Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: jarní, Téma: Móda, nákupy, záliby
Pověry
Dagmar Stonová, věk: 57 let
Pověry - téma, nad kterým by se dalo dlouze diskutovat. S různými druhy pověr se občas setkáváme všichni. Někoho z nás pobaví, někoho dokonce i vyděsí a někteří nad tím vším jen s úsměvem mávnou rukou. Jsou i tací, kteří pověry berou vážně, velmi vážně. Znáte to: černá kočka přes cestu, pátek třináctého, rozbité zrcadlo atd. Prostě zajímavé a neotřepané téma, které jsem si zvolila pro svůj fejeton.
Někdy se mi zdá, že se pověrám bráníme z pověrčivosti. Následky se zdají být totiž tak zlověstné, je jich mnohem víc než těch libých, že pověry raději odmítám z gruntu a všechny. Nemuseli bychom se jim však bránit, kdyby se jim naopak začalo vycházet vstříc, kdyby se vyloučily všechny jejich hrůzné následky a zůstaly nám jen ty příjemné. Býváme obklopeni i mnoha příjemnými a veselými pověrami. Jejich šíření a nevymření by se mohlo stát úkolem nás všech. Před vánocemi jsou v obchodech k mání všelijaké hlouposti, bez kterých se v dávnějších dobách vánoce vždycky obešly, protože se daly vyrobit podomácku, na koleně. Koule i jiné ozdoby, kolekce, prskavky (některé z nich dokonce prskající ), svíčky ( některé z nich dokonce kapající ), a občas i drátěné háčky.
Nikdy jsem ale v obchodě s vánočními potřebami nenašla kvalitní olověný ingot. Snad pro svou jedovatost, nepraktičnost nebo prostě jen pro to, že báchorky dnes už nikdo neprovozuje. Pořádný kus olova, který bych si mohla na sporáku roztavit, vlít do vody a on by mi ukázal zaručeně světlou budoucnost. Pěstitelé se zabývají nejrůznějšími zbytečnostmi, pěstují jablka velká jako
meloun a s chutí jako meloun, ještě lépe, podaří - li se ve tvaru osmistěnu. Všechny pěstitelské úspěchy hodnotí komise Zahrady Čech a nejkrásnější jablko s nejkrkolomnějším názvem vyhrává. Ale žádný šlechtitelský ústav se nepokusil vypěstovat taková, která by po rozkrojení napříč udělala za každého počasí hvězdu.
Kdyby bylo aspoň více kominíků, kdyby jako jiné hlídky i kominíci procházeli volným krokem ulicemi a nosili štěstí. Museli by být řádně zamazáni od sazí, aby se nesnížila kvalita štěstí. Pak by stačily trochu kvalitnější nitě, aby se netrhaly knoflíky a bylo by to.
Značíme úseky častých nehod, ale podle pověry se nehody nejčastěji přicházejí po vkročení na kanálovou mřížku. Ty nám nikdo neoznačí a tolik jich ve městě je!
Plivat přes rameno na Masarykově náměstí se také nedá, to se s pochopením spoluobčanů, vychovaných v protipověrovém duchu, setká stěží. A s házením střevíce to už také není to pravé. Nehledě na snadnou újmu na zdraví. Obuvnický průmysl téhle pověře kvality svých výrobků ne a ne vycházet vstříc a obuvnické služby nám podražily, takže házet střevícem se už nevyplácí.
Chráníme kamzíky, hořce i nosorožce, ale nařízení, které by chránilo pavouky, protože zabití pavouka přináší přece smůlu, takové nařízení neexistuje.
Proto pokaždé, když se z kuchyně ozve vřískot, vyběhne nějaký obětavec s bačkorou a začne usilovat o pavoukův život. Pavouk instinktivně oběhne kolečko kolem kuchyňské linky a mezírka mezi kobercem a zdi je jeho záchranou, ale i záchranou rodinného štěstí.
Týdenní horoskopy v magazínu Astro jsou slabá náplast. Mám pocit, že celou věc neberou příliš vážně. Začíná se však blýskat na časy i z jiné strany. Některé hotely se chopily iniciativy a jdou pověrčivé veřejnosti vstříc. Začínají vynechávat třináctá patra. Naposledy hotel Panorama v Praze, ale nepřišel prý s tímhle nápadem první - vynechávají se i pokoje s třináctkou. Není to sice úplně podle těch nejpověrčivějších nároků, lepší by bylo, kdyby všechna patra byla sedmá, s písmenovým indexem pro odlišení, a stejně tak pokoje, kde by se daly použít římské číslice - s vynecháním XIII, samo sebou.
Ale to bych chtěla asi moc. To málo zatím stačí a další se vyvrbí samo. Věřím, že hotely budou jednou procházet kominíci, aby se lidé mohli chytit za knoflík, že se hostům dovolí plivat přes rameno a že se hotely obejdou časem i bez kanalizace.
Ale teď už musím končit, aby mi nezavřeli lékárnu. Ráno dostali sušené netopýry a magistra mi jednoho schovala.
