Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2017, Kolo: letní, Téma: Muži
Skrz životem
Natálie Marecová, věk: 15 let
Je to příběh z mého života. Jednou se Vám prostě stane něco, co je pro některé lidi denní rutina, ale pro Vás je to ojedinělé, něčím výjimečné, a to se právě mně stalo. Ty věci mě už žraly natolik, že jsem si prostě sedla, vzala blok a tužku a svými myšlenkami, problémy a otázkami jsem zaplnila listy bloku. A jelikož ráda čtu, ráda píšu povídky, tak stačí jen poupravit pár detailů a máte životní příběh, který je podle mě více oceňovaný, než nějaká detektivka...
23.6.
Dneska jsem byla na očkování. Myslím, že to byl meningokok, nebo něco takového. Nejhorší není bodnutí injekcí, to je jen chvilková bolest, ale to, co přijde po tom, je fakt něco. Vakcína, která se pak vtlačuje do těla, je strašně moc nepříjemná.
Je to jako byste měli pocit, že se vám obsah vašeho těla už do něj nevejde a vy se musíte roztrhnout.
Potom jsem šla na poštu poslat nějaké balíčky. V jednom z nich byly boty do tanečních, které mi nebyly, a tak jsem je musela poslat zpátky.
Když pomyslím na taneční, ani na ně vlastně myslet nechci, ale musím.
Není to o tanečních jako takových, ale o tom, kdo bude můj partner.
Je to můj kamarád. No, vlastně kamarád ne, ale nevím jak bych ho nazvala, vzhledem k naší minulosti, takže ,,kamarád".
Ten kamarád je Mike. Stalo se nám spolu pár věcí, kvůli kterým jsem k němu něco cítila, možná pořád cítím. Nemyslím si, že je to láska, ale pokud ne, tak co to je?
Náš příběh začal nějak takto:
Seděla jsem s ním na cestě do zahraničního výletu se všemi lidmi z devítek, kteří jet chtěli.
Nezačala jsem k němu něco cítit přes den, jak by se čekalo, ale začala jsem k němu něco cítit přes noc.
Byl večer 27.5. Jeli jsme autobuse a koukali se na film (všichni).
Už jsem byla unavená, a tak jsem si na něj lehla. Hlavou do klína, ale ne ,,tím" směrem.
Byla jsem vzhůru, ale vlastně jsem spala. No, abych lépe vysvětlila:
Měla jsem zavřené oči, ale vnímala jsem.
Ucítila jsem jeho ruku na mém boku, opřel se o něj. Trošku jsem znervózněla, ale pak jsem si uvědomila, že asi nemá moc možností, kam si ty ruce dát.
Potom ale začal dělat ukazováčkem a palcem krouživé malé pohyby.
Bylo to moc příjemné, cítila jsem jak mi srdce buší. Snažila jsem se ale uklidnit a konečně jsem usnula.
Asi po půl hodině jsem se probudila. Oba jsme usoudili, že už chceme spát.
Lehla jsem si obličejem k opěradlu sedačky a on za mě, jako v nějakém romantickém filmu.
Ruku měl na mém boku a opět dělal ty super krouživé pohyby.
Poté ale masážní kroužky přemístil. Vklouzl mi na břicho pod tričko.
Zase jsem znervózněla, ale nechala jsem ho.
Těmito krouživými pohyby se dostal pomalou cestou až k okraji mých maskáčových legín, které jsem měla na sobě. Úplně jsem cítila, jak mi horko leze do tváří a postupně do celého těla. Cítila jsem, jak mi bije srdce a cítila jsem hlavně jeho. Jeho hruď opřenou o má záda.
Jeho palec se jemně pohyboval po okraji legín.
Potom ale udělal něco, co jsem opravdu nečekala. Jeho klidné krouživé pohyby palcem se dostaly pod další vrstvu mého oblečení.
Jeho prsty jsem teď cítila na okraji svých kalhotek. Zpanikařila jsem.
Teď jsem absolutně nevěděla, co mám dělat. Ale můj instinkt použil varovný signál a má ruka se dotkla jeho. Zvedla jsem ji, položila na tričko na místo, kde mám žebra a mou ruku
dala na jeho.
Než jsme takhle usli, pořád jsem přemýšlela:
Co by se asi stalo, kdybych nic neudělala? To by mi jako vlezl i pod kalhotky?
Tady v autobuse?
Namlouvala jsem si, že by něčeho takového nebyl schopný. Ale později se ukázalo, že je schopný spousty věcí...
Ten týden v zahraničí byl moc super.
Povídali jsme si, smáli se spolu, ale ani jeden jsme neměli odvahu promluvit si o tom, co se stalo v autobuse. Nebo spíš, co se málem stalo.
Cesta domů ničím zajímavá nebyla, to zajímavé přišlo až o týden později...
