ukrývat odpovědi na otázky, které trápí lidstvo od nepaměti. Lidé, s funkcí černých děr, také nepřichází jen proto, aby vás trápili a ničili. Přichází vám do života proto, aby vás naučili vlastní hodnotě. Aby vás naučili, mít se rádi. Aby vám ukázali, jakou máte cenu. Kdyby vás nezahnali do kouta, kdyby vás nedohnali až na samý kraj šílenství, nevěděli byste, kolik síly se ve vás vlastně ukrývá. Nebyli byste nuceni být konfrontováni sami se sebou. Kdo by vás donutil k takové sebereflexi, když ne oni? Nepřítel, který za vámi přichází, vám občas může dát mnohem více, než člověk přítel, který s vámi ve všem souhlasí. Černá díra vás nutí spustit poplachovou reakci organismu a konat, abyste se zachránili. To pro vás nikdo jiný udělat nedokáže. Ne v takové míře. Nutí vás, abyste se zamysleli sami nad sebou. Nutí vás o sobě pochybovat. A to je vždy přínosné. Brání to růstu ega a přehnanému sebevědomí. Což ale u vás, kteří tohle řešíte, nejspíš nehrozí. Kdybyste měli ego vysoké, jako Eiffelova věž, tento problém by vás zdaleka netrápil a tyrani, co vás ničí, by dávno byli za hory a za doly..
Krok sedmý vám radost neudělá. Jak zabránit těmto lidem, aby vás vysávali, když je zároveň nemůžete odstranit ze života a co víc, jste s nimi třeba denně v kontaktu? Co vás zachrání? Vy sami. Osobní prožitek a zkušenost s těmito lidmi. Až vás naučí, co mají, zmizí vám ze života. Ale ne fyzicky. Tomu se zabránit nedá. Stále je budete potkávat, budete je míjet, poznáte je již podle tří slov, která vypustí z úst, z postoje, z energie, kterou vyzařují. A vy budete vědět, s kým máte tu čest. Jen se vás to přestane dotýkat. V jejich blízkosti přepnete do módu "černá díra", uzavřete svou vanu víkem z oceli a vaše konverzace bude probíhat na jejím povrchu. Žádná hloubka, žádné emoce, nic osobního..Budete se bavit tzv.o ničem. Čím méně energie a emocí jím dáte, tím větší budou mít hlad, ale vás si za svůj objekt již nevyberou. Časem se dokonce oni budou snažit, aby minuli vaši sluneční soustavu. Když jim nedáte najíst, budou nuceni potravu hledat jinde. Budou to zkoušet dlouho, mnohem déle, než byste to vydrželi vy..Protože vybudovat si s někým nové sací rituály trvá dlouho a jim se nechce měnit zajeté zvyky..Ale nebojte. Nevydrží to navěky.
Krok osmý je osvobození. Prošli jste mnoha zkušenostmi, máte hodně nepříjemných zážitků, jste chudší o pár "přátel". Už chápete, že každý má svou životní cestu. Už chápete, že jste zodpovědní pouze sami za sebe. Za nikoho jiného. Jste zodpovědní za své myšlenky, názory, za své chování a za své činy. Za nikoho jiného. Víte, že jste člověk, který si zaslouží vnitřní klid a dobrý spánek. Zasloužíte si mír a pokoj v duši. Nejste povinni se trápit a přivodit si žaludeční obtíže proto, že ti druzí nejsou schopni nijak změnit své myšlení a tím svůj život. Nechtějí. Pravděpodobně jste jim nabídli pomocnou ruku mnohokrát. A věřte, že z praxe vím, že člověku, který se chce skutečně změnit, stačí pomocnou ruku podat pouze jednou. Pokud to po vás žádá potřetí, popáté a podesáté, je jeho vnitřní záměr úplně jiný. Zde platí víc, než kde jinde,že činy mluví za slova. Já říkám, že nelze dělat dokola stále stejné věci, myslet stále stejně a očekávat jiný výsledek. Je to jako, číst dokola stejnou knihu a čekat, že konec dopadne jinak. Kdo chce něco změnit, musí udělat to, co ještě nikdy neudělal. Jen tak může přijít něco, co do té doby přijít nemohlo. Reakce nepřichází bez akce. Je to až příliš jednoduché.
Já jsem dospěla do stádia, kdy jsem si pár černých děr v životě nechala. Omezila jsem s nimi sice kontakt, ale mám je ráda. Jako lidi, blízké duše. Ode mě však už nemají co nasávat. Vana je pečlivě zakryta, jediná možnost je tancovat na povrchu. Do hlubin své vany pustím pouze ty, kteří ji nepřišli vypustit, ani zakalit, natož otrávit, ale ty, kteří se přišli okoupat. Lehli si, nalili si sklenku vína, popovídali si a šli dál. Takové přátelství má rovnováhu. Občas se stane, že dojde i tak k zakalení. Občas je to nevyhnutelné. Ale má láska a trpělivost vodu vždy opět vyčistí. Jak se říká, že klidná voda se vždy vyčistí. A kal padá ke dnu. Tak je to i v životě.
Lidé citliví musí chránit svá srdce, své zranitelné duše a vždy dojdou k pochopení, že jiná cesta není.
A i přesto, že občas uvěříte a budete zrazeni, vypuštěni a otráveni, nevadí. Najdete si svůj způsob, jak se opět doplnit. Život totiž není o tom, za každou cenu udržet víko na své vaně a nikoho nikdy nepustit dovnitř. Život je o tom napuštění a vypuštění. O tom, jak se naučíte tyto situace zvládat, jak se na ně dokážete dívat, jak je prožíváte a vnímáte, co ve vás zanechají a co vám vezmou. O ničem jiném.
Jde o pochopení, že černé díry jsou součástí naší společnosti a budou vždy. Je to v rámci rovnováhy nutná dualita. Přichází, aby dávali lekce a učili nás. Poskytují nám zocelovací kůry. A já skutečně musím všem těm, kteří do mého života přišli jen proto, aby mě trápili, vysávali, ničili a demolovali, poděkovat. Bez pádu, bych se nenaučila zas a znova vstát. Bez útoků, které byly mířeny proti mě, bych se nikdy nenaučila bránit. Nenašla bych svou vlastní hodnotu. Dnes už nemám strach říct, promiň, ale nechci být tvůj přítel. Protože vím, že nemusím. Protože vím, že to, s kým trávíte svůj volný čas, velmi ovlivňuje vaše myšlenky, činy a celý váš život.
Vybírejte si takové lidi, se kterými budete plout, nebo stoupat stále výš. Nejste povinni být dobrovolně obklopeni lidmi, kteří vás jen stahují ke dnu.
Každé ráno tak, jako si vybíráte šaty, vybírejte si i vaše myšlenky. Vyberte si, že budete myslet pozitivně, radostně a s veselou náladou. Co budete vysílat, to budete přitahovat. Zákon rezonance.
A černé díry budou z vašeho života přirozeně mizet. Občas se objeví, aby otestovaly vaši současnou kondici a půjdou zase dál.
Nejde mít černé myšlenky a žít pozitivní život. Vy to přeci víte.
S radostí a vnitřním klidem, budete mnohem lépe snášet všechny černé díry světa.
A já vám ze srdce přeji, aby vás každá černá díra, která vás tu a tam přirozeně nasaje, vystřelila ještě mnohem, mnohem výš, než jste byli předtím.
Per aspera ad astra - přes překážky, ke hvězdám ♥
