Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: zimní, Téma: Kamarádky
Holky z naší školky
Miloslava Černá, věk: 80 let
Může někdo vůbec srovnávat chlapské kamarádství a přátelství mezi děvčaty? Holčičky ze školky proplouvají životem a kamarádství jim pomáhá překonávat labilitu a pomíjivost partnerských vztahů.
Holky z naší školky.
Dvě je málo, čtyři zase moc. Už Anton Pavlovič si pro svou hru (upozorněný Járou Cimrmanem) vybral právě tři sestry. Také tři věrné kamarádky může spojovat pouto silnější, než vztahy v rodině. Můžeme je sledovat už od školky. „Dneska, Barunko, vyzvedneme i Anežku a Klárku a půjdeme na hřiště. Jejich mamky tam za námi dorazí." Rozmíšky na pískovišti končí utřením slziček. „Tak zítra ráno! Ahojky!"
Ve škole nastupuje první rivalita. Bára chce sedět s Anežkou, Klárka fňuká. Naštěstí je tu lavice pro tři a v té už zůstanou. S postupem do vyšších ročníků Anežka kamarádky přerůstá, shlíží na ně maličko svrchu, takže ty se snaží trumfovat. „Mám novou značkovou bundu!" „A já zase budu mít morče, máma už koupila akvárko!" S postupem let začaly stále víc vnímat své odlišnosti i nesrovnatelnost prostředí, v němž vyrůstaly. Bářina máma, sestřička v nemocnici, zůstala po krátkém manželství sama, Anežce přibyli dva bráškové a Klářin taťka úspěšně rozjel podnikání, takže pro dcerku občas přijížděl ke škole novou Audinou. Kláře také první narostla prsa, vytáhlé Anežce trochu zhrubla pleť a Bářina postavička malé manekýnky se zrzavo ofinou začínala provokovat. Po základce všechny zakotvily na gymplu a tam občas zaskřípaly drobné konflikty. „Hele, kámo," otočila se Bára k Anežce, „matka má noční - je jako Cerberus- mohla bych - jako- u vás přespat? Kdyby vypukla kontrola." „Jako?" „Si říkala, že vaše rodinná smečka bude na chatě." „A kam doopravdy jdeš?" „To neřeš."
Po dvou letech na střední naplánovaly společný holčičí večírek. Ne doma, rozhodly se vyrazit na Berounku, kde pomalu chátrala opuštěná chata Anežčiny nemocné tety. Za příslib vyvětrání a úklidu dostaly klíče. Zásobeny několika lahvinkami červeného a věncem špekáčků vyrazily. První plameny v ohništi za chatou se rozhořely vesele, i první sklenky nabudily zpěvnou náladu, jenže jak oheň slábl, rozjaření přešlo do molové tóniny.
Opojení z volnosti najednou přebil pocit, že nikomu z vlastní rodiny na žádné z nich doopravdy nezáleží. „Mám problém, holky, doma už nechci bejt." Zvedly hlavy. Od Báry čekaly, že je ohromí pikantní nabídkou, protože jako prskavka rozžehávala kolem sebe zájem opačného pohlaví. „Je to průser, Vladimír, mámin nejnovější, je u nás nastěhovanej a už kolikrát po mně vyjel. Dost nechutně." „Řeklas´to mamce?" „Ne, to nejde. Hrozně by ji to ranilo. Ona ho má vážně moc ráda." Klára i Anežka najednou cítily, že ani reklamní slupka nezaručuje pohodu. „Se na něho vykašli. A pohroz mu, že to práskneš." Klára přiložila poleno. „Taky to nemám jednoduchý. Fotřík mě tahá na párty a předvádí jako novej auťák. Olezlí chlapi mi čuměj na kozy- a já bych chtěla jenom normálního kluka. Takovýho tam nepotkám. Anežka mlčela a natáčela si na prst pramínek mastných vlasů. Kluci ji vnímali jenom jako parťačku v oddílu basketu. Tam zapadla, aby přebila pocity méněcennosti nad svou pětaosmdesáticentimetrovou výškou. Může to někdo pochopit? Propletenec vztahů se zadrhl po maturitním večírku. „Holky, já jsem tak nešťastná! Už přes měsíc chodím s Martinem z béčka, nic jsem mu nedovolila, a on se teď po after-party vyspal s tou kurvou Simonou!" „Hele, to nebyla první!" Bára- utěšitelka. „A jak ty to víš? Že bys i ty s ním - nenávidím tě, rozumíš!" Nenávist vydržela jen krátce. Pak přišly slzy a vstřízlivění. „Ten kurevník mě zase dobejval, ať si půjčím tátovo auto, že si vyjedem. Cejtí prachy, syčák!" Holčičí svěřování ulevuje.
Krátce po maturitě Anežka startuje sportovní karieru, získává sponzora a lákavou nabídku. Klára volí bezpečí a stěhuje se ke staršímu zazobanému příteli, k němuž se snaží najít aspoň trochu vřelý vztah. A náhle osamocená Bára s bříškem zoufale hledá oporu a zázemí. Důvod k neplánované slezině.
Při posezení v cukrárně Klára zavelela. „Vyděržať, baby! Každej průser má řešení!" Rozhlédla se a zanotovala."Ó money- money.. Dáme to, Anežko, souhlas?" Bára otřela oči. „Holky, já sem tak ráda, že vás mám!" „Jen abys nekecala, mamino!"
