Home Fejetony
2017
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2017
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2017
Archív fejetonů
2013 - 2017

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2015, Kolo: jarní, Téma: Rodina

Pavouk nezbeda

blanka bartova, věk: 42 let

Strach z hmyzího světa je znám každému z nás, ale i tak jsou příběhy ze setkání s těmito tvory úsměvné a plné zamyšlení.



   „Mamí, rychle! Pojď sem, je tady pavouk. Mamí!“ Dcera huláká jako na lesy a já balancuji na židli věšíc vyprané záclony zpět na jejich místo. 

   Malá přiběhne z vedlejšího pokoje a divoce šermuje rukama. „Je tákhle velikej a ošklivej. Běž ho sundat, prosím.“ Udělá na mě zoufalý kukuč a tak pokládám nepověšený konec záclony na okenní parapet. Podává mi ruku, abych při slézání ze židle byla rychlejší, a už mě táhne do ložnice. 

   Prohlížím všechny dostupné rohy a nic! „Ale já žádného pavoučka nevidím. Kde je?“

   Dcera stojí u dveří a uculuje se. „Támhle je, schovanej pod peřinou.“

   „A jak se tam dostal! Ty mě zlobíš, vid‘.“ Opatrně nadzvedávám přehoz a pak ho zahlédnu. Stačí jen kousek z jeho článkovité nohy, která je nakrčená a připravená se proti mně rozběhnout. To vážně nemusím! Tělo je zcela určitě chlupaté, černé a zbylé nohy připravené k pohybu. Fuj! No nic, vnitřně se snažím zabránit tomu mrazivému chladu na kůži a druhou rukou si z levé nohy stahuji pantofel. Osvědčená zbraň na nečekané hmyzí vetřelce.

   Asi třikrát jsem uhodila spodní částí pantofle do přehozu a pak ho opět opatrně nadzvedla. S tělem co nejdál od okraje postele, s netradiční obranou v ruce a odhodlaná rychle zareagovat na pohyb. Vteřiny se vlekly a stále nic. Jenom zlověstné ticho propletené s tikajícím budíkem na nočním stolku. Nakonec jsem rychle odhodila přehoz na druhou stranu pokoje.

   „Mamí, promiň. To byla sranda.“ No ovšem! Pavouček, kterého si více jak před rokem vydupala v jedné z mnoha hračkáren při procházce městem. Plyšově hebounké tělo neškodného pavoukovce s plastovýma nohama. Ted‘ po mém útoku ale leží bezmocně rozvalený na zádech a já si vybavuji, že zrovna předevčírem jsem měla velmi živý sen o obrovském, tak půlmetrovém osminohém chlupáči, který měl červenočerné zabarvení a skákal po celém obýváku jako moje dcerka na trampolíně. Jeho osm noh se odráželo od koberce a jako pérko opět vyskakovalo do volného prostoru pomalu až ke stropu. Kde jsem v tom snu byla já? To si naštěstí nevybavuji. Možná jsem zoufale visela na zácloně, ale ta by mou váhu neudržela a ani horní opěrka sedačky nebyla vhodnou volbou, protože tam se dokázala spokojeně uvelebit jenom naše kočka. I když ve snech je možné všechno. Zkrátka, byl to jen sen a v mé hlavě zůstal jen obraz té skákající osminohé příšery.

   „Já ti dám srandu ty zlobidlo.“ Nazula jsem si opět pantofel a přitáhla si dcerku k sobě. Jemně jsem ji poplácala po zadečku a pavouka jí vložila do dlaně. Ona ho pohladila po plyšovém těle a běžela s ním do dětského koutku. 

   Záclony už byly na svém místě a konečně přestal venku foukat ledový vítr i sluníčko vykouklo a jeho hřejivé paprsky zalily celý obývací pokoj. Otevřela jsem okno dokořán a vnímala vůni kvetoucích stromů i navrátivší se bzukot včel, které v tom větru nemohly sbírat pyl. Některé z nich ještě seděly přitisknuté k okennímu parapetu a stále nabíraly sílu po tom, jak je náraz větru donutil usednout. Možná se půjdeme ještě projít, ale raději v tom aprílovém počasí vezmu sebou čepičku s větrovkou. Opravdu, slunce začalo hřát jako v červnu a obloha už byla pomalu bez mráčků.

   „Mamí! Mami, rychle. Leze do hraček.“ Dcerka huláká ale v jejím hlase je znát strach. Tak běžím od okna k jejímu koutku na hraní a klekám si vedle ní. Rychle vloží svou dlaň do mé a druhou rukou, která se viditelně třese, ukazuje na okraj bedny na hračky. 

   Opravdu se snažím zachytit nějaký pohyb. Až pak, když se její prstík odváží lépe zacílit na dané místo, ho spatřím. Musím se smát. „To je jenom sekáč a ještě mládě. Pomalu není vidět jak je malý a jemný. Neboj, ty můj strašpytle ten nic nedělá, vždyť na verandě jich je plno a jsou větší než tenhle. Oni se tě bojí víc než ty jich.“ Beru přitom její ruku ze své a líbnu ji do dlaně. Sfouknu jí ofinku, která neposlušně sklouzla do očí.

   Se vzdorovitým výrazem a slzou na tváři se na mě podívá: „Dobrá, ale ted‘ ho vem a vyhoď. Potom mi pustíš tu pohádku „Mrňouskové“, víš tu o včelkách, beruškách a o tom skákavém pavoukovi, který tak rád straší mouchy. Ju?“

   „A nebudeš se bát?“ Sleduji přitom jejího pavouka na hraní, jehož oči z korálků se lesknou jako živé.

   „Proč, ne nebudu. Ten je malovanej a neběhá nám po pokoji. Podívej, rychle. Utíká ti!“ A ukazuje na to sotva viditelné osminohé stvoření, které slézá po krabici plné hraček dolů na koberec. S klidem ho beru za jednu z těch slabých nožiček a odnáším ho k oknu. Nechám pavoučka slézt do mé dlaně a pak jemným fouknutím odlétá dolů na zahradu. I včelky jsou pryč a je krásné teploučko.

   „Ty si odvážná maminko. A ted‘ tu pohádku, prosím.“ Vrací se k bedně plné hraček a bere si pavouka. Usedá s ním před televizi, mazlivě si ho bere k tváři a dokonce se nechá šimrat jeho plyšovou srstí. Ještě by měl začít skákat a mohla bych říct, že sny se plní. 

      

 


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá letní kolo soutěže! Ročník 2017, 1.7. až 30.9.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Muži

Malý příběh o lásce

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Láska by měla být hlavně radost. Jakmile ji cítíme víc jako trápení, je lepší to v sobě uzavřít. Navrátit do života...

Téma: Muži

Malovat či nemalovat?

Jitka Kubešová, věk: 56 let

Přečíst

Taková těměř hamletovská otázka. Jak reagovat na ono mužské přání, že byste se mu líbila víc nenamalovaná. Já jsem si své...

Téma: Zaměstnání

Denní sprcha

Kateřina Horová, věk: 26 let

Přečíst

Čas nebezpečně tiká, odbíjí a my rosteme s našimi vzpomínkami - dokážeme se vůbec někdy správně rozhodnout a proč?

...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing