Archív - soutěžní příspěvek
Ročník: 2016, Kolo: podzimní, Téma: Erotika
Čertice v duši chlapa
Blanka Malá, věk: 58 let
Můj život byl poklidný a své práci jsem se věnoval plně do té chvíle, dokud se v mém životě neobjevila jedna žena s ďáblem v těle. Nikdy jsem si nemyslel, že by takové stvoření moho po této zemi chodit a že by mě mohlo potkat. A stalo se! A pro mne to byl šok!
čertice v duši chlapa ....
Dovolte dámy, abych se vám představil. Jmenuji si Mirek a zdá se mi, že splňuji profil úspěšného muže - podnikatele střední věkové kategorie. O sobě si myslím, že jsem celkem pohledný a úspěšný chlap, mám krásnou zdravou rodinu, dvě chytré a pěkné dcery a poměrně pohlednou a šarmantní manželku. Má práce přináší rodině kolem milionu korun ročně, takže by se dalo říci, že si žiji spokojeně a že nemám důvod být nešťastný. Že nemám problémy. Ale tam někde uvnitř mé duše sídlí jakýsi čert, lépe řečeno čertice a ta mi stále dodává pocit nespokojenosti, napovídá, abych hřešil. Má rodina je šťastná, za to můj chtíč mě nenechává v klidu. Díky němu lžu, kroutím se jako had a připadám si jako parchant. Co to je uvnitř muže, který by chtěl být férový a nějak se mu to nedaří? Nedej bože, aby se má žena něčeho dopátrala a už vůbec si neumím představit okamžik, kdy bych se dozvěděl, že má milovaná manželka dělá to samé jako já!!! Rozvedl bych se! Děsivá představa!!!
Když se vrátím v čase zpátky, tak zhruba před pěti lety přišla manželka Verča s prosbou, jestli by si s kamarádkou mohla udělala pěknou letní dovolenou na naší chatě. Bylo mi to jedno, stejně jsem tam mohl být se svou rodinou jenom dva dny a pak jsem potřeboval odjet na stavbu do Jižních Čech. Takhle by tam Verča nebyla sama a naše holky by tam měly i kamarádku. Vzal jsem to jako docela dobrý nápad a víc jsem to neřešil.
Přijeli jsme na chatičku a celé odpoledne jsme se ubytovávali. Naše radost se hodně podobala situaci u Homolků, protože jsme pobíhali, pokřikovali a těšili se na společný večer při opékání buřtů. A nejvíc si to skutečně užívaly děti, snědli jich pěknou hromadu. Když jme je zahnali do postelí, seděli jsme u doutnajícího ohníčku, popíjeli vínko a povídali si pomalu až do rána. Verča byla unavená, dala mi pusu a šla spát. Já jsem u ohně zůstal s Ilonou sám. Zamyslel jsem se nad svou prací, řešil jsem další velkou stavbu a najednou jsem si uvědomil, že Ilona sedí tak blízko, že se mě téměř dotýkala. Ve mně se to všechno stáhlo! Z ní najednou vyrostla sopka a já jsem téměř přestal dýchal! Její vnitřní žhavá láva se ke mně přiblížila tak rychle, že během zlomku sekundy pokryla celé mé tělo. Začal jsem se dusit, soptil jsem jako astmatik a najednou mi bylo nesnesitelně horko. Byl jsem paralyzovaný a neměl jsem možnost úniku. V mé hlavě přepnula pojistka proti přetížení a mě bylo najednou nádherně. To horko se proměnilo ve spalovací touhu a já ucítil její žhavé polibky, doteky ... když na to vzpomínám, pořád to cítím. Byla jako tříhlavá saň, její hebké rty jsem cítil ve stejném okamžiku na každém místě svého těla a ruce také neměla jenom dvě! Byly všude!!! Páteří mi proběhlo takové to krásné mravenčení a já jsem se ocitl v zajetí neuvěřitelných vášní. Chvíle, kterou jsem ještě nikdy neprožil, byla nádherná a žádoucí. Během sekundy mi kalhoty byly malé!
Najednou jsem se probral a zjistil, co se stalo. Oba jsme byli nazí .... bože ..... i já! Já takový slušný kluk jsem nahý vedle té zakleté blonďaté čertice, která se na mě usmívá! Co se situací? Jak se tvářit? Dívám se z okna, než se podívám na hodinky a vidím .... sluníčko září. Kde je Veronika? Vždyť jsme seděli u ohníčku a teď jsem v posteli vedle té sopky! Je sedm ráno a v celé chalupě je klid. To jsem tomu dal!! „Nepij blbče, vidíš, co pak děláš!" jsem si říkal, až mě Ilona uslyšela: „co říkáš?" reagovala. Něco jsem zamumlal, rychle se oblékl a vyrazil jsem na obhlídku. Děti jsou ještě mrtvé, protože usnuly až kolem půlnoci a Verča také. Pomuchlal jsem peřiny vedle ní a šel si udělat kávu. Měl jsem velkou potřebu být chvíli sám a porovnat si myšlenky. Neuběhlo pět minut a Ilona seděla vedle mne. Tak tohle byl hloupý nápad! Vzal jsem do ruky kávu, na Ilonu jsem se zazubil a odešel do ložnice k Verče. Tam mě Ilona pronásledovat nebude. Dobrá volba! Uklidnil jsem se a začal přemýšlet, co dělat dál. Rozum mi nebere, co se stalo a co vlastně si z toho prožitku pamatuji. Nebo přesněji, co všechno si nepamatuji! A jak to ukočírovat dál? Teď bych jí nejradši odvezl domů, jinak nebudu mít klid. Celý den jsem o všem přemýšlel. Iloně jsem se vyhýbal a Veronika na mě naštěstí moc času neměla, což bylo fajn. Zaměstnaly ji naše děti a její kamarádka čertice.
Nakonec jsem před začínajícím večerem utekl, vymluvil jsem se a situaci vyřešil svým náhlým odjezdem za údajnými pracovními povinnostmi. Přijel jsem domů a pocítil úlevu.Pak mě začalo hlodat svědomí! Ženský!!! Nikdy jsem si nepředstavoval, že bych něco takového chtěl či měl řešit. Já potřebuji myslet na práci, potřebuji řešit závažné věci a místo toho se teď se šťourám ve svém svědomí!
Plně si uvědomuji, že jinou ženu bych si jako matku svých dětí představit neuměl, protože v mém srdci má Veronika jedinečné místo. Přesvědčil jsem sám sebe a díky tomu doufal, že jsem jenom jednou uletěl a že dám pokoj. Ze si chtíč ucpu prací a nebudu dělat nic, co by ohrožovalo domácí klid. Povedlo se mi to ... ale jenom na chvíli!
Ilona totiž neměla žádné zábrany. Překvapivě k nám chodila častěji a vyloženě vyhledávala chvíle, aby se mnou mohla být nejlépe sama. Ze začátku jsem byl vyděšený jako malý kluk, protože jen se na mě podívala, polilo mě horko. Když se mě cíleně dotkla, proběhla mnou zimnice a ona s výmluvným pohledem zapíchnutým do mých očí bedlivě sledovala mé reakce. A vyloženě se tím bavila. Bývalo to ve chvílích, když s námi v obýváku byla i Veronika a Ilona mi něco podávala, nebo kolem mne prošla. Bránil jsem se a snažil se před ní mizet. Občas se mi to povedlo, když jsem jí včas zbliknul, jak se blíží k našemu domu. Prožíval jsem okamžiky, kdy se to nedalo vydržet. Nejhorší byly chvíle po milování s manželkou. Něco tomu chybělo a to probouzelo potřebu vidět se s Ilonou a to krásné vášnivé a dravé milování si zopakovat. S Verunkou jsem rád, s ní je to ale pořád stejné něžné milování. Bohužel bez fantazie, bez dravosti čertice.
Po jedné návštěvě čertice, kdy jsem na ní nebyl připravený a trošku víc mě provokovala, jsem nemohl odolat. A zavolal jsem jí. A domluvil jsem si s ní schůzku v hotelu ve vedlejším městě. A protože to bylo ještě hezčí než poprvé, tak pak přišly další a další schůzky. A od té doby uběhlo pět dlouhých let.
Nemám ze sebe dobrý pocit, když stojím vedle ženy či svých dcer, kdy je peskuji za nějaké podvůdky či lži a přitom já sám jsem ten nejhorší z nejhorších. Mou sexuální milenkou je dlouhé roky nejlepší kamarádka mé manželky. Vzdát se kvůli dobrému pocitu svých tajných dobrodružství plných nádherných prožitků s tou malou čerticí nedokážu a nechci. Jako malý kluk se na ni vždy těším. Myslet na ni začnu vždy po milování s mojí Verunkou. Ten fantastický divoký proces jejích žhavých polibků, který pohne i mým malíčkem u nohy, je neopakovatelný a vytváří pocit závislosti. Je jako to droga a já jsem nádherně závislý na divokých vášních, které probouzí všechny mé smysli, aniž jsem tušil, jak krásné to může být.
Druhá strana té samé mince jsou okamžiky, když se vedle Ilony probouzím. Jsem prázdný, otrávený a vždy pospíchám za Veronikou. A co je zvláštní, objevil se mi nový pocit - žárlivost a svírání žaludku. Nikdy jsem nebyl podezíravý ani žárlivý a najednou mě napadají samé divné otázky. Co dělá Veronika když nejsem doma? Co když je tak chladná proto, že ji někdo jiný umí pěkně rozvášnit a pak je se mnou jako mrtvola? Najednou nemám potřebu Ilonu vidět, slyšet, cokoli s ní rozebírat, bavit se o práci a ani o čemkoli jiném. V tom okamžiku se těším na svou ženu, protože je chytrá, krásná a velmi příjemná. Má milenka je to nejhorší, co si člověk může domyslet. Ale v milování je nepřekonatelná!
A co je nejhorší, Ilona mě začíná tlačit, že bych se měl rozvést! Řekla to zatím jenom třikrát a určitě chce svou myšlenku doplnit o větu, že bych si měl ji vzít! Chápete??? Čertici mít za manželku?! Pak z pekla nevylezu do konce života ani po skonání!!! Hrozná představa!
Můj život se začíná potácet nad propastí a nevím, jak z toho ven. Když se s Ilonou rozejdu, určitě mi udělá doma peklo a když v tom budu pokračovat, tak to peklo budu mít stejně, jenom navenek se peklo bude tvářit jako nebíčko. Zapeklitá situace!!! Teď babo raď! Vždyť nejsem jediný hříšník, jak to ostatní zvládají?
Nikdy jsem v síly, na které si nemohu sáhnout, nevěřil. Jestli mi ta síla chce dokázat, že existuje tím, že mě trestá, tak ať se ukáže v jakékoli podobě.
Proto jsem se rozhodl, že si zajdu za kartářkou. Ale to je už další kapitola mého životního příběhu.
