Home Fejetony
2018
Chci si
stáhnout román
Podmínky Vyhodnocení
2018
Kontakt Naše
spisovatelky
Finále
2013 - 2018
Archív fejetonů
2013 - 2018

Archív - soutěžní příspěvek

Ročník: 2013, Kolo: jarní, Téma: Kamarádky

Dopisové kouzlo

Ivana Boháčová, věk: 45 let

Přátelství a kamarádství, nemusí v dnešní době probíhat pouze zprostředkovanou formou mobiních zpráv, e-mailovou korespondencí, nebo na již velmi velkolepé sociální síti....Máme opravdové přátelé a kamarády? Nad tímto se zamýšlím ve svém fejetonu a také nad kamarádstvím a kouzlem bílé obálky....

Tak mě tak napadá, kolik máme opravdových přátel kamarádek, kamarádů, co s nimi sdílíme, kolik na ně máme času, jak se vlastně pozná ten opravdový kamarád, kamarádka přítel? Je z dětství z dospělosti nebo snad ze sociální sítě a my přes ten imaginární svět cítíme společné přátelství? Každý to máme nějak, ale jak říká jedno přísloví: “ V nouzi poznáš přítele“, a to jsou ti, co se na Vás neotočí zády, když nemůžete jít dál a věřte nebo ne já mám svoji kamarádku Věrku již přes celých čtyřicet let. Sdílely jsme spolu své životy od školky, až dosud… Přes všechny životní kotrmelce, víme jedna o druhé,navštěvujeme se máme mnoho společných zážitků  obdivujeme květiny na svých zahrádkách a přehlížíme polámaný plot. A přesto, že nás nedělí vzdálenosti, a sdílíme svět počítačů, píšeme si dopisy. Obdivuji na ní její smysl pro staré dobré dopisování do domovních schránek. Má to své kouzlo i pro Věrušku, posuďte sami, jak řekl a napsal sám básník Jiří Wolker tak mlád a přesto moc dobře věděl, o čem ve své době psal:
"Poštovní schránka na rohu ulice,
to není nějaká lecjaká věc,
kvete modře,
lidé si jí váží velice,
svěřují se jí docela.
Psaníčka do ní házejí ze dvou stran,
z jedné smutná a z druhé veselá“
 
A dnes bych tu báseň upravila asi takto:
"Poštovní schránka na rohu ulice.
 To není nějaká lecjaká věc,
svítí, jak reflexní vesta,
lidé ji míjí obloukem,  
je totiž postrachem měst.
 
Složenky, poplatky,
trvalé příkazy… exekuce,
chvíli se ve schránce ohřejí
a záhy je máme v ruce…

Psaníčka smutná možná ještě,
veselá sotva, kdo by je psal?
Máme dnes na všechno mobily
vyjmutí z kontextu postačí nám."

Má spolužákyně a kamarádka Věrka se jednoznačně řídí, básní pana Wolkera, napadá mě, když otevírám domovní schránku, lidově řečeno „kaslík“ a vypadne na mě mezi letáky a složenkami bílá obálka se známkou známé kreslené postavičky z dob mého mládí Fifinka s culíkem na hlavě a v šatičkách růžových jak vata z pouti…
“Píše Věruška“, napadá mě a v ruce svírám bílou obálku s písmem, které již dlouhá léta dobře znám…, nezaměnitelný rukopis mé kamarádce zůstal, až do dnešní doby v mém povědomí. Její krasopis nesemlel ani psací stroj, ani počítač …Chvíli se těším pohledem na zavřenou obálku, a říkám si, že je to tak trochu zázrak v dnešní době e-mailů. Nemyslím ty obálky z úřadů, ale dopis jen tak z kamarádství…Na to se již, v téhle době moc nehraje. Jistě co není dnes rychlé je pomalé a zítra snad bude již všechno jen nadčasové, necháme se pěkně překvapit. Nu ale , posuďte po svém, nemělo snad určitý smysl a také cosi do sebe to dopisové dobrodružství?…Kluk byl na vojně a dívka chodila okolo schránek a , když tam zahlédla roh bílé obálky srdce jí tlouklo až v krku. Také jsem na tyto dopisy čekala od svého kluka z vojny a se mnou mnoho dalších dívek od svých kluků a byly to chvíle emočního napětí…Spousta dívek, dopis otevřela hned, ale mnohé si nejprve uklidily ve svém pokojíku, a těšily se pouhou přítomností, bílé, později modré nebo růžové obálky, stále pod radostným napětím , až si budou moci samy večer nerušeně přečíst modré řádky stále do kola a přemýšlet nad významem slov milovaného pisatele. Takové dopisy a mnoho jim podobné končily často pod polštářem dívek, a ty si je střežily jako oko v hlavě, před ostatními členy rodiny…Sotva tak mohou dnešní mobilní zprávy něco takového nahradit, jistě mnohé mohou urychlit. Ten pocit z těšení byl zážitek a ten nám nikdo, neprodá ani neurychlí, všechno by hezky mělo mít svůj čas, tak jak to říkaly naše moudré babičky...Nožem otevírám bílý list a dozvídám se , že již tento pátek v zahradní restauraci nás čeká setkání se základkou, po kolika že? Kdyby to Věrka nenapsala už bych to asi ani nespočítala nu po třiceti letech. Mám jásat nebo snad brečet? A jak je vidět,tak Věrka opět zvolila dát všem na vědomí třídní sraz dopisovou formou a že se to muselo asi značně prodražit Věrce, poctivě „olízat“ známky a nalepit je na všechny ty obálky, najít adresy všech spolužáků nu zkrátka trochu detektivní činnost… ano nepopírám má to své kouzlo dostat dopis.Hledám v šuplíku a dívám se po obálce,  koupím známku a odepíši, že rozhodně přijdu, vzdám tak poctu pisatelce a tím i zpětnou vazbu. A tak nějak přemýšlím kolik, že máme opravdových přátel? Dobrých známých, prožitků, krásných setkání, celý počítač, sociální síť? A co když to jednoho dne spadne, budeme vědět za kým opravdu jít? Co když to všechno jednou někdo vypne…a od toho máme opravdové kamarády.


freeSATcz

Satelitní televize bez kompromisů, zábava pro celou rodinu, více než 70 programů

Prémiový balíček HBO MaxPak

6 kanálů za super cenu

Právě probíhá zimní kolo soutěže! Ročník 2018, 1.10. až 31.12.

Další nejnovější soutěžní fejetony čekající na Vaše hlasy!

Téma: Erotika

Erotické prádlo aneb přece nebudeš TAKOVÁ

Lucie Jeřábková, věk: 48 let

Přečíst

Každá z nás někdy touží po erotickém prádle, chceme překvapit svého partnera a zvednout si vlastní sebevědomí. Někdy se nám to povede,...

Téma: Zaměstnání

Vždy perfektně upravená

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

Šaty dělaj člověka. Upravená, neupravená, oblečená, neoblečená. O tom, co se Vám může přihodit v práci a jak se některé věci můžou...

Téma: Kamarádky

Zlatá česká klasika

Lenka Staníčková, věk: 27 let

Přečíst

O tom jak může vypadat klasická česká dovolená s přáteli na kolech. Šumava projetá křížem krážem, ušlapané nožičky a otlačený...

... všechny soutěžní fejetony

Home | Soutežní příspěvky | Chci si stáhnout román | Pravidla literární soutěže | Napsali nám | Vyhodnocení | Kontakt

© 2012 Global Publishing