Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2014, Kolo: zimní, Téma: Móda, nákupy, záliby
KAM S NÍ ? aneb Háček, věc veřejná
AGA GREY, věk: 45 let
Záležitost je to zcela triviální, přitom životně důležitá. A tak nějak se týká nás všech ... Ale má to háček. Tedy spíše nemá ...
Záležitost je to zcela triviální,
přitom životně důležitá. Jistě i vy jste občas v rámci
nákupní horečky nuceny použít veřejné WC –v restauraci, v nákupním
centru, prostě kdekoliv v terénu. Na tom ostatně není nic divného,
musíme tam všichni.
Netvrdím, že jsme zbohatlíci, kteří s sebou
neustále vláčí své zlaté cihličky, ale sem tam nějaká taška, kabel(k)a přes
rameno či igelitka s nákupem tak nějak patří k věci, zvláště po
úspěšném drancování výprodejů. Vyrazíme-li
ovšem do terénu bez doprovodu, který zavazadlo věrně podrží čekajíc před
hajzlíkem, mnohdy vyvstává problém a my pátráme, kam s ní ( s taškou,
samozřejmě). Jsme-li nuceny vykonat potřebu,
vyžaduje to součinnost našich horních končetin, s tím nic nenaděláme, ani oděv
sám nepovolí. Usedáme-li ( či spíše krčíme-li se
nad veřejnou mísou v pozici hrbatého psa konajíc svou potřebu svobodně v parku)
nezvládáme současně mít přes rameno kabelku, byť by byla od Vuittona a zároveň
v paži pevně svírat jiné příruční zavazadlo.
Jistě, není problém jej odložit –
ale kam, probůh?
Silnější nátury hnány vyprazdňovacím pudem s ním prostě mrsknou na matičku
zem - ano, na tu zem, kterou prošlapaly
ne stovky, ale tisíce párů obuvi, nesouc věrný vzorek ulice zbrocené plivanci
či dokonce (povětšinou) psími exkrementy - a přiznejme si, že jsou mezi námi i
takové, které polohu aktivního hrbáče ve veřejných komnatách dosud dokonale
neovládají a při vyprazdňování měchýře prostě ucmrndnou mimo. Odložíme-li tedy zmíněná zavazadla na
takto dekorovanou podlahu viz výše, štítíme se následně své milované tašky,
dokud ji nedopřejeme řádnou očistu. Jedná-li se o pouhou igelitku, tato
letí do koše i v těch nejspořivějších
rodinách a jistý odpor pojímáme i k jejímu obsahu, ač tento byl chráněn
v igelitovém nepropustnu. Drahé kabely pečlivě omýváme, přičemž
remcáme, že navlhnou a opakovaně se tážeme : Proč?
Proč na většině veřejných WC nejsou v 21.století, kdy běžně nakupujeme
parcely na Marsu a vesele digitalizujeme vše vůkol, zcela obyčejné háčky či
odkládací plochy? Vždyť i ty opice v klecích se mají na co pověsit. Proč
je provozovatelům podobných zařízení tak cizí logické myšlení? Odpověď je možná prostá – takový
háček, to je přece investice. Pořizovací cena činí cca pár korun plus manipulace
a montáž. Kdosi musí zadat pokyn, kdosi jej musí realizovat. Ovšem, aby
k uvedenému došlo, kdosi by musel i logicky uvažovat.
Anebo
je to jinak. Provozovatelé veřejných hajzliků s sebou zpravidla při kontrole provozu
zavazadla nevláčí, tudíž neznají naše utrpení. Anebo
to bude pouze tím, že tyto záležitosti řeší muži, kteří brilantně zvládají
močit s kabelou kolem krku či kufříkem v zubech, případně jim je
srdečně ukradeno, kam co fláknou, jen když se jim uleví – a špína je přece přirozená.
Anebo je to všechno úplně jinak ?
Ráda se to konečně dozvím !
Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2018, 1.10. až 31.12.
Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!
Každá z nás někdy touží po erotickém prádle, chceme překvapit svého partnera a zvednout si vlastní sebevědomí. Někdy se nám to povede,...
Šaty dělaj člověka. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená. O tom, co se Vám může přihodit v práci a jak se některé věci můžou...
O tom jak může vypadat klasická česká dovolená s přáteli na kolech. Šumava projetá křížem krážem, ušlapané nožičky a otlačený...